4 C 252/2023-42 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 23 723 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný je na základě nájemní smlouvy ze dne 29. 9. 2009 nájemcem družstevního bytu č. 101 v budově na adrese , adresa, . Na základě této skutečnosti vznikla žalovanému povinnost hradit nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu, stanovené v celkové výši 4 215 Kč měsíčně, splatné do 20. dne příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil řádně a včas platbu za měsíc březen 2023, když zůstal žalobci dlužen částku 2 648 Kč, platby za měsíce duben až srpen 2023 nebyly uhrazeny vůbec a žalovanému tak vznikl dluh ve výši 4 215 Kč za každý z těchto měsíců. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky požadoval žalobce také zaplacení úroku z prodlení, a to v zákonné výši vždy od 26. dne dlužného měsíce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z nájemní smlouvy ze dne 29. 9. 2009 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, na jejímž základě se žalovaný stal nájemcem družstevního bytu č. 101 v 1. podlaží v domě na , adresa, v , adresa, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit plnění poskytovaná s užíváním bytu, a to formou měsíčních záloh splatných vždy do 20. dne příslušného měsíce, za který se platí. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zálohové platby budou zúčtovány vždy jednou ročně (zjištěno z nájemní smlouvy). Zálohy na úhradu nájemné a na služby s užíváním bytu spojené činily od 1. 3. 2023 částku 4 215 Kč (měsíční předpis záloh).4. Z přehledu dlužných předpisů se započtením úhrad ke dni 28. 8. 2023 bylo zjištěno, že žalovanému byly předepsány platby ve výši 4 215 Kč za nájem a služby. Za měsíc březen 2023 uhradil žalovaný částku ve výši 1 567 Kč, a zůstal dlužen 2 648 Kč. Za měsíce duben – srpen 2023 nebylo uhrazeno ničeho, a žalovaný tak dluží za každý z těchto měsíců vždy 4 215 Kč. Celkem dluh žalovaného na nájmu a zálohách na služby za uvedené období činí 23 723 Kč.5. Výzvou ze dne 14. 8. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 25 165 Kč. Dle předloženého podacího lístku byla tato výzva odeslána 16. 8. 2023.6. V projednávané věci jde o právní poměr týkající se nájmu. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. V souladu s tímto ustanovením soud posuzoval spor ohledně práva na nájemné a plněné spojené s užíváním bytu za období od března do srpna roku 2023 podle nového občanského zákoníku, i když nájem vznikl před nabytím účinnosti občanského zákoníku (vznikl podle předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.).7. Podle § 741 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem družstevního bytu ustanovení občanského zákoníku upravující nájem bytu a nebytového prostoru.8. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li sjednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí vyhověl v celém rozsahu. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o nájmu družstevního bytu ve smyslu ustanovení § 685 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013. Žalovanému tak v souladu se smlouvou vznikla povinnost hradit úhradu za plnění spojená s užíváním družstevního bytu. Žalovaný však nedostál svému závazku z této smlouvy ve smyslu ustanovení § 2251 odst. 1 o. z., když řádně a včas neplnil předepsané zálohy na nájemné a plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu, a za měsíce březen 2023 až srpen 2023 zůstal žalobci dlužen celkem 23 723 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s plněním svého závazku ocitl v prodlení, vzniklo žalobci podle § 1970 občanského zákoníku právo požadovat úroky z prodlení, které žalobce požadoval v zákonné výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 26. dne každého příslušného měsíce, přičemž jednotlivé měsíční zálohy byly splatné vždy do 20. dne příslušného kalendářního měsíce.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 387 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 187 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 723 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Soud aplikoval § 14b a. t., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11, tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobce podal mnohokrát. Za doplnění žaloby ze dne 16. 11. 2023 a ze dne 1. 7. 2024, kterým žalobce doplňoval svá tvrzení a důkazy, soud žalobkyni odměnu a režijní paušál nepřiznal, neboť tato měla být již součástí žaloby a těmito podáními byly odstraňovány rozpory a písařské chyby žaloby způsobené žalobcem.12. Žalobce v žalobě udělal písařskou chybu, když požadoval k úhradě místo částky 23 723 Kč částku 24 035 Kč, což opravil k výzvě soudu podáním ze dne 16. 11. 2023. Z původní požadované částky byl vyměřen soudní poplatek ve výši 1 202 Kč, který byl žalobcem zaplacen. V souladu s ustanovením § 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích bylo tak rozhodnuto o vrácení části soudního poplatku po odstranění vad žaloby, neboť žalobce na základě nesprávné výzvy soudu na poplatku uhradil soudní poplatek ve výši 1 202 Kč namísto správného poplatku ve výši 1 187 Kč.