13 C 60/2025-39 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení 97 746,35 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne 9. 5. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně umožnila žalované čerpat prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce 101 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná však svou povinnost hradit dohodnuté splátky řádně a včas porušila, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 9. 9. 2024. Celkově žalovaná za dobu trvání tohoto smluvního vztahu od žalobkyně načerpala částku 146 907 Kč a uhradila částku 118 947 Kč; zůstala tak žalobkyni na jistině úvěru dlužna 95 346,35 Kč. Kromě dlužné jistiny požadovala žalobkyně rovněž zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 10. 9. 2024 do 9. 12. 2024 ve výši 15 424,57 Kč, úroku ve výši 29,88 % ročně z dlužné jistiny 95 346,35 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od 24. 9. 2024 do 9. 12. 2024 ve výši 2 629,10 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z celkové dlužné částky 97 746,35 Kč za období od 10. 12. 2024 do zaplacení. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím webových stránek, načež byla vyzvána k vyplnění registračního formuláře, kam zadala své osobní údaje. Poté si zvolila přihlašovací jméno, heslo a bezpečnostní otázky pro případ budoucího ověření a provedla řádnou registraci v systému žalobkyně umožňující jí uzavírat smlouvy elektronicky. Podpis žalované na smlouvě byl nahrazen zadáním SMS kódu zaslaného žalované na jí uvedené telefonní číslo. Totožnost žalované byla ověřena platným dokladem totožnosti. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smluv zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že byla posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále byly zohledněny proměnné jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd. Současně provedla žalobkyně lustraci žalované v registrech SOLUS, CEE, NRKI a ISIR, v nichž nebyl o osobě žalované uveden negativní záznam. Žalobkyně rovněž telefonicky kontaktovala žalovanou a ověřila si tak pravost kontaktních údajů a kontaktovala i zaměstnavatele žalované a ověřila si trvání zaměstnání a výši příjmu žalované (a takto ověřenou výši použila do výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky), dále při výpočtu výše splátky pracovala se statistickými daty jako výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Zjištěné údaje žalobkyně podrobila scoringu prováděnému automatizovaným systémem vytvořeným odbornými zaměstnanci. Výsledkem tohoto postupu bylo zjištění kreditního skóre žalované a určení limitu nejvyšší měsíční splátky. Žalobkyně konkrétně provedla výpočet limitu nejvyšší měsíční splátky žalované tak, že zohlednila měsíční příjem žalované ve výši 12 500 Kč a jako výdaje použila životní minimum žalované ve výši 3 410 Kč a výši splátky schvalovaného úvěru 1 220 Kč; při výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky na domácnost žalované zohlednila žalobkyně příjem žalované ve výši 12 500 Kč a příjem ostatních členů domácnosti ve výši 24 000 Kč měsíčně a jako výdaje vzala žalobkyně v úvahu měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti ve výši 12 000 Kč, buffer MLSu domácnosti 580 Kč a výši splátky schvalovaného úvěru 1 220 Kč. Žalobkyně dále podotkla, že žalovaná byla schopna po dobu přesahující pět let úvěr splácet, což svědčí o řádném posouzení její úvěruschopnosti.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 9. 5. 2019 úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , Anonymizováno, půjčka - revolvingový úvěr. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40 000 Kč s úrokovou sazbou 29,88 % ročně, kdy výše měsíční splátky činila 3,05 % z úvěrového rámce. Nedílnou součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, , které žalobkyně soudu předložila. Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku shora popsaným způsobem v souladu s článkem 9.6. úvěrových podmínek. Dále bylo ve smlouvě ve spojení s článkem 7.1 úvěrových podmínek stanoveno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky je žalobkyně oprávněna účtovat jí účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dále byla žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě dlužné splátky nižší než 500 Kč maximálně ve výši dlužné splátky) a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb.Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná je od září 2018 zaměstnána u , jméno FO, s čistým měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč, bydlí v podnájmu, je svobodná, bezdětná a příjem ostatních členů domácnosti činí 24 000 Kč měsíčně.Ze záznamu telefonního hovoru žalobkyně se žalovanou je zřejmé, že žalobkyně telefonicky ověřovala kontaktní údaje žalované (email, adresu bydliště). Žalovaná telefonicky potvrdila, že výdaje domácnosti (kdy žalovaná žije v domácnosti s matkou) činí 12 000 Kč.Ze záznamu telefonního hovoru žalobkyně s panem , jméno FO, je zřejmé, že žalovaná je od roku 2018 zaměstnána u pana , jméno FO, , není ve výpovědní době a nejsou jí prováděny exekuční srážky ze mzdy, výše její mzdy činí cca 15 000 Kč hrubého.Z metodiky – posouzení úvěruschopnosti klienta je patrné, jakými postupy a výpočty žalobkyně dospěla k limitu nejvyšší měsíční splátky na žalovanou a na domácnost žalované, a to za využití statistických dat.Informace o žalované a výsledky lustrací v příslušných registrech jsou shrnuty v úvěrové kartě klienta („Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení rizik“), z níž plyne, že žalovaná je svobodná, bezdětná a bydlí v podnájmu. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalované činí 24 000 Kč a výdaje žalované činí 12 000 Kč měsíčně. Lustrace žalované v příslušných registrech byly negativní.Žalobkyně dále doložila úvěrovou zprávu z Nebankovního registru klientských informací, z níž bylo zjištěno, že žalovaná v době před poskytnutím úvěru neměla závazky z jiných úvěrů u zde vedených nebankovních poskytovatelů úvěrů.Z doloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad je patrné, jak žalovaná úvěr průběžně čerpala a splácela, dále že výše úvěrového rámce byla v průběhu trvání smluvního vztahu navýšena na 101 000 Kč a konečně, že žalovaná v průběhu trvání tohoto smluvního vztahu načerpala celkem 146 907 Kč a uhradila celkem 118 947 Kč.Dopisem ze dne 9. 9. 2024, jehož odeslání dne 10. 9. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem, byla žalovaná vyzvána ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2024, jejíž odeslání dne 4. 10. 2024 žalobkyně prokázala podacím archem.Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak je upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit, je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze s