23 C 12/2023-70 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 16 650 000 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla na základě žádosti žalovaného ev. [číslo] dne 4. 11. 2013 uzavřena smlouva o osobním účtu, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení osobního účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Následně na základě žádosti žalovaného reg. [číslo] byla mezi žalobkyní a žalovaným dne 6. 5. 2014 uzavřena smlouva o povoleném přečerpání (dále jen„ smlouva“). Na základě této smlouvy byl žalovanému k uvedenému účtu poskytnut kontokorentní úvěr s limitem do 15 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a případných úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti. Dále se žalovaný smlouvou zavázal hradit úroky za čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu ve výši 17,9 % ročně. Tato úroková sazba byla později žalobkyní v rámci výpisu z účtu za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 změněna na 18,9 % ročně. Žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, když vycházela zejména z příjmu žalovaného zjištěného výpisu z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, dále výdajů vypočtených na základě transakcí na běžném účtu žalovaného a porovnaných se s údaji Českého statistického úřadu o průměrných výdajích domácnosti na osobu v roce 2014, platební kapacity vypočtené systémem žalobkyně a neexistence negativních informací ohledně zadluženosti žalovaného. Dále pak žalobkyně prověřovala další závazky žalovaného nahlédnutím do bankovních i nebankovních databází. Žalovaný však neplnil své závazky ze smlouvy řádně a včas, a proto žalobkyně ke dni 30. 8. 2021 prohlásila veškeré závazky žalovaného ze smlouvy za splatné. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 370,57 Kč od 1. 4. 2021 do 22. 5. 2022, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 891,37 Kč od 17. 5. 2021 do 22. 5. 2022 a poplatků ve výši 1 650 Kč. Žalobkyně pak dále požaduje také zaplacení úroku z vyčerpané a nesplacené jistiny ve výši 8,05 % ročně od 23. 5. 2022 do zaplacení. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně požaduje také úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny a dlužných poplatků ode dne vyčíslení pohledávky pro účely soudního vymáhání, tj. od 23. 5. 2022 do zaplacení. Podáním ze dne 27. 7. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 253,99 Kč zpět. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 3. Protože vzala žalobkyně svou žalobu ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 253,99 Kč zpět, rozhodl soud výrokem II. ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. o částečném zastavení řízení. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného o založení osobního účtu ev. [číslo] ze dne 4. 11. 2013 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o zřízení osobního účtu [číslo]. Ze žádosti o poskytnutí úvěru reg. [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný dne 6. 5. 2014 požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve formě kontokorentu k osobnímu účtu žalovaného [bankovní účet] do výše úvěrového limitu 15 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, zaměstnaný v pracovním poměru na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši 16 000 Kč a současně prohlásil, že nemá žádné nesplacené závazky, není vůči němu vedena exekuce ani vůči němu nebyl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. K uzavření smlouvy o kontokorentu došlo dne 6. 5. 2014. Na základě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 15 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 17,90 % ročně a dále s poplatkem za výzvu ve výši 500 Kč a poplatkem za první a další upomínku ve výši 300 Kč. Žalovanému byly poskytnuty předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru. Součástí uzavřené smlouvy byl také Sazebník poplatků, Všeobecné obchodní podmínky a Podmínky pro kontokorent. Dle Sazebníku poplatků činí poplatek za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky 300 Kč/500 Kč a výzva ke splnění smluvních podmínek 150 Kč. Z bodu 5 podmínek pro kontokorent vyplývá, že se splácení úvěru uskutečňuje tak, že při převodu peněžních prostředků na účet je nejprve splácen vyčerpaný úvěr, přičemž žalovaný jako klient byl povinen zajistit na účtu, k němuž je kontokorent poskytnut, k poslednímu pracovnímu dni měsíce dostatek peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků včetně úroků z prodlení. V případě překročení úvěrového limitu je částka, o kterou byl Úvěrový limit překročen, splatná ihned. Podle čl. 9 písm. a) a h) podmínek pro kontokorent, v případě, že klient bude v prodlení se splacením jakékoli peněžité částky vůči žalobkyni, žalobkyně byla oprávněna prohlásit všechny pohledávky z kontokorentu za splatné ke dni uvedeném v oznámení. 5. Výpisem z účtu za období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 žalobkyně informovala povinného o změně roční úrokové sazby z 17,90 % na 18,90 % ročně. 6. Z nedatovaných dopisů označených jako„ 1. upomínka“,„ 1. výzva“ a„ 2. výzva“ a dále z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 8. 7. 2021 vyplývá, že žalovaný byl upozorněn, že ke dni 9. 5. 2021, 16. 5. 2021, 6. 6. 2021 a 7. 7. 2021 byl v prodlení se splácením kontokorentu a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky. Dopisy ze dne 15. 7. 2021 a 12. 8. 2021 byl žalovaný uvědomen o tom, že neplní podmínky sjednaného kontokorentu a byl vyzván ke splnění podmínek. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně využila svého práva a ke dni 30. 8. 2021 zesplatnila veškeré pohledávky za žalovaným z poskytnutého úvěru a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 763,45 Kč. Žalovaný byl dále k úhradě dlužné částky vyzván také předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022, odeslanou 20. 6. 2022. 7. Z předložené historie kontokorentu ke dni 18. 5. 2022 soud zjistil, že žalovaný kontokorent čerpal po částech a následně se dostal do prodlení s jeho splácením. Ke dni 18. 5. 2022 zůstal na jistině dlužen 15 000 Kč a dále poplatky ve výši 1 650 Kč a příslušenství. 8. Žalobkyně dále doložila, že provedla lustraci žalovaného prostřednictvím portálu [anonymizována dvě slova] a výpis z [anonymizováno], z nichž vyplynulo, že žalovaný čerpal hypoteční úvěr, na němž nejsou evidovány žádné dlužné či nesplacené splátky, a dále pak úvěr na stavební spoření, na němž také nebyly evidovány žádné dlužné splátky. Dále pak žalobkyně předložila soudu historii účtu žalovaného vedeného u žalobkyně, potvrzující jeho příjmy. Tyto informace následně byly porovnány s údaji Českého statistického úřadu o průměrných výdajích domácnosti na osobu pro roky 2013 a 2014. 9. Podle ustanovení § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“), ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla nejprve uzavřena smlouva o účtu a následně pak smlouva o kontokorentu, kterou je třeba v souladu s ustanovením § 2665