20 C 112/2025-70 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 13 301,37 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, . se žalovanou uzavřela dne 4. 5. 2018 Smlouvu o bankovních produktech a službách, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení běžného účtu žalované, a následně uzavřeli smlouvu o poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k tomuto účtu. Na základě této smlouvy byl žalované k běžnému účtu poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala zajistit na svém běžném účtu kreditní zůstatek, a to alespoň 1 x za každých 180 dní čerpání úvěru, a dále minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu. Dále se smlouvou zavázala, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu a neocitne se v prodlení s plněním. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou v žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ze dne 4. 5. 2018. Dále právní předchůdkyně provedla lustraci v bankovním registru klientských informací, v nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MVČR a dalších interních a externích databázích. Co se týče příjmů a výdajů žalované, zde předchůdkyně žalobkyně vycházela z interního modelu, který hodnotil sociodemografický profil žalované, když její měsíční příjem činil 13 538 Kč, od 20.3.2014 byla zaměstnána na dobu neurčitou, měsíční příjem domácnosti činil 40 000 Kč, měla vlastní bydlení, byla svobodná a neměla vyživovací povinnost. V době podání žádosti měla vůči bance závazek s měsíční splátkou 3 924,04 Kč a z externích zdrojů bylo zjištěno, že má další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 987,04 Kč. Celkový podíl na nákladech bydlení byl 33,85%. Žalovaná však své povinnosti nesplnila, limit překročila a řádně ho neuhradila a dostala se do nepovoleného debetu ve výši 11 501,37 Kč. Tuto následně žalobkyně převedla v souladu se smlouvou ke dni 26. 10. 2023 na úvěrový účet č. , č. účtu, . Dlužná částka však ani poté nebyla řádně splácena, a proto banka využila svého práva a celou dlužnou částku dopisem ze dne 25. 3. 2024 zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky, což však žalovaná do dnešního dne neučinila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila a žalovaná se bez omluvy nedostavila. Na jednání soud provedl navržené důkazy a zjistil z nich níže uvedené skutečnosti.4. Dne 4. 5. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, . a žalovanou uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytovat bankovní produkty a služby. Konkrétně si strany sjednaly vedení běžného účtu právní předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou, a dále se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr , Anonymizováno, povolením debetního zůstatku běžného účtu do výše povoleného limitu za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Žalovaná se zároveň zavázala nepřekročit povolený limit. Pro případ překročení povoleného limitu debetního zůstatku bylo ujednáno, že jí za překročení bude účtován sankční poplatek podle Sazebníku a nepovolený debetní zůstatek bude dále úročen sazbou pro nepovolený debetní zůstatek. Nedílnou součástí této smlouvy pak byly Dispozice k této smlouvě ze dne 4. 5. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byl dále Sazebník poplatků. Žalobkyně také doložila Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro , Anonymizováno, a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.5. Z žádosti o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, ze dne 4. 5. 2018 podepsané žalovanou (elektronicky pomocí SignPad) soud zjistil, že žalovaná měla mít příjem ve výši 13 538 Kč, příjem domácnosti 40 000 Kč, počet zdrojů příjmu 1, počet vyživovaných osob 0měla předložit Potvrzení o příjmu, dále soud zjistil, že byla svobodná, a její nejvyšší dosažené vzdělání bylo odborné. Korespondenční adresu i adresu trvalého bydliště měla na ohlašovně. Nezbytné měsíční výdaje nebyly uvedeny, shodně jako nebyla uvedeny splátky.6. Z vyjádření právní předchůdkyně žalobkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, kdy tyto údaje dále ověřila tím, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, atd. Předchůdkyně žalobkyně vypočetla disponibilní částku tak, že od příjmů žalované odečetla splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje, bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze zjištěného čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 13 538 Kč, z čistého příjmu ve výši 40 000 Kč, zohlednila, že žalovaná je svobodná, nevyživuje žádnou osobu, bydlí ve vlastním domě/bytě a počítala s jejím 33,85 % podílem na nákladech na bydlení, dále zohlednila dosavadní interní splátky ve výši 3 987 Kč měsíčně, externí splátky ve výši 3 924 Kč měsíčně a ostatní výdaje ve výši 0 Kč.7. Z výpisy z běžného účtu žalované č. , č. účtu, za období od května 2018 do února 2019 soud zjistil platby žalované, když však předložené listiny byly začerněny a soud tedy jen zjistil, že z účtu žalovaného odcházely platby a v červnu 2018 její příjem činil cca 14,5 tis. Kč, když v květnu není ve výpisu zachycen, avšak z potvrzení o příjmu ze dne 3. 5. 2018 soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované za poslední tři měsíce činil 13 538 Kč.8. Z platební historie na účtu žalované č. , č. účtu, od 26.10. 2023 do 25.3. 2024 soud zjistil, že žalovaná čerpala finanční prostředky ve výši 11 501,37 Kč, když v prosinci 2023, dále v lednu a březnu byl žalované naúčtován poplatek za upomínku a 25. 3. 2024 sankční úrok ve výši 115,83 Kč.9. Z výpisů z úvěrového účtu za období od 26. 10.2023 do 19. 9. 2023 je patrné, že debetní zůstatek běžného účtu ve výši 11 501,37 Kč byl na úvěrový účet žalované převeden dne 26. 10. 2023. Žalovaná neuhradila jedinou splátku.10. Dopisem ze dne 27. 3. 2024 sdělila právní předchůdkyně žalobkyně žalované, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje její úvěr za splatný k tomuto dni a vyzvala ji k úhradě celkové dlužné částky ve výši 11 501,37 Kč.11. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 postoupena žalobkyni, když toto bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 30. 9. 2024, který byl odeslán 8. 10. 2024, jak soud zjistil z podacího lístku.12. Žalobkyně poslala žalované předžalobní upomínku ze dne 19. 11. 2024, která byla téhož dne odeslána, jak soud zjistil z podacího lístku.13. Soud má na základě shora uvedeného za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o účtu v dle § 2662 občanského zákoníku. Zároveň si v rámci této smlouvy za použití § 2665 občanského zákoníku dohodly, že právní předchůdkyně žalobkyně umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu nebude dostatek peněžních prostředků. Na takovýto smluvní vztah se přiměřeně použije úprava smlouvy o úvěru obsažená v § 2395 občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“14. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá právní úprava týkající se spotřebitelského úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelem a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smluv nevyplývá, že by jí kontokorentní úvěr byl poskytována v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.15. Žalovaná žádala právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr, resp. o povolení debetního zůstatku , Anonymizováno, dne 4. 5. 2018 ve výši 5 000 Kč a v květnu roku 2018 ji také byla tato částka poskytnuta, a proto na tento spor dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 cito