6 C 29/2023-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 62 300 Kč s příslušenstvím. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 6. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla finanční prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se k jeho řádnému splácení spolu s poplatkem a úroky celkem ve výši 17 600 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 660 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 14. 4. 2020. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila celkem částku 3 500 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 22 000 Kč, poplatku ve výši 14 100 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 22 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, který žalobkyně za dobu do 2. 4. 2021 do 7. 1. 2022 kapitalizovala částkou 1 416,71 Kč a úroku ve výši 24,24 % ročně z částky 22 000 Kč od 2. 4. 2021 do zaplacení, který žalobkyně za dobu do 2. 4. 2021 do 7. 1. 2022 kapitalizovala částkou 4 162,55 Kč. 2. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], dále uzavřela s žalovanou dne 14. 11. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě žalované poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná poskytnutý úvěr čerpala v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázala se k jeho řádnému splácení spolu s poplatkem a úroky celkem ve výši 16 000 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 600 Kč. Tuto svoji povinnost si však neplnila. K prověřování schopnosti žalované splácet úvěr žalobkyně uvedla, že žalovaná byla před uzavřením smlouvy dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům předloženými žalovanou. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Přesto však žalovaná posléze přestala sjednané splátky hradit, poslední splátku uhradila dne 14. 4. 2020. Žalovaná dosud na pohledávku žalobkyně uhradila celkem částku 9 800 Kč. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku ve výši 6 200 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, který žalobkyně za dobu do 8. 1. 2021 do 7. 1. 2022 kapitalizovala částkou 1 672,92 Kč a úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 1. 2021 do zaplacení, který žalobkyně za dobu do 8. 1. 2021 do 7. 1. 2022 kapitalizovala částkou 5 122,17 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Oba účastníci souhlasili s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den podpisu smlouvy žalované finanční prostředky ve výši 22 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit zápůjčku 60 pravidelnými týdenními hotovostními splátkami ve výši 600 Kč spolu s úrokem sjednaným ve výši 4 400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 400 Kč a inkasním poplatkem pro případ úhrad v hotovosti ve výši 8 800 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 32,15 % p. a. Dle čl. 5, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle vyjádření žalobkyně uhradila dosud žalovaná na pohledávku žalobkyně celkem částku 3 500 Kč. 5. Ze zákaznické karty ze dne 6. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Žalovaná zde dále uvedla, že je rozvedená, nemá žádné nezaopatřené dítě a žije v samostatné domácnosti v nájmu od prosince 2019. Jako příjem uvedla částku 15 135,08 Kč měsíčně z hlavního pracovního poměru a 1 000 Kč z vedlejšího příjmu. K měsíčním výdajům žalovaná uvedla výdaje na bydlení ve výši 11 000 Kč, osobní výdaje ve výši 3 500 Kč a splátky úvěru ve výši 2 700 Kč. Žádné další doklady k ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nepředložila. 6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v den podpisu smlouvy žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit zápůjčku 60 pravidelnými týdenními hotovostními splátkami ve výši 600 Kč spolu s úrokem sjednaným ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a inkasním poplatkem pro případ úhrad v hotovosti ve výši 8 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Dle smlouvy byla úroková sazba sjednána ve výši 32,15 % p. a. Dle čl. 5, pokud zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle vyjádření žalobkyně uhradila dosud žalovaná na pohledávku žalobkyně celkem částku 9 800 Kč. 7. Ze zákaznické karty ze dne 14. 11. 2019 soud zjistil, že žalovaná předložila právní předchůdkyni žalobkyně doklady k prověření její úvěruschopnosti, a to výplatní pásky a pracovní smlouvu. Žalovaná zde dále uvedla, že je rozvedená, nemá žádné nezaopatřené dítě a žije s rodiči od července 2012. Jako příjem uvedla částku 9 859 Kč měsíčně z hlavního pracovního poměru a 1 000 Kč z vedlejšího příjmu. K měsíčním výdajům žalovaná uvedla výdaje na bydlení ve 5 676 Kč děleno pravděpodobně 3 a osobní výdaje ve výši 3 500 Kč. Žádné další doklady k ověření úvěruschopnosti žalované žalobkyně nepředložila. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2022, odeslaného dle podacího archu žalované dne 4. 2. 2022, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě deseti dnů. Předžalobní výzva ze dne 14. 4. 2022 byla žalované odeslána dle podacího archu dne 19. 4. 2022. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 2392 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva