4 C 211/2023-43 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 79 907 Kč s příslušenstvím, která má představovat náhradu nákladů za služby zdravotní péče, které žalobkyně vynaložila v souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného vůči poškozenému panu [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Žalovaný dne [datum] fyzicky napadl poškozeného, kterému způsobil zranění, které si vyžádalo lékařský zákrok s následnou hospitalizací v nemocnici a další léčení po dobu 10 dnů. Jelikož je poškozený pojištěncem žalobkyně, hradila žalobkyně náklady na léčbu poškozeného. Žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přečinu ublížení na zdraví poškozeného, kterého se dopustil výše uvedeným jednáním. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném částku 79 907 Kč spolu s úroky z prodlení z dlužné částky od [datum], představující částku, kterou žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného [nemocnice] [anonymizováno] [obec], [anonymizována dvě slova]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. [Anonymizovaný odstavec.] 4. Z posudku revizního lékaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a vyúčtování nákladů na hrazené služby ze dne [datum], soud zjistil, že za výkony, dopravu a léčiva pro pojištěnce za dobu od [datum] do [datum] vynaložila žalobkyně náklady v celkové výši 79 907,72 Kč. Poškozený byl pojištěncem žalobkyně (karta pojistného vztahu). 5. Z výzvy k náhradě nákladů na hrazené zdravotní služby datované dnem [datum], soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení částky 79 907 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum] do vlastních rukou. Žalovaný byl následně upomínán k úhradě opětovnou výzvou ze dne [datum] (výzvy a dodejky). 6. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalobkyně uhradila k rukám zdravotnických zařízení v souvislosti s léčením pojištěnce částku 79 907 Kč, kterou je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném, neboť žalovaný poškozeného fyzicky napadl a způsobil mu zranění, která si vyžádala lékařské ošetření, hospitalizaci a následnou péči, přičemž náklady na toto ošetření, hospitalizaci a následnou péči musela uhradit žalobkyně, čímž vzniklo žalobkyni právo na náhradu takto vzniklých nákladů ve smyslu ust. § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Žalovaný však své povinnosti uhradit účelně vynaložené náklady nedostál. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobkyni právo požadovat úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, které požadovala za dobu od [datum] do zaplacení v zákonné výši, tedy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění, stanovené výzvou k plnění ze dne [datum]. 9. Soud na závěr dodává, že podle § 135 odst. 1 o. s. ř., je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 11. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 2 odstavce 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, s ohledem na skutečnost, že žalobkyně, která svůj nárok uplatnila v řízení trestním, byla od této povinnosti podle § 11 odst. 2 písm. q zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osobně osvobozena.