23 C 9/2021-62 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 70 520,01 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 6. 5. 2015, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z jeho měsíčních příjmů (16 424 Kč), a výdajů (11 823 Kč), které byly ověřeny i výpisy z účtu žalovaného, z jeho úvěrového historie, z interních hodnotících systémů žalobkyně včetně behaviorálních a sociodemografických dat ze skupiny [právnická osoba] a z externích informačních databází. Žalovaný se zavázal splácet úvěr spolu s úrokem v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami, následně se však dostal opakovaně do prodlení a žalobkyně proto dne 20. 11. 2020 úvěr zesplatnila. Žalobkyně se nyní domáhá po žalovaném zaplacení vyčerpané jistiny 70 020,01 Kč, poplatků 500 Kč, úroku ve výši 6 826,69 Kč, úroku z prodlení 3 367,62 Kč, úroku ve výši 7,9 % ročně z částky 70 020,01 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 020,01 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil s tím, že si je vědom toho, že úvěr uzavřel. V tu dobu bydlel se svojí družkou paní [jméno] [příjmení] v jejím rodinném domě v [adresa] a staral se o jejich dvě nezletilé děti. Veškeré finanční prostředky z úvěru byly použity na rekonstrukci domu v [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se tehdy ústně zavázala, že poskytnutý úvěr bude sama splácet. Žalovaný uvedl, že se nyní navíc výrazným způsobem zhoršil jeho zdravotní stav, pobírá částečný invalidní důchod, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. K rukám [jméno] [příjmení] pravidelně hradí výživné na jejich děti [jméno] a [jméno]. Z uvedených důvodů není schopen úvěr splácet a navrhuje, aby soud žalobu zamítl. 3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Z žádosti žalovaného [číslo] o poskytnutí úvěru ze dne 5. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. Ke své majetkové situaci uvedl, že měsíční splátky jeho dalších úvěrů jsou 6 000 Kč. Z dat o žádosti bylo dále zjištěno, že žalovaný bydlel v nemovitosti v osobním vlastnictví, byl zaměstnán s příjmem 19 756 Kč měsíčně, což bylo ověřeno žalobkyní předloženým výpisem z účtu, kde byl zjištěn pravidelný měsíční příjem výplaty. Výdaje žalovaného žalobkyně rovněž ověřila výpisem z účtu žalovaného. Informacemi z [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný čerpal v minulosti úvěr na stavební spoření 950 999 Kč a další úvěr na stavební spoření 250 000 Kč, a neměl v době podané žádosti o úvěr žádné dlužné či nesplacené splátky. 5. Z žádosti žalovaného ze dne 5. 5. 2015 a oznámení o poskytnutí úvěru ze dne 6. 5. 2015 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný sjednali smlouvu o úvěru k žádosti [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou úvěru pro účely bydlení, a to až do výše sjednaného úvěrového limitu 100 000 Kč. Výše úrokové sazby byla sjednána na 7,9% ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně úroku 144 anuitními měsíčními splátkami po 1 079 Kč. Žalovaný se zavázal hradit i poplatky za upomínky a výzvy dle sazebníku. Součástí smlouvy byly rovněž obchodní podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry. Dle bodu 9.1 pokud bude žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv částky, byla žalobkyně oprávněna prohlásit pohledávky z úvěru za splatné. Žalovanému byly poskytnuty i předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Z daňových dokladů bylo zjištěno, že úvěr byl použit žalovaným na rekonstrukci bydlení. 6. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že ke dni 13. 5. 2015 žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, následně se žalovaný dostal do prodlení, když nesplácel splátky řádně a včas. Ke dni 21. 6. 2021 zůstal žalobkyni dlužen na jistině 70 020,01 Kč, na poplatcích 500 Kč a dále dlužil příslušenství pohledávky. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek úvěru upomínkou ze dne 28. 8. 2020. Dopisem ze dne 22. 11. 2020 žalobkyně informovala žalovaného, že využila svého oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni 20. 11. 2020 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 7. 2021, byl žalovaný vyzván opětovně k úhradě svého dluhu. Soud neprovedl další předložené důkazy (oznámení o rušení účtu pro splácení, žádost o změnu), neboť byly k posouzení merita věci nadbytečné. 7. Ze zprávy o ambulantním vyšetření žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nyní trpí roztroušenou sklerózou, jeho stav má primárně progresivní průběh a má další zdravotní obtíže. Žalovaný hradí bývalé partnerce [jméno] [příjmení] výživné na nezletilé děti 6 000 Kč měsíčně (dohoda o úhradě výživného ze dne 26. 2. 2019). Ze zprávy [stát. instituce] bylo zjištěno, že je vlastníkem [značka automobilu]. Ze zprávy ÚP ČR bylo zjištěno, že žalovaný není veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Ze zprávy ČSSZ bylo zjištěno, že žalovaný pobírá invalidní důchod ve výši 9 777 Kč měsíčně. 8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 1931 o. z., bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 10. Dle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud má z žalobkyní předložených listinných důkazů za prokázané, že účastníci dne 6. 5. 2021 platně uzavřeli smlouvu o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, když měla k dispozici kromě výpisu z registrů i účet žalovaného s přehledem pohybů peněžních prostředků. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě a smluvních podmínkách, a to i s úrokem z úvěru sjednaným v přiměřené výši 7,9 % ročně. Rovněž se zavázal hradit poplatky za upomínání dle sazebníku. Žalovaný úvěr čerpal, avšak posléze se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalobkyně proto v souladu se smluvním i zákonným ustanovením zesplatnila celý zůstatek úvěru a vznikl jí tím nárok na dlužnou částku jistiny 70 020,01 Kč, poplatky za upomínání 500 Kč a rovněž smluvní úrok, který žalobkyně požadovala jednak k 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 6 826,69 Kč a jednak z částky dlužné jistiny 70 020,01 Kč za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení, který požadovala v zákonné výši jednak za dobu k 23. 7. 2021 v kapitalizované výši 3 367,62 Kč a jednak z částky dlužné jistiny 70 020,01 Kč za dobu od 24. 7. 2021 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Co se týče tvrzení žalovaného, že paní [jméno] [příjmení] se mu ústně zavázala, že poskytnutý úvěr bude sama splácet, soud shledal, že tato dohoda není právně relevantní ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, neboť paní [jméno] [příjmení] není stranou výše uvedené smlouvy o úvěru. Na této skutečnosti nemění ničeho ani skutečnost, že peníze z úvěru žalovaný použil k rekonstrukci domu paní [příjmení]. Pokud by se žalovaný chtěl domáhat bezdůvodného obohacení po paní [příjmení], musel by podat ke zdejšímu soudu samostatnou žalobu. 12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně souhlasila s tím, aby žalovanému bylo umožněno hradit dluh ve splátkách, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. a stanovil žalovanému povinnost hradit dluh pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 500 Kč. Soud stanovil po přihlédnutí k majetkové situaci žalovaného takovou výši splátek, která nezatěžuje věřitele tím, že by splácení dluhu trvalo neúměrně dlouho. 13. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 822 Kč, jednak z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služ