13 C 152/2025-35 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 17 876,25 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovanou uzavřela dne 26. 5. 2023 smlouvu o úvěru ke kreditní kartě č. , Anonymizováno, . Dle této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 16 000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 19,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše se odvíjela od výše čerpání úvěrového limitu, o výši příslušné částky byla žalovaná informována výpisem. Kromě úroku byla žalovaná povinna hradit žalobkyni i ceny za služby poskytované v souvislosti s vedením účtu, ze kterého měl být úvěr splácen, dle sazebníku. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, lustrovala žalovanou v bankovních a nebankovních registrech (CBCB), provedla kontrolu přes systém CRIF. Dále vyhodnotila kreditní a debetní obraty žalované na běžném účtu. V rámci skóringového modelu žalobkyně využila též statistická data a vyhodnotila informace získané o žalované i z hlediska demografických dat (typ zaměstnání, rodinný stav, věk, bytové poměry atd.). Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnila, proto žalobkyně prohlásila všechny pohledávky z této smlouvy za okamžitě splatné ke dni 24. 3. 2024. Žalovaná vyčerpala na jistinu částku 37 035,32 Kč, dále částka 1 930,02 Kč byla účtována na poplatky a částka 576,24 Kč na úroky. Na předmětný úvěr žalovaná uhradila celkem toliko 21 665,33 Kč. Kromě dlužné jistiny ve výši 17 876,25 Kč žalobkyně po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 449,66 Kč (ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od 24. 3. 2024 do 28. 1. 2025), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 355,98 Kč (z dlužné jistiny a poplatků za období od 24. 10. 2023 do 28. 1. 2025), úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 17 876,25 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 876,25 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že 13. 8. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví (za žalovanou byla podepsána její zákonnou zástupkyní). Dále byla mezi žalovanou a žalobkyní dne 26. 5. 2023 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě č. , Anonymizováno, . Smlouva byla uzavřena elektronicky. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový revolvingový úvěr a kreditní kartu, jejímž prostřednictvím lze úvěr čerpat. Byla ujednána výše úvěrového limitu 16 000 Kč a pohyblivá úroková sazba, která ke dni uzavření smlouvy činila 19,90 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z vyčerpané částky, minimálně však ve výši 500 Kč. Splatnost měsíčních splátek byl vždy 24. den v měsíci. Ve smlouvě byly dále ujednány poplatky dle sazebníku. Pro případ prodlení žalované byla žalobkyně oprávněna účtovat jí úrok z prodlení v zákonné výši, dále zasílat upomínky a výzvy a účtovat za jejich zaslání poplatky, rovněž byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit.4. Žalobkyně předložila soudu Záznam o podpisu klienta týkající se podpisu žádosti o úvěr a dále i Záznam o podpisu klienta týkající se Předsmluvní informace a náležitého vysvětlení k žádosti o Kreditní kartu; z obou těchto záznamů vyplývá, že podpisy byly realizovány sjednanou elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví. Dále žalobkyně doložila Předsmluvní informace ke kreditní kartě včetně Vysvětlení předsmluvních informací, Informace o pojištění ochrany nákupu a prodloužené záruce. Konečně doložila i Obchodní podmínky pro kreditní kartu a Sazebník , Anonymizováno, pro fyzické osoby – občany.5. V žádosti o poskytnutí úvěru žalovaná uvedla, že je svobodná, její domácnost čítá 3 členy, všichni s příjmem, bydlí u rodičů. Dále žalovaná uvedla, že je zaměstnána na dobu neurčitou s měsíčním čistým příjmem 20 000 Kč. Žalovaná vyčíslila své pravidelné měsíční výdaje částkou 9 000 Kč a uvedla, že nemá žádné splátky úvěrů. Příjem (bylo-li jeho doložení ze strany žalobkyně vyžadováno) měl být doložen historií běžného účtu u žalobkyně.6. Z výpisu z běžného účtu žalované – přijaté platby za období od 20. 2. 2023 do 23. 5. 2023 soud zjistil, že žalované byla v období před otevřením úvěrového účtu pravidelně vyplácena mzda v průměrné výši cca 20 000 Kč měsíčně.7. Z listiny označené Internal soud zjistil, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to přesně tak, jak žalobkyně uvedla v žalobě (v jejím upřesnění).8. Z dokumentu Informace z Credit Bureau (CBCB informace) bylo zjištěno, že žalovaná v době uzavření smlouvy neměla aktivní jiný úvěrový kontrakt, měla však nedokončenou jednu žádost o osobní úvěr ze dne 22. 4. 2023 s požadovanou částkou 17 000 Kč, dále měla nedokončené dvě žádosti o revolvingový úvěr ze dne 20. 4. 2023, oba s požadovanou částkou 20 000 Kč a konečně měla nedokončenou žádost o splátkovou kreditní kartu ze dne 20. 4. 2023 s požadovanou částkou 15 000 Kč.9. Z výstupu ze systému žalobkyně bylo zjištěno, že výsledek vyhodnocení žádosti žalované systémem žalobkyně bylo „schváleno“. Credit Burreau skóre žalované bylo 312. Je zde dále uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí u rodičů, je bezdětná a je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem 20 000 Kč; její pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činily 9 000 Kč. Žalovaná měla , Anonymizováno, se zůstatkem úvěru 1 870,97 Kč a dále Přečerpání , Anonymizováno, úvěrovým limitem 40 000 Kč a se zůstatkem úvěru 39 848,79 Kč.10. Způsob, jakým byl úvěru čerpán a průběžně splácen (jaké částky byly účtovány na jistinu, poplatky, úroky a úroky z prodlení) vyplývá z předloženého historického výpisu z úvěrového účtu. Totéž je patrné z přehledu splátek, z něhož je zřejmé i jak se vyvíjel dluh žalované. Z těchto listin pak bylo zjištěno, že žalovaná celkem vyčerpala částku 39 541,58 Kč, z toho částka 37 035,32 Kč představuje vyčerpanou jistinu a částka 1 930,02 Kč byla účtována na poplatky a částka 576,24 Kč na úroky; žalovaná celkem splatila částku 21 665,43 Kč.11. 1. upomínkou žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 792,76 Kč, s níž byla k 30. 10. 2023 v prodlení. 1. výzvou ji žalobkyně vyzvala k úhradě částky 794,38 Kč, s níž byla v prodlení k 8. 11. 2023. Další výzvou ze dne 1. 12. 2023 (poslední výzva k zaplacení dluhu) ji žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky 1 659,66 Kč a upozornila ji na možnost zesplatnění úvěru; výzva byla žalované doručena dle dodejky 15. 12. 2023. Dopisem ze dne 26. 3. 2024 oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k zaplacení celé dlužné částky ve výši 18 210,72 Kč; dopis byl odeslán 26. 3. 2024, jak je patrné z nedoručené zásilky (dopis nebyl žalovanou na poště vyzvednut a byl vrácen zpět žalobkyni).12. K úhradě dluhu pak žalobkyně žalovanou vyzvala též předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2025, v níž byla žalované k zaplacení stanovena lhůta do 5 dnů od doručení této výzvy. Dle potvrzení o podání byla předžalobní výzva odeslána dne 13. 2. 2025.13. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“14. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.15. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“16. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopno