5 C 143/2022-35 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení v částce 9 261 Kč, které žalovaný získal tím, že v období od 12. 12. 2014 do 31. 10. 2021 užíval bez právního důvodu dům v [adresa], který se nachází na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec]. Žalobce vlastní id. 1/12 nemovitosti vzhledem k celku. Faktickým uživatelem shora uvedené nemovitosti je žalovaný, který je jejím spoluvlastníkem a má zde trvalé bydliště. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav. Dle výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], [list vlastnictví], je [země] vlastníkem id. 1/12 pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, na němž se nachází stavba domu [adresa]. S tímto majetkem je oprávněn hospodařit žalobce. Žalovaný vlastní k tomuto majetku id. 5/24 vzhledem k celku. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2020, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 16. 12. 2020, ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno] [celé jméno žalovaného], zemřelém dne 12. 12. 2014. Shora uvedenou nemovitost užívá žalovaný, což potvrdila i jeho sestra [jméno] [příjmení] ve svém přípisu žalobci ze dne 10. 10. 2021. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, žalobce dle předloženého výpočtu náhrady za bezesmluvní užívání ze dne 10. 11. 2021 a výpočtu částky za bezesmluvní užívání ze dne 24. 11. 2021 vycházel z analýzy skutečně provedených pronájmů a nabídek pronájmu stejného či obdobného charakteru v dané lokalitě a době. Roční nájemné id. 1/12 bylo pro rok 2014 stanoveno ve výši 1 289 Kč, pro rok 2015 ve výši 1 295 Kč, pro rok 2016 ve výši 1 298 Kč, pro rok 2017 ve výši 1 308 Kč, pro rok 2018 ve výši 1 340 Kč, pro rok 2019 ve výši 1 368 Kč, pro rok 2020 ve výši 1 407 Kč a pro rok 2021 ve výši 1 452 Kč. V jednotlivých letech byla zohledněna míra inflace a rovněž doba trvání bezesmluvního užívání, které žalobce požadoval od data úmrtí [jméno] [celé jméno žalovaného] do 31. 10. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 9 261 Kč upomínkami ze dne 8. 2. 2022 (odeslanou dne 10. 2. 2022) a 16. 3. 2022 (odesláno dne 17. 3. 2022). 4. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Předložené listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a na jejich základě má za prokázané, že žalobci svědčil v době od 12. 12. 2014 do 31. 10. 2021 právní titul k užívání spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/12 k pozemku parc. [číslo] na němž se nachází stavba [adresa], vše v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaný, jemuž svědčí spoluvlastnický podíl o velikosti id. 5/24, je v této nemovitosti přihlášen k trvalému pobytu a v průběhu řízení nevyvrátil, že v uvedeném období byl faktickým uživatelem předmětné nemovitosti. Žalovaný tedy bez právního důvodu užíval spoluvlastnický podíl žalobce. V případě, že spoluvlastník neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by byla mezi ním a ostatními spoluvlastníky o tom uzavřena dohoda o úhradě za užívání tohoto podílu, dochází na straně spoluvlastníka, který užívá společnou věc nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, k bezdůvodnému obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3316/2009 z 17. 2. 2010). Způsob, kterým žalobce dospěl k výši požadovaného bezdůvodného obohacení, vycházející z obvyklého nájemného v daném místě a čase, považuje soud za věcně správný. Žaloba je tedy důvodná a soud proto žalovanému uložil povinnost, aby žalobci zaplatil částku 9 261 Kč. Jelikož žalobce svá tvrzení řádně doložil důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobou nijak nevyvrátil, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to za dva úkony (podání žaloby, výzva k plnění), kdy výše paušální náhrady za každý úkon činí 300 Kč. 7. S ohledem na výsledek sporu a na to, že žalobce je v řízení osvobozen od placení soudních poplatků (viz § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) je žalovaný podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. povinen zaplatit soudní poplatek ze žaloby, který činí 1 000 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků.