27 C 51/2022-19 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 19. 5. 2015, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostně částku 2 000 Kč, kterou se zavázal vrátit do 20. 6. 2015, nicméně tak neučinil. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, konkrétně z prohlášení pro stávajícího klienta („ loan agreement“) ze dne 19. 5. 2015 a listiny„ loan application info“ soud zjistil, že mezi [právnická osoba] [příjmení] a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet částku 2 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal uhradit poplatek ve výši 660 Kč, celkem tedy 2 660 Kč, a to do 20. 6. 2015. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž vystavila vůči žalovanému dne 19. 5. 2015 fakturu [číslo] na částku 2 660 Kč se splatností dne 20. 6. 2015. Z potvrzení o provedené platbě plyne, že původní věřitelka převedla dne 19. 5. 2015 uvedenou částku na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 1. 2018, který byl odeslán dne 26. 1. 2018. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2020, odeslanou žalovanému dne 14. 4. 2020. 4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, soud předesílá, že pravomoc českých soudů je v tomto řízení založena na základě čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) a rozhodným je právo české s ohledem na čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Z předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč, které ovšem nevrátil ani ve sjednané ani pozdější lhůtě. Pohledávka byla poté postoupena v souladu s § 1879 o. z. na žalobkyni, která tak vstoupila do práv původní zapůjčitelky a je aktivně legitimována k vymáhání dlužné částky. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, vzniklo žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny v částce 2 000 Kč rovněž právo na uhrazení úroku z prodlení z této částky, který žalobkyně požadovala v zákonné výši od 21. 6. 2015, tedy od prvního dne prodlení žalovaného. Soud s ohledem na uvedené žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. Soud pro úplnost poukazuje, že v daném případě nebylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť s ohledem na § 2 tohoto zákona byly z jeho působnosti vyňaty spotřebitelské úvěry poskytnuté do částky nižší nežli 5 000 Kč. 9. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, proto jí soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů řízení, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna za zastupování účastníka advokátkou ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu - žaloba, předžalobní výzva k plnění). Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, tj. celkem částka 300 Kč. Dohromady přiznal soud žalobkyni (včetně 21% DPH z odměny a náhrad advokátky) náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč.