22 C 204/2024-55 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 472 623,66 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně - , právnická osoba, ., dne 17. 12. 2020 se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru od , Anonymizováno, a o stavebním spoření. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni hradit úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 310 Kč, kdy tato částka byla tvořena splátkou jistiny spolu s úrokem. Žalovaný řádně nehradil sjednané splátky, a proto právní předchůdkyně žalobkyně celou pohledávku ze smlouvy zesplatnila ke dni 30. 6. 2023. Smlouvou o postoupení pohledávky byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se tak po žalovaném žalobou domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 472 623,66 Kč, úroku z úvěru ve výši 4,85 % ročně z částky 472 623,66 Kč za období od 19. 4. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 472 623,66 Kč za období od 1. 7. 2023 do zaplacení. K tomu, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela co do příjmové stránky žalovaného z potvrzení zaměstnavatele o výši jeho průměrného příjmu (s tím, že v doloženém potvrzení je chyba v psaní v datu podpisu, kdy je nesprávně uveden rok 2021, přičemž správně má být uveden rok 2020) a co výdajové stránky vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr s tím, že životní výdaje žalovaného stanovila sama právní předchůdkyně žalobkyně na 8 126 Kč měsíčně i za využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Dále předchůdkyně žalobkyně provedla dotaz do insolvenčního rejstříku a Bankovního registru klientských informací a ověřila historii žalovaného v interní evidenci klientů. O schopnosti žalovaného úvěr splácet svědčí dle názoru žalobkyně i skutečnost, že žalovaný úvěr řádně splácel po dobu více než dvou let.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 17. 12. 2020 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o Úvěru od , Anonymizováno, (100% záloha) a o stavebním spoření s účtem číslo , č. účtu, . Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelské úvěry na bydlení, a to a) překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč (do dne, kdy žalovaný splní podmínky pro poskytnutí úvěru) a dále b) úvěr ze stavebního spoření v aktuální výši překlenovacího úvěru a ostatních dluhů žalovaného. Pro oba úvěry byla dohodnuta zvýhodněná úroková sazba 4,85 % ročně pro první období platnosti smlouvy, dále byla dohodnuta pevná úroková sazba 8,45 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 310 Kč splatnými vždy do 25. dne měsíce.Dále bylo žalovanému sjednáno stavební spoření s cílovou částkou 500 000 Kč a s úrokovou sazbou vkladů 5,45 % ročně. Žalovanému byl zřízen účet stavebního spoření č. , č. účtu, , na který byl povinen vkládat 500 Kč měsíčně, za správu a vedení účtu byl sjednán poplatek 500 Kč ročně za každých 50 000 Kč zůstatku. Pro případ prodlení byla v článku 8.8 smlouvy o úvěru dohodnuta smluvní pokuta. V článku 10.1 smlouvy o úvěru pak bylo pod písm. b) ujednáno oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně požadovat okamžité zaplacení úvěru, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením více než dvěma měsíčními splátkami nebo s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky.4. V žádosti o Úvěr od , Anonymizováno, podepsané žalovaným je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí ve státním/obecním bytě a jeho domácnost tvoří 1 člen. Žalovaný zde dále uvedl, že je od 1. 3. 2020 zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 25 025 Kč a měsíční výdaje jeho domácnosti činí 8 400 Kč. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem 25 025 Kč měsíčně, příjem měl být právní předchůdkyní žalobkyně zkontrolován z doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem a z výpisů z účtu žalovaného. V insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že žalovaný zde nemá záznam, v CBCB byla ověřena předchozí splátková morálka žalovaného a v interní evidenci předchůdkyně žalobkyně ověřila neexistenci negativních informací o žalovaném. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl výdaje 8 400 Kč měsíčně a nájemné ve výši 0 Kč. Předchůdkyně žalobkyně stanovila výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi předchůdkyně žalobkyně, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 8 128 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaný měl v době žádosti o úvěr již osobní úvěr u jiné banky ve výši 411 100 Kč se splátkou 8 336 Kč měsíčně.5. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne 18. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 1. 3. 2020 zaměstnán na dobu neurčitou jako skladník u společnosti , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců 25 789 Kč.6. Z výpisu z účtu Úvěr od , Anonymizováno, (překlenovací úvěr) za období od 28. 12. 2020 do 12. 10. 2023 bylo zjištěno, že překlenovací úvěr ve výši 500 000 Kč byl žalovaným čerpán dne 19. 1. 2021. Na tento účet překlenovacího úvěru žalovaný uhradil celkem 23 splátek po 3 310 Kč a dne 2. 1. 2023 byl na tento účet převeden zůstatek účtu stavebního spoření ve výši 13 166,64 Kč. Z dalšího výpisu z účtu Úvěr od , Anonymizováno, (úvěr) za období od 28. 12. 2020 do 12. 10. 2023 bylo zjištěno, že po poskytnutí úvěru žalovaný ještě uhradil další dvě splátky ve výši 2 x 3 310 Kč na splacení úvěru (dne 12. 1. 2023 a dne 18. 4. 2023); poté již neuhradil ničeho. Celkem tak žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně splatil 95 916,64 Kč.7. Dopisem ze dne 10. 5. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 7 520 Kč nejpozději do 30. 6. 2023. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že pokud dlužnou částku v uvedeném termínu neuhradí, bude celý úvěr prohlášen za splatný a právní předchůdkyně žalobkyně bude požadovat okamžité splacení celého úvěru, jehož aktuální výše činila 477 199 Kč. Dle informace o sledování zásilek se nepodařilo zásilku žalovanému doručit, neboť žalovaný byl na uvedené adrese neznámý.8. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, a to za úplatu s účinností ke dni 18. 10. 2023, jak vyplývá z doloženého potvrzení o zaplacení úplaty. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 11. 2023, jehož odeslání 3. 11. 2023 žalobkyně prokázala podacím archem.9. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to do sedmi dnů ode dne odeslání této výzvy. Výzva byla odeslána téhož dne, jak bylo doloženo vrácenou nedoručenou zásilkou.10. Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“11. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelkou a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.12. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“13. Způsob, jakým měla právní předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje t