22 C 275/2021-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované původně domáhala zaplacení částky 1 418 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo]. Žalovaná však sjednané pojistné řádně a včas neplatila, v důsledku čehož došlo k zániku pojištění ke dni 3. 7. 2020, a zůstala žalobkyni dlužna za období od 26. 3. 2020 do 3. 7. 2020 na pojistném a poplatcích výše uvedenou částku. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalované s úhradou požadovala také zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 4. 7. 2020, do dne podání žaloby, tj. do 18. 2. 2021, který vyčíslila na 74 Kč. 2. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 393 Kč s tím, že tuto částku žalovaný dne 22. 9. 2021, tj. po podání žaloby, uhradil. Řízení tak bylo v rozsahu zpětvzetí částečně zastaveno usnesením č.j. 22 C 275/2021-16 ze dne 26. 11. 2021 a předmětem řízení zůstala nadále pouze částka 1 025 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z předložených listin soud zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla s názvem„ Pojistná smlouva [anonymizována čtyři slova]“ [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum], a to konkrétně pro vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka]. V této smlouvě se žalovaná zavázala hradit roční pojistné ve výši 2 044 Kč. V předpisu pojistného ze dne 21. 1. 2020 byla žalované sdělena nová výše pojistného na pojistné období od 26. 3. 2020 do 25. 3. 2021 v částce 2 574 Kč, přičemž byla žalovaná upozorněna na skutečnost, že v případě nesouhlasu s novou výší pojistného má možnost tento nesouhlas žalobkyni sdělit ve lhůtě 1 měsíce od obdržení předpisu písemnou formou, kdy v takovém případě pojištění zanikne uplynutím stávajícího pojistného období. Jelikož žalovaná předepsané pojistné řádně neuhradila, byla k jeho úhradě (včetně poplatků za upomínání ve výši 120 Kč) vyzvána dopisem ze dne 14. 4. 2020 a dopisem ze dne 27. 4. 2020, v němž byla zároveň upozorněna, že v opačném případě jí budou účtovány další náklady související s vymáháním pojistného ve výši 300 Kč. Žalovaná však dlužné pojistné neuhradila ani přes výzvu, v důsledku čehož došlo dnem 2. 7. 2020 k zániku pojistné smlouvy pro neplacení pojistného, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 7. 2020. Zároveň byla žalovaná tímto dopisem vyzvána k úhradě dlužného pojistného a nákladů na upomínání v celkové výši 1 118 Kč s tím, že v opačném případě jí budou účtovány další náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Dále byla žalovaná k úhradě dlužné částky v celkové výši 1 418 Kč vyzvána dopisem ze dne 10. 8. 2020. K úhradě této částky, aktuálních úroků z prodlení a administrativních poplatků byla žalovaná vyzvána dopisem ze dne 15. 10. 2020 a předžalobní upomínkou ze dne 16. 11. 2020. Dle doložené inkasní bilance představovala původně žalovaná dlužná žalovaná částka pojistné ve výši 698 Kč a náklady za vymáhání ve výši 720 Kč. 5. Předloženými listinami má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření pojistné smlouvy tak, jak ji upravuje § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ (1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.“ Datum vzniku pojištění bylo ujednáno přímo ve smlouvě na [datum] a k tomuto datu vzniklo žalobkyni vůči žalované rovněž právo na pojistné, neboť § 2783 odst. 1 občanského zákoníku stanoví, že„ (1) Není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy.“ Na základě této smlouvy pak vzniklo pojištění odpovědnosti k vozidlu uvedenému ve smlouvě podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která zní:„ (1) Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.“ Následně došlo ze strany žalobkyně k jednostrannému zvýšení pojistného, přičemž žalobkyně dostála své povinnosti uložené jí v § 2786 odst. 1 občanského zákoníku:„ (1) Upraví-li pojistitel výši pojistného, sdělí ji pojistníkovi nejpozději dva měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit.“ V této souvislosti žalobkyně žalovanou také upozornila na následky nesouhlasu se zvýšením předpokládané v § 2786 odst. 2 občanského zákoníku:„ (2) Nesouhlasí-li pojistník se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno.“ 6. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy nedostála, neboť neuhradila pojistné splatné k 26. 3. 2020. Z tohoto důvodu došlo k zániku pojištění ke dni 2. 7. 2020, a to v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dle kterého pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi. Soud tedy žalobkyni přiznal vůči žalované právo na zaplacení zbývající části dlužného pojistného (včetně dlužných poplatků), na které vznikl žalobkyni nárok až do 31. 7. 2020, neboť § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla stanoví, že„ zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.“ S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Úrok z prodlení přitom žalobkyně požadovala nikoli ode dne prodlení s dlužnými splátkami pojistného, ale až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy a pouze do podání žaloby. 7. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Ohledně nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když byl žalobkyni původně požadovaný nárok v převážné části přiznán a ve zbývající části bylo řízení zastaveno pro chování žalované, která provedla částečnou úhradu na svůj dluh po podání žaloby, tudíž leží procesní zavinění na částečném zastavení řízení na žalované. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci čtyři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, výzva k plnění, podání ve věci samé – částečné zpětvzetí žaloby). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí pro první tři úkony učiněné před podáním žaloby (včetně podání žaloby) dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z těchto úkonů. Za poslední úkon činí sazba mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 3 advokátního tarifu 1 000 Kč a dále za něj právnímu zástupci žalobkyně podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 3 062 Kč.