22 C 239/2023-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 144 656 Kč. Z podané žaloby vyplynulo, že dne [datum] došlo v obci [obec] k tragické události, při které pan [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále též jen„ [jméno] [příjmení]“), který je synem žalované a [jméno] [příjmení] st. (narozeného dne [datum]) zastřelil nelegálně drženou zbraní pana [jméno] [příjmení] (narozeného [datum]), toho času [anonymizováno] [územní celek], který poskytoval součinnost Policii České republiky (dále jen„ policie“) při realizaci úkonů trestního řízení, spojených se vstupem do obydlí, jiných prostor a na pozemek. Bezprostředně poté spáchal [jméno] [příjmení] sebevraždu. V souvislosti s úmrtím [jméno] [příjmení] vyplatilo Ministerstvo vnitra ČR pozůstalým celkovou částku přesahující [anonymizováno] milionů Kč, a to z titulu zákonné odpovědnosti za škodu. Žalobkyně má nyní zákonnou povinnost vymáhat vyplacené prostředky po osobě, která svým jednáním vznik škody zapříčinila, tedy po [jméno] [příjmení]. V pozůstalostním řízení po [jméno] [příjmení] došlo k rozdělení čisté hodnoty pozůstalosti ve výši 1 942 754 Kč mezi zákonné dědice, a to rodiče [jméno] [příjmení] v poměru podle dohody dědiců. Jelikož oba dědicové dědictví přijali a neuplatnili výhradu soupisu, odpovídají společně a nerozdílně za dluhy svého syna jakožto zůstavitele, včetně dluhů budoucích, kam spadá právě odškodnění pozůstalých po zemřelém [jméno] [příjmení]. Žalobkyně přesto přihlédla k mimořádným okolnostem případu a zejména k tomu, že povinnost k úhradě škody přešla na rodiče [jméno] [příjmení] přijetím dědictví, a proto svůj požadavek omezila na výši čisté hodnoty pozůstalosti, kterou v dědictví nabyli. [příjmení] [jméno] [příjmení] st. již žalobkyni dobrovolně uhradil 798 098 Kč, tedy částku odpovídající hodnotě jeho dědického podílu, žalovaná tak dosud neučinila a veškeré pokusy o smírné vyřešení věci nebyly úspěšné. S ohledem na běh zákonných lhůt proto žalobkyni nezbývá než se svého nároku domáhat soudní cestou. 2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila a vysvětlila, že žalovaná získala v rámci dědického řízení motocykl JAWA (oceněný na 5 000 Kč), osobní automobil FIAT Marea (oceněný na 3 000 Kč), skútr KYMCO Downtown (v hodnotě 40 000 Kč), motocykl JAMAHA MT-07A (v ceně 75 000 Kč), finanční hotovost ve výši 32 700 Kč, pozemky parc. č. st. [číslo] a [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v obci s k. ú. [obec] v hodnotě 200 000 Kč, 50 % podíl na hodnotě 5 ks stříbrných cihel a 180 mincí z bílého a žlutého kovu v hodnotě 95 154,50 Kč, 50 % podíl na id. ½ pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] v hodnotě 220 000 Kč a 50 % podíl na id. ½ pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] v hodnotě 475 000 Kč. Od této celkové hodnoty pozůstalosti ve výši 1 145 854,50 Kč odečetla žalobkyně podíl žalované na zjištěných dluzích (tj. 50 % z 1 199 Kč, což je 599,50 Kč), a proto činí čistá hodnota pozůstalosti 1 145 255 Kč. Ačkoli čistá hodnota pozůstalosti připadající na [jméno] [příjmení] st. představovala částku 797 498,69 Kč, v rámci svého vyrovnání uhradil o 599,50 Kč více, což se odrazilo v zažalované částce 1 144 656 Kč, která koresponduje se záměrem žalobkyně vymáhat pouze to, co dědici v rámci dědického řízení nabyli. 3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve popsala svou osobní a majetkovou situaci, tedy že po pádu v domově důchodců ve [obec] skončila v soukromém zařízení v [obec]. Od té doby je trvale upoutána na lůžko a od února roku 2022 bydlí u dcery na adrese [adresa žalované]. Jediným příjmem žalované je její starobní důchod ve výši 18 800 Kč s tím, že jen nájemné za posledně jmenovaný byt činí 25 000 Kč, a ani její dcera nemá nijak vysoké příjmy, navíc má„ exekuci na plat“. Dědictví vyřizoval její syn ([jméno]) a ona z něj ničeho nepřijala a neobdržela. Blíže nespecifikované„ polnosti v [obec]“ vysloveně odmítla, neboť byly prokleté, a proto zplnomocnila kamarádku svého syna k tomu, aby se o pozemky starala a chovala na nich ovce. Nemovitost v [obec], která již tak nebyla v dobrém stavu, zdevastovala policie v souvislosti se zásahem proti [jméno] [příjmení]. Během svého pobytu ve [obec] k ní přivedl syn„ nějakého Švéda bez ruky“, kterému„ podepsala nějaký papír“. Závěrem svého vyjádření žalovaná vyjádřila přesvědčení, že potrestat si zaslouží„ lidé v [obec]“, kteří prodejem pozemku s veřejnou studnou zavinili„ to drama se střelbou“, nikoli žalovaná, která přišla nejen o syna, ale i o dům a přátele, mezi které patřila i [jméno] [příjmení], tedy manželka po zemřelém [jméno] [příjmení]. 4. Soud ve věci provedl žalobkyní předložené listinné důkazy a zjistil z nich následující skutkový stav: 5. Co se týče průběhu dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], podle„ Protokolu“ o jednání dne 4. 10. 2019 sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] (dále též jen„ notářka“) téhož dne, se k tomuto jednání dostavil pouze [jméno] [příjmení] [anonymizováno], [datum narození], jakožto zmocněnec žalované. K dalšímu jednání dne 22. 10. 2019 se podle obsahu„ Protokolu“ sepsaného notářkou dostavil nejen [jméno] [příjmení] ml., ale též [jméno] [příjmení], kterou [jméno] [příjmení] (st.) dne 8. 10. 2019 zplnomocnil ke svému zastupování v dědickém řízení dne 8. 10. 2019. Z těchto protokolů je zřejmé, že dědici po [jméno] [příjmení] se stali jeho rodiče, a to každý vůči polovině pozůstalosti. Ani jeden z dědiců dědictví neodmítl a ani neuplatnil právo na výhradu soupisu. Z dohody uzavřené oběma dědici, která byla vtělena do usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22. 10. 2019, č. j. 31 D 1202/2019-81, vyplývá, že každý z dědiců obdržel polovinu čisté hodnoty pozůstalosti, která byla určena částkou 1 942 754 Kč; konkrétní movité a nemovité věci, které nabyla žalovaná, jsou v tomto usnesení uvedeny shodně jako v doplnění žaloby. Oba dědicové byli následně zapsáni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] (každý z nich ve vztahu k id. ½ těchto nemovitostí) a žalovaná jako vlastník pozemků parc. č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec]. 6. Ministerstvo vnitra vyplatilo dne 27. 7. 2020 na odškodnění pozůstalých po zemřelém [jméno] [příjmení] celkovou částku [částka] (s výjimkou náhrady na výživu [jméno] [příjmení]); tato částka byla výsledkem dohody mezi Ministerstvem vnitra a pozůstalými [jméno] [příjmení] (manželkou zemřelého), [jméno] [příjmení] (sestrou zemřelého), Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] ml., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (dětmi zemřelého) a [jméno] [příjmení] (tchyní zemřelého), jak je patrno z korespondence datované 26. 6. 2020 a 7. 7. 2020. 7. Dopisem ze dne 22. 2. 2022, který žalovaná obdržela dne 1. 3. 2022, informovala žalobkyně žalovanou o své povinnosti vymáhat náhradu škody, uhrazenou Ministerstvem vnitra pozůstalým po zemřelém [jméno] [příjmení], po osobě, která vznik škody zapříčinila svým jednáním; přijetím dědictví bez výhrady soupisu tak žalované vznikla povinnost uhradit dluhy za zemřelým [jméno] [příjmení]. Za tímto účelem se tedy žalobkyně žalované dotázala na její osobní a majetkové poměry a dále na to, jak bylo naloženo s majetkem, který v dědickém řízení nabyla. Dopis totožného obsahu zaslala žalobkyně též [jméno] [příjmení] st.; ten jej obdržel dne 28. 2. 2022. 8. Dne 30. 1. 2023 uzavřela žalobkyně s [jméno] [příjmení] st.„ Dohodu a náhradě škody“, v níž posledně jmenovaný uznal svůj dluh co do 798 098 Kč, který se zavázal uhradit do 28. 2. 2023 s tím, že pokud se tak nestane, vyhrazuje si žalobkyně právo upustit od přiměřeného snížení náhrady škody a požadovat ji v plném rozsahu. V dohodě se mj. uvádí, že ačkoli má závazek [jméno] [příjmení] a žalované solidární povahu, dohoda je uzavírána pouze s prvně jmenovaným proto, že opakovaně projevil zájem o mimosoudní řešení celé záležitosti a ochotu uhradit částku odpovídající jím nabyté hodnotě majetku po zemřelém [jméno] [příjmení]. Podle výpisu z účtu č. [bankovní účet], [jméno] [příjmení] st. tuto částku uhradil dne 8. 2. 2023. 9. Dne 20. 2. 2023 zaslala žalobkyně žalované též„ Výzvu ke sjednání Dohody o náhradě škody ve výši 1 144 656 Kč“, kterou žalovaná obdržela dne 24. 2. 2023. Součástí této výzvy bylo též upozornění, že pokud žalovaná nebude ve stanovené lhůtě 15 dnů na výzvu reagovat, bude se žalobkyně domáhat svého práva soudní cestou. 10. Postoj žalované k možnostem smírného vyřešení věci ilustruje obsah e-mailu ze dne 8. 3. 2023, v němž žalovaná obsáhle popisuje svou složitou osobní situaci (zejména trvale nepříznivý zdravotní stav, který zapříčinil upoutání na lůžko s nutností výkonu péče další osobou), avšak k samotné podstatě věci se vyjadřuje poměrně stručně a okrajově. Z naposledy uvedeného e-mailu lze nicméně vyrozumět, že má za to, že dědictví po zemřelém synovi [jméno] [příjmení] nepřijala, žádné peníze neobdržela a nemá žádné peníze na úhradu dlužné částky. Rovněž nemovitosti v [obec] a [obec] převedla na osoby, které však nedokázala blíže identifikovat. Vyjádřila přesvědčení, že by policie měla