6 C 339/2021-33 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 29 764 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne 22. 7. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky včetně úroku ve výši 16 000 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě, přičemž za účelem ověření těchto údajů si vyžádala doklady uvedené v části„ dokumenty k ověření“. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku řádně nesplácel, uhradil pouze 6 716 Kč a zůstal tak dlužen 20 000 Kč na jistině a 9 764 Kč na úroku a poplatcích. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení úroku ve výši 18,84 % ročně z částky 20 000 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, který za dobu od 15. 9. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 1 287,40 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % z částky 20 000 Kč od 15. 9. 2020 do zaplacení, který za dobu od 15. 9. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 563,75 Kč. 2. Žalobkyně se na žalovaném dále domáhala zaplacení částky 23 076 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne 3. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatky včetně úroku ve výši 16 000 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě, přičemž za účelem ověření těchto údajů si vyžádala doklady uvedené v části„ dokumenty k ověření“. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku řádně nesplácel, uhradil pouze 13 404 Kč a zůstal tak dlužen 17 711,77 Kč na jistině a 5 364,23 Kč na úroku a poplatcích. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 17 711,77 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení, který za dobu od 27. 6. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 1 884,64 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou požadovala rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 17 711,77 Kč od 27. 6. 2020 do zaplacení, který za dobu od 27. 6. 2020 do 15. 1. 2021 kapitalizovala částkou 998,75 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 22. 7. 2019 podepsána smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem 16 000 Kč) žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Žalobkyně dále předložila zákaznickou kartu ze dne 19. 7. 2019, podle které činil měsíční příjem žalovaného 68 400 Kč a výdaje 18 726 Kč. 5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne 3. 5. 2019 podepsána smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 4 000 Kč, poplatkem ve výši 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem 16 000 Kč) žalobkyni vrátit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč. Žalobkyně dále předložila zákaznickou kartu ze dne 3. 5. 2019, podle které činil měsíční příjem žalovaného 62 000 Kč a výdaje 28 500 Kč. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, který byl žalovanému odeslán dle podacího lístku 22. 2. 2021. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 13. 5. 2021, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 13. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smluv o zápůjčce finanční prostředky celkem ve výši 20 000 Kč, které měl žalovaný v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem, poplatkem a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v pravidelných měsíčních splátkách. Tuto svou povinnost si však neplnil, když uhradil celkem pouze částku 6 716 Kč a 6 596 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 občanského zákoníku. 16. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda žalobkyně řádně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení. Co se týče příjmové stránky žalovaného, tak dle údajů uvedených v zákaznické kartě měla bý