20 C 38/2022-16 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, když mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou probíhala jednání o smlouvě, ale samotnou smlouvu nemá k dispozici. Předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 26. 1. 2019 částku ve výši 20 000 Kč, když tato částka byla uhrazena na účet žalobkyně. Dne [datum] došlo mezi předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalobkyní k uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná však ani žalobkyni ani [právnická osoba] dlužnou částku neuhradila, a to ani na základě předžalobní, a proto žalobkyně požaduje uhrazení částky 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 27. 5. 2021 do zaplacení soudní cestou. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že předchůdce žalobkyně na účet žalované poskytl dne 26. 1. 2019 platbu ve výši 20 000 Kč, pod variabilním symbolem, které představovalo rodné číslo žalované. Žalovaná byla výzvou ze dne 16. 5. 2021 vyzvána, aby předmětnou částku uhradila do tří dnů. Tato výzva byla žalované zaslána dne 16. 5. 2021. 4. Dále byly soudu předloženy Smlouva o spotřebitelském úvěru, Všeobecné obchodní podmínky a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, když ani jedna listina nebyla podepsána (jak ručně, tak elektronicky) a ani jinak nebylo prokázáno, že by se účastníci na této smlouvě shodli. 5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení se seznamem postoupených pohledávek (číslo pohledávky [číslo]) došlo ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“ k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni, když o tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne 16. 5. 2021. 6. Tedy na základě výše uvedeného bylo prokázáno, že žalovaná se bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2993 o. z., který stanoví, že„ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“ Žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, když žalovaná z této částky žalobkyni nic nevrátila, a proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Soud vyhověl i co do požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., a to od 27. 5. 2021 do zaplacení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, když bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dne 16. 5. 2021, tedy s ohledem na § 573 o. z. se má za to, že„ došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání“, tedy dne 19. 5. 2021 a žalované byla stanovena lhůta k plnění v délce 3 dnů, tedy k datu 27. 5. 2021 (jak požadovala žalobkyně) byla žalovaná v prodlení, a proto soud vyhověl žalobě zcela. 7. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, a proto jí soud přiznal náhradu nákladu řízení ve výši 2 252 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení – odměnou advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění) dle ustanovení § 14b) odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen„ vyhláška“ 300 Kč, tj. 900 Kč a náklady řízení tvořeny náhradou hotových výdajů dle ust. § 14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý provedený úkon právní služby, tj. 300 Kč a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. o návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát.