20 C 52/2022-20 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 7. 8. 2021 použil hromadný dopravní prostředek – autobus, provozovaný žalobkyní, aniž by se mohl při přepravní kontrole prokázat platným jízdním dokladem. Žalovanému proto vznikla povinnost uhradit žalobkyni za jízdu bez platného jízdního dokladu přirážku ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] [variabilní symbol] ze dne 7. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný se v uvedený den přepravoval hromadným dopravním prostředkem (autobusem) provozovaným žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, což žalovaný také stvrdil svým podpisem. Z tarifu [anonymizováno] a ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], soud zjistil, že přirážka k jízdnému při cestě bez cestovního dokladu činí 1 500 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 12. 10. 2021, odeslanou následujícího dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu závazek k zaplacení jízdného za přepravu dopravci, jehož závazek pak spočívá v přepravě cestujícího do místa určení. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový přepravní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce, přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové, a závazek cestujícího, dodržovat přepravní řád a zaplatit cenu za přepravu dle tarifu. Podle § 7 odst. 6 této vyhlášky, nezakoupí-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se neprokázal jízdním dokladem. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku. Podle odst. 3 téhož ustanovení, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč. 5. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že žalovaný, přestože dne 7. 8. 2021 použil dopravního prostředku žalobkyně, se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Proto soud vyhověl žalobě v celém rozsahu a zavázal žalovaného, aby žalobkyni uhradil přirážku ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný se s plněním svého peněžitého dluhu ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat vedle plnění v celkové výši 1 500 Kč i úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po přepravní kontrole. 6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21 % DPH z odměny a náhrad advokáta) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.