27 C 92/2022-66 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 108 897,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 100 000 Kč formou přečerpání účtu do záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 18,9 % ročně a poplatky za související služby žalobkyně dle aktuálního ceníku, a to do jednoho roku od čerpání. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto žalobkyně využila svého práva plynoucího ze smlouvy a prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 2. 9. 2021. Žalovaný dluh neuhradil ani následně na základě výzvy k úhradě. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu nezaplacené jistiny ve výši 108 897,72 Kč, kapitalizovaného úroku 6 875,2 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 19. 4. 2022, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 108 897,72 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, když žalobkyně z důvodu situace spojené s Covid19 a proklientského přístupu snížila úrok na částku 8,25 % ročně. Dále se žalobkyně domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 6 067,47 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 19. 4. 2022 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 108 897,72 Kč za dobu od 20. 4. 2022 do zaplacení. 2. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit, a to porovnáním jeho příjmů, výdajů, úvěrových splátek, které zjistila z žádosti žalovaného a transakčních pohybů na jeho osobním účtu. Interní ekonomický model žalobkyně počítá s výdaji deklarovanými žalovaným a odhadl existenční výdaje žalovaného dle statistických dat a aktuálních údajů životních a normativních nákladů na bydlení dle ČSÚ na 6 140 Kč. Současně žalobkyně lustrovala, zda se žalovaný nenachází v registrech dlužníků. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud z žalobkyní předložených listin zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala vést žalovanému běžný účet a poskytovat mu službu„ [příjmení] [anonymizováno] finance,“ za což se žalovaný zavázal hradit ceny dle ceníku žalobkyně. 5. Z detailů zadaných operací soud zjistil, že účastníci uzavřeli na základě žádostí žalovaného distančním způsobem přes internetové bankovnictví následující smlouvy. Dne 26. 10. 2020 žalovaný požádal o úvěr, žalobkyní byla [datum] schválena výše kontokorentního úvěru pro žalovaného 15 000 Kč. Dne [datum] byl na žádost žalovaného úvěr navýšen na 50 000 Kč, dne [datum] na 70 000 Kč a na základě žádosti žalovaného ze dne [datum] pak na částku 85 000 Kč a po žádosti ze dne [datum] o navýšení úvěru na 86 000 Kč pak na částku 100 00 Kč. 6. Z dokladu nazvaného„ posouzení úvěruschopnosti klienta“ plyne, že žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z částky příjmu 19 000 Kč měsíčně. Životní výdaje žalovaného byly stanoveny dle interního ekonomického modelu žalobkyně na 6 140 Kč měsíčně, model využívá statistická data, aktuální údaje životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Bylo zjištěno, že žalovaný bude splácet žalobkyni 1 úvěr (ze dne [datum]) s orientačními splátkami asi 3 000 Kč měsíčně. Současně bylo zjištěno, že se žalovaný nenachází v insolvenčním rejstříku. Dále žalobkyně předložila výpis z osobního účtu žalovaného za dobu od dubna 2018 do prosince 2021, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný obdržel 18. 11. 2020 od [právnická osoba], [anonymizováno] příjem 21 536 Kč, jeho konečný zůstatek na účtu byl ke dni 30. 11. 2020 celkem - 86 112,82 Kč, neboť mezi účastníky byla sjednána možnost žalovaného přečerpat účet do částky 86 000 Kč. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] v rámci internetového bankovnictví uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč formou povoleného přečerpání účtu do záporného zůstatku. Účastníci se současně dohodli na úrokové sazbě ve výši 18,9 % ročně a způsobu splácení. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 27. 10. 2021. Žalovaný se současně zavázal splatit další ceny za související služby dle ceníku. Dle bodu 3.2 v případě porušení podmínek ze strany žalovaného, měla žalobkyně právo prohlásit úvěr za okamžitě splatný. 8. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit i jestliže po uzavření smlouvy o přečerpání nastalo takové zhoršení finanční či majetkové situace žalovaného, které mohlo mít zásadní nepříznivý vliv na schopnost splácet přečerpání. Ve smluvních podmínkách byla popsána sjednaná služba„ [příjmení] [anonymizováno] finance“, která spočívala ve finančním poradenství žalobkyně, v rámci služby se žalovaný zavázal hradit doplňkové služby žalobkyně dle ceníku. Z ceníku poplatků pro soukromou klientelu byla zjištěna výše účtovaných poplatků za související služby programu„ [příjmení] [anonymizováno] finance“, výše poplatků za výběr hotovosti z účtu a za další služby. V ceníku byl rovněž stanoven poplatek 300 Kč za náklady žalobkyně spojené s prodlením žalovaného (za každých deset dní prodlení 300 Kč, které byly účtovány k 10., 40., a 70. dni prodlení ve výši 300, 900 a 900 Kč). 9. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal, v dubnu 2021 se dostal do nepovoleného debetního zůstatku – 101 667,72 Kč, když přečerpal stanovenou částku kontokorentu, proto byla dlužná částka žalobkyní zesplatněna ke dni 2. 9. 2021. Z přehledu bylo zjištěno, že ke dni 1. 5. 2022 činil dluh žalovaného 108 897,72 Kč, 7 150,2 Kč na řádném úroku a 6 401,72 Kč na úroku z prodlení. Z výpisu poplatků bylo zjištěno, jaké poplatky žalobkyně žalovanému naúčtovala. 10. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 31. 8. 2021 výzvou ze dne 10. 7. 2021, neboť přečerpáním kontokorentu žalovanému vznikl dluh po splatnosti. Žalovaný byl upozorněn, že pokud dluh nebude splacen, bude úvěr zesplatněn ke dni 2. 9. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 3. 9. 2021. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu i předžalobní výzvou ze dne 19. 4. 2022, která mu byla odeslána 20. 4. 2022. 11. Soud má na základě žalobkyní předložených listin za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o účtu v souladu s § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Následně uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru dle § 2665 o. z., který stanoví, že„ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ Dle § 2395 o. z.,„ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 100 000 Kč formou přečerpání účtu do záporného zůstatku. Žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit v intencích § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit do jednoho roku od prvního čerpání úvěru a současně si strany dohodly úrok ve výši 18,9 % ročně a povinnost žalovaného uhradit sjednané poplatky za doplňující služby, popř. vymáhání. Žalobkyně si své povinnosti ze smlouvy splnila, neboť žalovanému umožnila čerpat finanční prostředky v dohodnuté výši, avšak žalovaný řádně poskytnuté peněžní prostředky nesplácel a v rozporu se smluvními podmínkami přečerpal účet do nepovoleného debetního zůstatku, a proto žalobkyně v souladu se smluvními podmínkami učinila celý úvěr splatným ke dni 2. 9. 2021. Jelikož žalovaný svůj dluh ani poté neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 20. 4. 2022, soud žalobě vyhověl co do požadavku žalobkyně na zaplacení jistiny 108 897,72 Kč, úroku 6 875,2 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 19. 4. 2022, úroku 8,25 % ročně z částky 108 897,72 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení, který žalobkyně požadovala ve výši dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z., který stanovuje, že„ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Oprávněným je proto i nárok žalobkyně na úrok z prodlení 6 067,47 Kč za dobu od 1. 12. 2020 do 19. 4. 2022 a na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 108 897,72 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyně svá tvrzení řádně doložila důkazy a žalovaný skutečnosti tvrzené žalobou nijak n