20 C 273/2021-64 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 57 963,92 Kč s příslušenstvím z titulu dvou uzavřených smluv o zápůjčce, které s žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále jen [anonymizováno]). Žalobkyně uvedla, že za A) [anonymizováno] s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl [anonymizováno] žalované částku 26 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit společně s částkou 20 987 Kč (6 372 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 823 Kč a poplatek za zpracování a doručení ve výši 6 792 Kč). Žalovaná však uhradila pouze 3 811 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částku 40 383,32 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 523,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 595,58 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 23 388 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 29 % ročně z částky 23 388 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že za B) [anonymizováno] s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl [anonymizováno] žalované částku 14 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit společně s částkou 12 283 Kč (2 504 Kč úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 891 Kč a poplatek za zpracování a doručení ve výši 3 888 Kč). Žalovaná však uhradila pouze 7 350 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částku 17 580,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 572,79 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 969,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 077,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úrok 29 % ročně z částky 10 077,48 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Předmětná pohledávka byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalované splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě klienta. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně, a z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 3. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] a žalovaná podepsaly tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 14 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 12 280 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila téhož dne, soud zjistil, že uvedla, že bydlí se spolubydlící, má základní vzdělání, je svobodná, bez dětí, pracuje jako [anonymizováno] na plný pracovní úvazek s příjmem 9 435 Kč. Dále uvedla, že celkové výdaje činí 5 800 Kč – bez konkretizace, měla doložit výpis z OSSZ Hodonín. 4. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [anonymizováno] a žalovaná podepsaly tuto smlouvu, přičemž zde bylo uvedeno, že žalované byla poskytnuta částka 26 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Současně s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 20 987 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 439 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila téhož dne, soud zjistil, že žalovaná uvedla, že bydlí se spolubydlící, je svobodná, bez dětí, pracuje jako [anonymizováno] na plný pracovní úvazek s příjmem 5 723 Kč, když další příjmy domácnosti jsou 13 500 Kč. Uvedla, že nemá účet, ale současně uvedla, že předložila 3 výpisy z účtu bez konkretizace období. Výdaje uvedla ve výši 3 800 Kč a měla předložit výplatní pásky ze 7 - [číslo]. 5. Z tabulky umoření týkající se smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila 7 350 Kč a z tabulky umoření týkající se smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalovaná uhradila 3 811 Kč. 6. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 11. 5. 2020, která ji byla odeslána následující den. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek ([číslo] [číslo]) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo žalované odesláno dne 14. 2. 2020 a ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení, soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni, ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“. 8. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly podepsány dvě smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná na základě smluv čerpala částky ve výši 26 000 Kč, kterou měla zaplatit společně s dalšími 20 987 Kč v 60 týdenních splátkách a ve výši 14 000 Kč, kterou měla zaplatit společně s dalšími 12 283 Kč rovněž v 60 týdenních splátkách. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen„ ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 10. V rámci výše popsaných smluvních vztazích žalovaná vystupovala jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. 11. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku. 12. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Podle čl. 23 směrnice, členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Ačkoliv se textu směrnice nelze přímo dovolávat ve vztahu mezi jednotlivci, národní soudy jsou v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic povinny volit v rámci národního práva eurokonformní výklad (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinge