ECLI: ECLI:CZ:OSHO:2023:4.C.15.2023.1 Datum: 2023-06-01 Ustanovení: ["§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 80 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 228 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 232 z. č. 99/1963 Sb.", ["pozůstalost"]
Čeho se rozhodnutí týká: Aplikuje: § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Klíčová slova: ["pozůstalost"].
1. Žalobkyně, v původním řízení dědička, se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala obnovy dědického řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ve kterém bylo projednáno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní rozhodnutí o dědictví [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] nemůže obstát pro nové skutečnosti a důkazy, které bez své viny nemohla v původním řízení použít. Vedla totiž řízení taktéž u zdejšího soudu ve věci [spisová značka], v němž byl vydán rozsudek dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ve kterém bylo potvrzeno, že zůstavitelka před svojí smrtí získala prodejem nemovitosti částku 1 590 000 Kč, která nebyla vypořádána v dědickém řízení. Do dědictví tak má být zařazena buď částka získaná nebo pohledávka za kupujícími. Notářka to však opomenula. Pro případ vyhovění obnovy žádá o jmenování nového soudního komisaře.
2. Účastníky řízení o obnově řízení jsou účastníci (původního) řízení, o jehož obnovu se jedná, popřípadě jejich právní nástupci. Žalobkyně na straně žalované neoznačila nikoho.
3. Podle § 232 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) žaloba musí vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu je napadá, důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnost, vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas, označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána, jakož i to, čeho se ten, kdo podal žalobu, domáhá. Rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnost mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.
4. Označení účastníků řízení není v § 232 zmíněno jako nezbytná náležitost žaloby na obnovu řízení nebo žaloby pro zmatečnost (a závěr, že jde o nezbytnou náležitost těchto žalob, nelze dovodit ani z odkazu na § 42 odst. 4). Je tomu tak proto, že obě žaloby jsou ve své podstatě opravnými prostředky, u kterých je účastenství (včetně legitimace k podání žalob) vymezeno ve vazbě na osoby, jež se účastnily řízení v jeho předchozích fázích. Definice účastníků je tedy u těchto žalob dána § 94 odst. 2. Účastníci řízení si také v řízení o těchto opravných prostředcích zachovávají (stejně jako v případě odvolání nebo dovolání) stejné procesní postavení jako v původním řízení (komentář k § 232 z. ř. s. zdroj APSI) Podle NS sp. zn. Pls [číslo]: V rozhodnutích o návrhu na obnovu řízení je třeba označovat účastníky podle jejich procesního postavení v původním řízení, ovšem s uvedením toho, kdo z nich podal návrh na obnovu. R 43/2004 – NS sp. zn. 29 Odo 558/2001: Návrh na obnovu řízení nemusí obsahovat označení účastníků řízení. R 19/1986 – NS sp. zn. 4 Cz 24/84: Návrh na obnovu řízení o dědictví může podat jen ten, kdo byl účastníkem řízení o dědictví, o jehož obnovu jde. Není rozhodné, zda navrhovatel účastníkem tohoto řízení mohl být nebo měl být; není také rozhodné, z jakého důvodu se řízení o dědictví nezúčastnil. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neoznačila, proti komu návrh směřuje, musí být účastníkem řízení všichni, kdo byli dědici v předmětném dědickém řízení. Z rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 15. 7. 2021 č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] [číslo] bylo zjištěno, že účastníky pozůstalostního řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] byli poz. syn [celé jméno žalovaného], poz. vnučka [celé jméno žalobkyně] a poz. vnuk [celé jméno žalobce]. Vnuk [celé jméno žalobce] nesouhlasil s tím, aby vystupoval na straně žalované s tím, že byl dědicem a vystupuje na straně žalující.
5. Žalovaný [celé jméno žalovaného] ve věci uvedl, že navrhovatelka neuvedla konkrétní důvody obnovy řízení, neuvedla skutečnosti pro posouzení, zda byla žaloba podána včas. Odpůrce je přesvědčen, že navrhovatelka se musela dozvědět o tom, zůstavitelka [jméno] [příjmení] získala před svojí smrtí prodejem bytové jednotky částku 1 590 000 Kč nejpozději dne [datum], kdy podala žalobu na určení vlastnického práva k předmětnému bytu a tuto skutečnost v žalobě uvedla. K touto okamžiku tak musela vědět o okolnostech prodeje bytové jednotky a peněžních prostředků. Proto žalobu nepodala v zákonné lhůtě 3 měsíců. Navrhl žalobu zamítnout.
6. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy, které žalobkyně označila jako důvodné pro povolení obnovy řízení. Na základě nich zjistil pro účely posouzení důvodnosti podaného návrhu následující:
7. Okresní soud v Hodoníně prostřednictvím soudní komisařky JUDr. [jméno] [příjmení] usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ND [číslo] schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti po [jméno] [příjmení] mezi dědici tak, že potvrdil nabytí pozůstalosti poz. synovi [celé jméno žalovaného], který obdržel pohledávku za Domovem pro seniory [ulice], [obec] a 2 ks prstenů ze žlutého kovu. Usnesení nabylo právní moci téhož dne. Obvyklá cena majetku byla určena částkou 44 096 Kč a výše dluhu částkou 0 Kč, odměna notářky byla stanovena ve výši 2 783 Kč. Z odůvodnění usnesení se podává, že zůstavitelka zanechala dědice v první dědické třídě, a to účastníky tohoto řízení, kteří dědictví neodmítli. Jak se podává z protokolu o jednání u notářky ze dne [datum], obsaženém v připojeném dědickém spisu sp. zn. [spisová značka], aktiva tvoří shora uvedená pohledávka a 2 ks prstenů, pasiva náklady pohřbu. Předmětem dědického řízení tak nebyla žádná nemovitost, ani finanční částka. (Zjištěno ze spisu [spisová značka]).
8. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.
9. Soud konstatuje, že v žalobě na obnovu dědického řízení, v níž žalobkyně napadá pravomocné usnesení o schválení dědictví, se zde jedná o pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Žalobkyně podala žalobu ve lhůtě stanovené v § 233 odst. 1 o. s. ř., tj. ve lhůtě tří měsíců od doby, kdy se dozvěděla o důvodu obnovy a také v této lhůtě ve smyslu § 232 o. s. ř. vymezila důvody, pro které žádá povolení obnovy řízení. Žalobkyně uvedla, že se o důvodu obnovy dozvěděla z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně dne [datum]. Je zřejmé, že pokud se ve věci [spisová značka] zdejšího soudu domáhala určení, že je podílovou spoluvlastnicí bytové jednotky [číslo] v [obec], [adresa], ale žaloba jí byla zamítnuta, mohla se žalobkyně dozvědět o možnosti, že případně obdržená kupní cena za tento byt by mohla patřit do dědictví po zůstavitelce, právě až v souvislosti s rozhodnutím o zamítnutí žaloby ve věci [spisová značka], tedy subjektivní lhůta tří měsíců je zachována. Objektivní lhůta 3 let od vydání usnesení o dědictví dne [datum] je taktéž zachována.
10. Podle § 230 odst. 2 z. ř. s. žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
11. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že skutečnosti, pro které žalobkyně žádá povolení obnovy řízení a důkazy, o které opírala svůj nárok na konání nového dědického řízení, nemohou obstát.
12. Jak plyne z citovaného § 228 o. s. ř., důvody pro obnovu řízení dopadají do skutkových zjištění soudu, kdy skutkový stav nebyl zjištěn správně nebo úplně a tyto důvody jsou natolik zásadní, že pravomocné rozhodnutí nemůže vzhledem k těmto okolnostem obstát. Děje se tak v případech, kdy se objeví nové skutečnosti, rozhodnutí či důkazy, které účastník řízení bez svého zavinění nemohl v době vyhlášení napadaného rozhodnutí použít a zároveň tyto jsou způsobilé přivodit pro něj příznivější rozhodnutí. Dalším zákonným důvodem pro povolení obnovy řízení je uplatnění důkazů, jejichž provedení, sic v původním řízení navrhováno, nebylo z objektivních příčin v původním řízení možné, avšak nyní provedeny být mohou.
13. Podle § 193 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních: (1) Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. (2) Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o po
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.