ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2022:20.C.78.2022.1 Datum: 2022-07-18 Předmět: zaplacení 8 042,95 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2048 z. č. 89/2012 Sb." ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: zaplacení 8 042,95 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.).
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 8 042,95 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok opírala o tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč na základě smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne [datum] [číslo] které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny uhradit také kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč, celkem tedy částku 27 888 Kč, o to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž celý úvěr měl být splacen ke dni 8. 4. 2020. Žalovaná uhradila celkem 17 976 Kč, částka byla alokována poměrně na jistinu a na příslušenství, žalovaná se poté dostala do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 632,32 Kč, úroku ve výši 212,26 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 612,35 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 495,43 Kč, inkasního poplatku ve výši 959,64 Kč, smluvního úroku po splatnosti úvěru ve výši 990,67 Kč (15 % ročně z jistiny 5 632,32 Kč za dobu od 9. 4. 2020 do 11. 6. 2021), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 660,45 Kč z jistiny za dobu od 9. 4. 2020 do 11. 6. 2021, nákladů mimosoudního vymáhání 473 Kč (za odchozí dopis 39 Kč, 2krát osobní návštěva 217 Kč). Dále se žalobkyně domáhala zákonného úroku z prodlení od 20. 7. 2021 do zaplacení z dlužné jistiny a smluvní pokuty ve výši 2 410,63 Kč představující 0,1 % denně z dlužné jistiny za dobu od 9. 4. 2020 do 10. 6. 2021.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.
3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že na základě žádosti žalované byla mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě této smlouvy částku 15 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit společně s úrokem 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení alespoň jedné splátky řádně a včas, přičemž z textu smlouvy je zřejmé, že žalovaná převzala shora uvedenou částku v hotovosti v místě svého bydliště. Ve smlouvě byla dále pro případ porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. V článku s názvem„ Splatnost úvěru a výše úroku“ bylo pro případ varianty úvěru se 14 měsíčními splátkami uvedeno, že úrok činí 15 % ročně. Žalobkyně dále doložila žádost o úvěr podepsanou žalovanou. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 5. 8. 2021 a dne 17. 8. 2021. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána výzvou k plnění ze dne 6. 9. 2021 a předžalobní výzvou k plnění ze dne 18. 10. 2021. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky soud zjistil, že v rámci vymáhání byl žalované zaslán obyčejný dopis 6. 9. 2021, terénní pracovník ji navštívil dne 5. 10. 2021 a 4. 11. 2021.
4. Na základě předložených listinných důkazů a jejich hodnocení podle § 132 o. s. ř. má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou, která jednala jako podnikatel, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanovuje, že„ úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky“, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč, která jí byla předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně se sjednaným úrokem a dalšími poplatky specifikovanými v této smlouvě v měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Tuto povinnost však žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení s úhradou splátek, proto k datu 8. 4. 2020 došlo k zesplatnění zbylé nezaplacené části úvěru. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, a to v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ Žalovaná tak dluží žalobkyni neuhrazenou část jistiny ve výši 5 632,32 Kč, úroku ve výši 212,26 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 612,35 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 495,43 Kč, inkasního poplatku ve výši 959,64 Kč, za situace, kdy uvedené poplatky byly jednoznačně, přehledně a čitelně uvedeny na titulní straně smlouvy a žalovaná měla možnost se s nimi seznámit.
5. Žalobkyni vzniklo právo i na úrok za období po splatnosti úvěru ve výši 990,67 Kč (15 % ročně z jistiny 5 632,32 Kč za dobu od 9. 4. 2020 do 11. 6. 2021), když dlužná částka byla dále úročena, neboť úvěr nebyl splacen v dohodnutých splátkách do dohodnuté doby. Ve smluvních podmínkách v článku s názvem„ Splatnost úvěru a výše úroku“ byla uvedena roční úroková sazba v případě úvěrů splatných do 14 měsíců ve výši 15 % ročně. Dále žalobkyni vzniklo právo i na sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, když byla sjednána ve smlouvě v souladu s § 2048 o. z., který stanovuje, že„ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Výše smluvní pokuty byla přiměřená. Žalobkyni vzniklo právo i na náhradu nákladů uplatnění pohledávky ve výši 473 Kč (odchozí dopis 39 Kč, 2krát osobní návštěva 217 Kč), když tuto výši nákladů soud považuje za přiměřenou a v souladu s § 513 o. z., který stanovuje, že„ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“
6. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jejího dluhu je opodstatněn rovněž požadavek žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Soud tak žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 660,45 Kč z jistiny za dobu od 9. 4. 2020 do 11. 6. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 20. 7. 2021 do zaplacení z dlužné jistiny dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak přiznal žalobkyni jí požadovaný nárok zcela.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měla žalobkyně v řízení úspěch zcela, soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, a to přípravu a převzetí zastoupení, žalobu, výzvu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč a dále mu za ně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč. Jelikož se v dané věci jedná o tzv. formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně v obdobných věcech, soud ve věci aplikoval § 14b advokátního tarifu (srov. např. řízení vedené pod sp. zn. 23 C 80/2021, 10 C 205/2019).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.