13 C 214/2022-124 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 284 722,34 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne 29. 10. 2019 smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 6,50 % ročně právní předchůdkyni žalobkyně splácet v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 5 870 Kč formou inkasa z jeho běžného účtu. Žalovaný dohodnuté splátky řádně nehradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 4. 2021 Celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil 80 732,24 Kč a zůstal jí tak dlužen 242 280,02 Kč na jistině, 42 442,32 Kč na poplatcích a smluvní pokutě, 4 813,40 Kč na úrocích z úvěru (do 15. 4. 2021) a 262,65 Kč na úrocích z prodlení (do 15. 4. 2021). Žalobkyně dále požadovala úrok ve výši 6,5 % ročně z částky 242 280,02 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 284 722,34 Kč od 16. 4. 2021 do zaplacení. 2. Dále se žalobkyně po žalovaném se domáhala zaplacení 14 940,12 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentu [číslo] ze dne 29. 10. 2019, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr do limitu 10 000 Kč, kdy žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky na běžném účtu do debetního (záporného) zůstatku až do tohoto limitu. Žalovaný se zavázal kontokorentní úvěr řádně splácet tak, že byl povinen zajistit na běžném účtu sjednaný kreditní obrat. Zároveň bylo sjednáno úročení debetního zůstatku úrokovou sazbou 16,90 % ročně. Žalovaný kontokorentní úvěr nesplácel řádně a včas, proto právní předchůdkyně úvěr zesplatnila ke dni 13. 4. 2021 s tím, že k tomuto datu činila dlužná částka na jistině 11 717,74 Kč. Žalobkyně po žalovaném dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 14. 4. 2021 do 13. 1. 2022 v částce 3 222,38 Kč, úroku ve výši 16,90 % ročně z 11 717,74 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 11 717,74 Kč od 14. 4. 2021 do zaplacení. 3. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr a kontokorentní úvěr, k tomuto žalobkyně v obou případech uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které získala od žalovaného, nahlédla do veřejných registrů a využila informací z interních zdrojů. Žalobkyně pak také v této souvislosti odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, neboť jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Dále poukázala i na rozhodnutí Městského soudu v Praze č.j. 12 Co 367/2020-170 ze dne 9. 3. 2021, dle jehož závěrů je správné posoudit výdaje žalovaného dle ekonomického modelu v případě, kdy žalovaný neuvede měsíční platby domácnosti a rovněž, že je povinností žádajícího o úvěr uvést údaje v žádosti pravdivě. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. 5. Po provedeném dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 29. 10. 2019 byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že téhož dne byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč, tuto částku se žalovaný zavázal společně s úrokem ve výši 6,50 % ročně právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 měsíčních splátkách po 5 870 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr bude žalovanému poskytnut jako neúčelový na jeho běžný účet č. [bankovní účet] a splátky budou probíhat automatickým inkasem z tohoto běžného účtu žalovaného. Dále bylo ve smlouvě dohodnuto, že v případě prodlení se splácením je právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna prohlásit celý úvěr za splatný a požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové obchodní podmínky [právnická osoba] pro půjčky a Sazebník. 6. Z výpisu ze systému právní předchůdkyně žalobkyně týkajícího se žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný měl být v době poskytnutí úvěru podnikatelem s průměrným čistým měsíčním příjmem 40 000 Kč, svobodný, bez vyživovaných dětí, bydlící u rodičů. Dále jsou zde vyčísleny měsíční splátky úvěrů ve výši 8 500 Kč, měsíční výdaje na živobytí 2 000 Kč a další výdaje 1 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z výdajů žalovaného na domácnost 4 000 Kč měsíčně, z životních nákladů ve výši 3 410 Kč měsíčně, z dalších výdajů ve výši 1 000 Kč měsíčně a dospěla tak k výsledné platební kapacitě žalovaného 23 090 Kč. 7. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného posuzovala aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, dále vycházela z informací z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS), zohlednila příjem žalovaného ověřený statistickým modelem a pravidelné výdaje žalovaného stanovené na základě statistických dat. Žalovaným deklarovaný příjem 40 000 Kč měsíčně byl podle žalobkyně ověřen s využitím„ komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů“. Co se týče výdajů zde právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z měsíčních výdajů ve výši 16 910 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů činily 8 500 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, výdaje na živobytí 3 410 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Žalovanému tedy na splácení půjčky zbývala podle žalobkyně částka 23 090 Kč. 8. Z výpisu z registru SOLUS je zřejmé, že žalovaný v tomto registru nebyl nalezen. 9. Z kreditního reportu soud zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o shora uvedený úvěr již jiný existující úvěr, na který měsíčně splácel 5 124 Kč a aktuálně mu zbývala k zaplacení celkem částka 439 814 Kč. Dále byl žalovaný zavázán z úvěru na stavební spoření, kde byl spoludlužníkem, měsíční splátka činila 3 544 Kč a zbývající částka k doplacení byla 836 488 Kč. 10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období říjen 2019 bylo zjištěno, že dne 29. 10. 2019 byla zaslána žalovanému částka 300 000 Kč. 11. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za následující období (listopad 2019 až leden 2021) je patrné, jak žalovaný postupně úvěr splácel a že celkem uhradil právní předchůdkyni žalobkyně 80 732,24 Kč. 12. Z transakční historie je zřejmé, jaké byly žalovanému předepsány splátky, jak je žalovaný splácel a na co byly jednotlivé platby započteny. Z tohoto dokumentu je rovněž patrné, že žalovaný celkem uhradil 80 732,24 Kč. 13. Dopisem ze dne 27. 3. 2021 (poslední výzva) byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě pohledávky po splatnosti, která k tomuto dni činila 23 461,59 Kč. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že v případě neuhrazení této pohledávky, přistoupí právní předchůdkyně žalobkyně k požadavku na jednorázové splacení celé půjčky a bude žalovanému účtovat smluvní pokutu. 14. Dopisem ze dne 15. 4. 2021 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, že prohlásila úvěr za okamžitě splatný a vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky ve výši 248 853,07 Kč ve lhůtě do 10 dnů od data vyhotovení výzvy. 15. Z návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu a z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu zjištěno, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] byla dne 29. 10. 2019 uzavřena smlouva o kontokorentu [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve formě přečerpání (povoleného debetu) na běžném účtu [číslo] do maximální výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit právní předchůdkyni žalobkyně úroky z poskytnutého povoleného debetu ve výši 16,90 % ročně a poplatek za pojištění ve výši 1 % z čerpané částky k ultimu měsíce. Byla sjednána povinnost žalovaného udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Pro případ prodlení žalovaného se splácením jakékoli splátky a pro případ přečerpání celkové výše kontokorentu byla ujednána možnost právní předchůdkyně žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podm