27 C 148/2022-64 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 36 300 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná umístila na část žalobcova pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] reklamní zařízení. Účastníci nejprve sjednali dne [datum] nájemní smlouvu, jejíž součástí byla i dohoda o splátkách za bezesmluvní užívání pozemku od října 2019 do prosince 2020. Žalovaná na základě uzavřené dohody uhradila první splátku ve výši 4 537,50 Kč. Tato smlouva však nenabyla účinnosti, jelikož nebyla uveřejněna v registru smluv dle zákona č. 340/2015 Sb. Účastníci proto uzavřeli dne [datum] novou nájemní smlouvu shodného obsahu, v níž se žalovaná zavázala hradit nájemné opět ve výši 18 150 Kč a současně výslovně uznala svůj dluh ve výši 18 150 Kč za bezesmluvní užívání. Jelikož žalovaná ničeho neuhradila, žalobce od smlouvy odstoupil s účinností k 7. 12. 2021. Dlužná částka tak sestává z dlužného nájemného ve výši 18 150 Kč za rok 2021 a dále úplaty předchozí bezesmluvní užívání pozemku v částce 18 150 Kč. Nájemné bylo sjednáno ve výši obvyklé pro dané místo. Žalovaná výši nájemného a úplaty za bezesmluvní užívání nerozporovala při sjednávání smlouvy ani během trvání smluvního vztahu. Žalobce i žalovaná měli při uzavírání smlouvy shodnou vyjednávací pozici. Žalobce pozemek nevyklidil. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. S žalobcem sice sjednala nájemní smlouvu a užívá pozemek žalobce, nicméně dne 7. 12. 2021 došlo k odstoupení od smlouvy. Smluvní strany si tak jsou povinny vydat to, co nabyly ze zrušené smlouvy. Obvyklé nájemné činí 200 Kč ročně, nikoliv 18 150 Kč. Pokud by nedošlo k odstoupení od smlouvy, byla by v rozporu s dobrými mravy. Žalobce při uzavírání smlouvy zneužil svého dominantního postavení. Žalovaná na jednání soudu zopakovala, že je ochotna žalobci hradit nájemné ve výši 200 Kč ročně. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami, na jejichž základě zjistil následující skutkový stav. 4. Žalobce coby pronajímatel uzavřel dne [datum] s žalovanou coby nájemkyní Smlouvu o nájmu, jejímž předmětem bylo užívání části pozemku žalobce p. [číslo] v k. ú. [obec] o výměře cca 4 m2 za účelem umístění oboustranného reklamního panelu. Nájemné bylo sjednáno ve výši 18 150 Kč ročně se splatností do 31. 1. běžného roku. Již splatné, ale dosud neuhrazené nájemné za rok 2021 se žalovaná zavázala zaplatit do 15 dnů od podpisu smlouvy. Jelikož žalovaná užívala předmětnou část pozemku již dříve, bylo mezi účastníky dále dohodnuto, že nájemce uhradí za užívání pozemku za období od října 2019 do prosince 2020 částku ve výši 22 687,50 Kč, a to v pěti splátkách po 4 537,50 Kč pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná uhradila dne 9. 3. 2021 první splátku a v době sjednání smlouvy tak nadále dlužila částku 18 150 Kč. Tuto se opět zavázala uhradit ve splátkách po 4 537,50 Kč, kdy první měla být uhrazena do 15 dnů od podpisu smlouvy. Účastníci si ve smlouvě ujednali, že smluvní vztah zaniká odstoupením od smlouvy okamžikem doručení odstoupení druhé straně. Přílohou smlouvy byl situační plánek s vyznačením pronajímané části pozemku. 5. Sjednání této smlouvy předcházela nájemní smlouva téhož obsahu ze dne [datum]. Žalovaná dne 7. 1. 2021 požádala o možnost uhradit dluh za říjen 2019 až prosinec 2020 ve splátkách, což bylo schváleno na [anonymizováno] schůzi Rady [územní celek] konané dne [datum]. Dne [datum] účastníci sjednali dohodu o uznání dluhu a dohody o splátkách. 6. Upomínkou ze dne 6. 10. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě jednak nájemného ve výši 18 150 Kč a jednak částky 9 075 Kč coby dvou splátek za bezesmluvní užívání pozemku. Žalované byla upomínka doručena následujícího dne. Rada [územní celek] na své [anonymizováno] schůzi konané dne [datum] rozhodla o odstoupení od nájemní smlouvy ze dne [datum] z důvodu neuhrazení nájemného a sjednaných splátek za bezesmluvní užívání pozemku. Odstoupení od smlouvy bylo žalované doručeno dne 7. 12. 2021. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 36 300 Kč předžalobní výzvou ze dne 9. 2. 2022, v níž jí rovněž upozornil, že pozemek měla vyklidit do 22. 12. 2021. Žalovaná tuto upomínku převzala následujícího dne. 7. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne 3. 10. 2022 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], činí obvyklé nájemné předmětné části pronajímaného pozemku 200 Kč ročně. 8. K otázce ceny obvyklé žalobce předložil listinu„ Zjištění obvyklé ceny reklamní plochy“, dle které místní poplatek za užívání veřejného prostranství činí 6 000 Kč/m2/rok. Dále předložil výčet dalších smluv o nájmu reklamních ploch, podle kterého žalobce sjednal s ostatními nájemci roční nájemné ve výši 12 000 Kč, 8 000 Kč, 1 000 Kč/m2, 24 000 Kč a 17 850 Kč. Dále pak předložil nájemní smlouvu se [právnická osoba] [obec] [anonymizováno] ze dne [datum] včetně dodatků z [datum] a [datum], podle které činí cena za pronájem plochy pro umístění 1 oboustranného reklamního panelu 17 850 Kč ročně. 9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 10. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že účastníci platně uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem konkrétně vymezené části pozemku ve vlastnictví žalobce za účelem umístění venkovního reklamního zařízení pro žalovanou. Smlouva byla sjednána v době, kdy žalovaná předmět nájmu již téměř dva roky užívala, aniž by byla mezi účastníky sjednána smlouva o užívání pozemku, a aniž by za to poskytovala žalobci relevantní protiplnění, pročež se na jeho úkor obohacovala. Účastníci se ve smlouvě dohodli na nájemném ve výši 18 150 Kč za rok užívání předmětné plochy, přičemž nájemné pro rok 2021 mělo být uhrazeno do 15 dnů od podpisu smlouvy, tj. do 22. 9. 2021. Účastníci se vedle toho současně dohodli, že tato částka platí i pro dřívější bezesmluvní užívání pozemku v období předcházející době sjednání smlouvy, tj. od října 2019 do prosince 2020. Tato částka měla být podle dříve sjednané, sic neplatné smlouvy, uhrazena v pěti splátkách po 4 537,50 Kč. Žalovaná ještě před podpisem této smlouvy uhradila jednu splátku. V již platné nájemné smlouvě uznala ve smyslu § 2053 o. z. svůj závazek za bezesmluvní užívání předmětné plochy ve zbývající výši 18 150 Kč, tedy ve výši celoročního sjednaného nájemného, přičemž se tuto částku zavázala uhradil ve čtyřech splátkách po 4 537,50 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky. První splátka měla být uhrazena do 15 dnů od podpisu této smlouvy, tj. do 22. 9. 2021. Uznáním dluhu za bezesmluvní užívání co do důvodu a výše zde uplatnila vyvratitelná právní domněnka o existenci dluhu v době jeho uznání. Žalovaná ve lhůtě splatnosti nesplnila svou smluvní povinnost zaplatit nájemné za rok 2021 ani první splátku za předchozí bezesmluvní pozemku za rok 2020. 14. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by se povinnosti zaplatit sjednané nájemné za rok 2021 jakýmkoliv způsobem zprostila. Nebylo vyvráceno ani to, že by závazek žalované vůči žalobci za bezesmluvní užívání pozemku nevznikl a v době jeho uznání nadále netrval. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že pokud by smlouva nadále existovala, musela by být shledána neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Podle soudu však nebylo prokázáno, že by předmětná smlouva byla uzavřena v tísni a že by dohodnutá výše nájemného neodpovídala konsensu účastníků při jejím sjednávání. Žalobce, byť je veřejnoprávní korporací, nesjednával smlouvu v rámci výkonu veřejné moci, ale v rovném postavení s žalovanou. Nebylo povinností žalované umístit reklamní zařízení na pozemek žalobce, stejně jako nebylo povinností s žalobcem danou smlouvu uzavřít. Žalobce rovněž doložil, že takto sjednaná cena za užívání jeho pozemku nikterak nevybočuje oproti ostatním smlouvám, které žalobce sjednal v obdobných případech. 15. V souladu se smlouvou bylo účastníky ujednáno, že účinky odstoupení od smlouvy nastávají okamžikem doručení. Smluvní vztah proto skončil dne 7. 12. 2021. Jelikož žalovaná část pozemku ani ve stanovené lhůtě nevyklidila, ale naopak jej fakticky užívala i po zbytek roku 2021, činila tak bez právního důvodu a na úkor žalobce se tak po tuto dobu opětovně bezdůvodně obohacovala. Soud shledal oprávněným požadavek žalobce na úhradu ceny za smluvní i bezesmluvn