13 C 30/2023-41 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 90 400 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 35 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny ve výši 35 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 28 000 Kč, jež je součtem kapitalizovaného úroku za poskytnutí úvěru za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil za dobu trvání smluvního vztahu 18 600 Kč a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen 34 437,49 Kč na jistině a 9 962,51 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 983,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 133,86 Kč, úrok ve výši 25,26 % ročně z částky 34 437,49 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 34 437,49 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny ve výši 25 000 Kč zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 23 500 Kč, jež je součtem kapitalizovaného úroku za poskytnutí zápůjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 250 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 250 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 80 týdenních splátkách po 607 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil za dobu trvání smluvního vztahu 2 500 Kč a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen 25 000 Kč na jistině a 21 000 Kč na souhrnném poplatku. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 743,75 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 814,75 Kč, úrok ve výši 20,74 % ročně z částky 25 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 25 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů, které jí sdělil žalovaný, přičemž tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, jež jsou obsahem Zákaznické karty. Všechny doklady však žalobkyně nemá k dispozici, jelikož je zákazníci právní předchůdkyni žalobkyně pouze předkládají při uzavření smlouvy. V tomto ohledu žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Žalovaný výslovně stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost spotřebitelský úvěr splácet a prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. V této souvislosti žalobkyně podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Teprve po vyhodnocení získaných informací byly se žalovaným uzavřeny předmětné smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku 35 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem ve výši 7 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 7 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč (celkem 63 000 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. 4. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu podepsanou žalovaným ze dne 1. 11. 2019. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v době poskytnutí úvěru osobou samostatně výdělečně činnou s průměrným čistým měsíčním příjmem 71 100 Kč, což mělo být ověřeno výpisem ze živnostenského rejstříku a složenkami. Dále je zde ohledně žalovaného uvedeno, že bydlí v nájmu s partnerkou a má 2 vyživovací povinnosti. Měsíční výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou 4 400 Kč s poznámkou ½ a osobní výdaje částkou 7 000 Kč. Měsíčně žalovaný splácí do exekučního řízení částku 6 000 Kč a má další výdaje (sociální, zdravotní pojištění atd.) ve výši 5 000 Kč; celkem uváděné měsíční výdaje žalovaného činily 22 400 Kč. V zákaznické kartě bylo uvedeno, že na osobu žalovaného jsou vedena 2 exekuční řízení s celkovou dlužnou částkou 150 000 Kč. 5. Dále byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti žalovanému částku 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem ve výši 4 250 Kč, administrativním poplatkem ve výši 5 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 250 Kč (celkem 48 500 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v 80 týdenních splátkách po 670 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. 6. Žalobkyně doložila Zákaznickou kartu podepsanou žalovaným ze dne 21. 2. 2020. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v době poskytnutí úvěru OSVČ s průměrným čistým měsíčním příjmem 34 700 Kč, což mělo být ověřeno výpisem z živnostenského rejstříku a složenkami. Dále je zde ohledně žalovaného uvedeno, že bydlí v nájmu s partnerkou a má 2 vyživovací povinnosti. Měsíční výdaje na bydlení byly vyčísleny částkou 4 400 Kč s poznámkou ½ a osobní výdaje pak částkou 7 000 Kč, na splátky úvěrů žalovaný měsíčně platil 10 200 Kč a další výdaje pak činily 5 000 Kč; celkem uváděné měsíční výdaje žalovaného činily 26 600 Kč. Stran závazků žalovaného ze zákaznické karty plyne, že u společnosti [právnická osoba] má další úvěr ve výši 46 400 Kč s měsíčními splátkami 4 200 Kč a na jedno exekuční řízení, v němž je vymáhána celková dlužná částka 132 000 Kč, splácí měsíčně 6 000 Kč. 7. Výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O tomto postoupení byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne 3. 2. 2022, který byl odeslán 4. 2. 2022, jak plyne z podacího archu. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu. 8. Předžalobní výzvou ze dne 14. 4. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 29. 4. 2022. Výzva byla odeslána dne 19. 4. 2022, což žalobkyně doložila podacím lístkem. 9. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smluv o úvěru tak, jak tento typ smlouvy upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ 10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně (resp. její právní předchůdce) je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu zápůjčka byla poskytována v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila. 11. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze um