13 C 85/2023-62 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 722,57 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 31. 8. 2005 smlouvu o postžirovém účtu, a následně smlouvu o povoleném přečerpání tohoto účtu. Na základě této smlouvy žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho účet do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, dne 30. 3. 2015 byl tento limit navýšen na 10 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků a poplatků. Dále se žalovaný smlouvou zavázal, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu byly úročeny úrokovou sazbou ve výši 16,90 % ročně. Částka, o kterou byl úvěrový limit překročen pak byla úročena debetní úrokovou sazbou. Žalovaný svůj postžirový účet nepovoleně přečerpal a dlužnou přečerpanou částku neuhradil. Žalobkyně proto veškeré závazky žalovaného zesplatnila ke dni 29. 11. 2021 a následně žalovanému dne 2. 9. 2022 účet zrušila. Žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, částky ve výši 1 977,57 Kč představující nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, poplatků ve výši 1 745 Kč (za správu a vedení povoleného přečerpání účtu, za výzvy k úhradě dlužných částek), kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 781,10 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 646,77 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 977,57 Kč od 3. 9. 2022 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 745 Kč od 24. 10. 2022 do zaplacení.2. K tomu, jakým způsobem byla před navýšením úvěrového limitu posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že příjem žalovaného byl zjišťován výpisem z účtu, který je veden u žalobkyně. Na základě transakcí na běžném účtu dospěla žalobkyně k mediánu příjmů za 5 měsíců ve výši 14 024 Kč. Co se týče výdajů zde žalobkyně zohlednila transakce na běžném účtu žalovaného spolu s informacemi uvedenými v žádosti o navýšení úvěrového limitu, přitom posuzovala pravidelné výdaje (inkaso, SIPO, trvalé příkazy, pravidelné jednorázové příkazy) a nepravidelné výdaje (transakce debetní kartou, výběry z bankomatů). Dále vzala v úvahu informace ohledně stávajícího splátkového zatížení žalovaného získané z interních systémů a z bankovních a nebankovních registrů. Rovněž z běžného účtu žalovaného bylo ověřeno, že tento nevykazuje nestandardní transakce indikující riziko možnosti nedostát svým závazkům. Žalobkyně také kontrolovala databázi neplatných dokladů, insolvenční rejstřík, rejstřík exekucí. Výdaje žalovaného zjištěné z obratů na běžném účtu a z příslušných databází pak žalobkyně porovnávala s údaji o životním minimu a s průměrnými výdaji obyvatelstva (údaje Českého statistického úřadu). Vnitřním systémem žalobkyně pak bylo vyhodnoceno, že u žalovaného je dána dostatečná platební kapacita pro splátku úvěru v částce 500 Kč měsíčně (5 % z limitu).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 31. 8. 2005 uzavřena smlouva o postžirovém účtu číslo účtu: , č. účtu, . Dne 29. 3. 2010 pak strany uzavřely dodatek ke smlouvě o postžirovém účtu - povolené přečerpání, dle něhož se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr výši 5 000 Kč formou povoleného přečerpání postžirového účtu do záporného zůstatku. K tomuto žalobkyně doložila rovněž oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání postžirového účtu z 29. 3. 2010. Z tohoto oznámení je zřejmá sjednaná výše úrokové sazby 16,90 % ročně a dohodnutá sazba výše úroku z prodlení 15 % ročně. Dne 30. 3. 2015 (s účinností od 17. 4. 2015) byl žalovanému úvěrový limit na základě jeho žádosti navýšen na částku 10 000 Kč, jak vyplývá z doložené žádosti o navýšení úvěrového limitu a z oznámení o změně kontokorentu. Nedílnou součástí smlouvy byly dále Podmínky pro postžirové účty, Podmínky pro povolené přečerpání postžirového účtu formou dodatku ke smlouvě o postžirovém účtu (dále jen „Podmínky“), Sazebník poplatků , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dále jen „Sazebník“). Dle čl. 12 Podmínek jsou čerpané finanční prostředky až do výše úvěrového limitu úročeny úrokovou sazbou sjednanou při uzavření smluvního vztahu. V případě překročení úvěrového limitu bude částka, o kterou byl překročen, úročena debetní úrokovou sazbou uplatňovanou pro postžirové účty. Částky, s jejichž splacením se žalovaný ocitne v prodlení budou úročeny výše uvedenou úrokovou sazbou navýšenou o úrok z prodlení, jehož sazba je sjednána při uzavření dodatku smlouvy. V souladu s článkem 18 Podmínek je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatky dle Sazebníku. Dle Sazebníku činí poplatek za správu a vedení povoleného přečerpání postžirového účtu 9 Kč měsíčně a poplatek za výzvu k úhradě dlužné částky 500 Kč za první a druhou výzvu, 1 000 Kč za třetí a každou další výzvu. Dle čl. 21 Podmínek byl žalovaný povinen zajistit na účtu k poslednímu dni v měsíci dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků a případných úroků z prodlení. Dle č.l. 27 Podmínek je žalobkyně oprávněna v případě porušení závazků žalovaného písemným oznámením prohlásit veškeré pohledávky za splatné.5. Žalobkyně doložila žádost o navýšení úvěrového limitu na 10 000 Kč podepsanou žalovaným ze dne 30. 3. 2015. Dle zde uvedených údajů měl být žalovaný v době navýšení úvěrového limitu zaměstnán na dobu určitou jako manuálně pracující u společnosti , právnická osoba, . s průměrným čistým měsíčním příjmem 11 899 Kč. Dále je zde ohledně osoby žalovaného uvedeno, že je svobodný a bydlí sám ve vlastním domě/bytě. Žalovaný zde dále uvedl, že měsíčně splácí úvěry v částce 1 843 Kč a na kontokorentech a kreditních kartách má celkový limit 20 000 Kč.6. Dále žalobkyně doložila úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací (CBCB Informace), z CRIF registru a informace ze Solusu. Z těchto dokumentů bylo zjištěno, že žalovaný v době před poskytnutím navýšení úvěrového limitu měl jeden „existující“ splátkový úvěr, kde výše měsíční splátky činila 1 843 Kč a nesplacená jistina činila 14 744 Kč (resp. 13 964,45 Kč). Dále měl žalovaný jeden „existující“ úvěr z karty, kde úvěrový limit činil 15 000 Kč. A pak měl zřízen již jen stávající kontokorentní úvěr zatím s limitem 5 000 Kč. Všechny tyto úvěry byly řádně spláceny.7. Z historického výpisu z běžného účtu jsou zřejmé veškeré transakce na běžném účtu žalovaného za celé období od jeho zřízení (první vklad 2. 9. 2005) až do jeho zrušení 2. 9. 2022. Z doloženého výpisu z běžného účtu – pouze příjmy za období 8 měsíců před navýšením úvěrového limitu jsou patrné příjmy žalovaného od zaměstnavatele v průměrné výši 12 760 Kč měsíčně. Z výpisu z běžného účtu – všechny transakce za období 8 měsíců před navýšením úvěrového limitu jsou pak patrné veškeré pohyby na účtu žalovaného, kdy výdaje se přibližně rovnají příjmům.8. Z historického výpisu bylo rovněž zjištěno, jak žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu úvěr čerpal a splácel, že úvěrový limit překročil, a vznikl mu tak nepovolený debetní zůstatek.9. Historický výpis z kontokorentního účtu dokládá, že žalovaný se opakovaně dostal do prodlení se splácením úvěru.10. Z dokumentu „Stav dlužné jistiny a příslušenství“ (důvěrné) je patrné, jak se postupně vyvíjely dlužné částky jistiny, úroků, úroků z prodlení a poplatků. Konečný dluh na jistině činil 10 000 Kč, na úrocích 1 781,10 Kč, na úrocích z prodlení 646,77 Kč a na poplatcích 1 745 Kč.11. Z interního výstupu z databáze žalobkyně (informace o běžném účtu) vyplývá rovněž výše dluhu na jistině 10 000 Kč, na úrocích 1 781,10 Kč, na úrocích z prodlení 646,77 Kč, na poplatcích 1 745 Kč, a zároveň je zde vyčíslen nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu v částce 1 977,57 Kč.12. Žalobkyně informovala žalovaného 1. upomínkou o tom, že na jeho účtu nebylo dost peněz, a neproběhla tak v plné výši úhrada kontokorentu. K 11. 7. 2021 tak byla v prodlení částka 136,04 Kč. Dalších 194,20 Kč činil nepovolený záporný zůstatek včetně úroků z prodlení.13. 1. výzvou k zaplacení dluhu byl žalovaný informován, že k 18. 7. 2021 je stále v prodlení se splácením svého úvěru. Pokud dluh dosud nevyrovnal, má to udělat co nejdříve.14. Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) bylo žalovanému opět sděleno, že je v prodlení se splácením svého úvěru a byl vyzván k zaplacení dluhu.15. Dopisem z 9. 9. 2021 (Poslední výzva k zaplacení dluhu) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 9. 10. 2021, v opačném případě bude úvěr zesplatněn.16. Dalším dopisem z 9. 9. 2021 žalobkyně žalovaného upozornila na neplnění podmínek kontokorentu, konkrétně zajistit každý měsíc na svém účtu kreditní obrat minimálně ve výši 50 % limitu sjednaného kontokorentu.17. Dopisem z 7. 10. 2021 žalobkyně žalovaného vyzvala k dodržování podmínek kontokorentu, tj.