27 C 113/2025-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 913 Kč z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, Obě pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností od , datum, . Původní věřitelka před sjednáním obou smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčky, a to na základě jím poskytnutých informací a dokladů. Pravdivost svých tvrzení žalovaný potvrdil podpisem zákaznických karet. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti takto získaných údajů. Pokud by žalovaný uvedl nepravdivé údaje nebo zamlčel podstatné údaje, mohl by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Případné nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost klienta nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Žalobkyně nemá k dispozici všechny kopie dokladů poskytnutých žalovaným, nicméně stačí, pokud věřitelka měla k dispozici listiny týkající se majetkových poměrů žalovaného ke dni sepsání smluv, tyto nemusí uschovávat. U nižších zápůjček s kratší dobou splácení a nižším rizikem porušení nelze po věřiteli požadovat hluboké a rozsáhlé prověřování pravdivosti sdělených informací a předložených dokladů. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 9. 2021 žalovaný obdržel částku 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s poplatkem ve výši 25 482 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 16 118 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 5 524 Kč a pojistné za doplňkové pojištění v částce 2 340 Kč. Žalovaný však uhradil pouze 16 422,96 Kč, a proto žalobkyni z titulu této smlouvy nadále dluží částku 29 059,04 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 16 108,47 Kč, dlužného poplatku ve výši 12 950,57 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 012,59 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 16 108,47 Kč od 23. 3. 2023 do 29. 7. 2024, za období od 30. 7. 2024 do 12. 9. 2024 ve výši 302,04 Kč a za období od 13. 9. 2024 do 13. 10. 2024 ve výši 208,07 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 4 342,05 Kč, a dále jednak úroku z prodlení a jednak úroku vždy ve výši 15 % ročně z částky 16 108,47 Kč od 14. 10. 2024 do zaplacení. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 10. 2021 žalovaný obdržel finanční prostředky v částce 12 000 Kč, kterou se zavázal vrátit společně s poplatkem 14 485 Kč představujícím součet kapitalizovaných úroků ve výši 9 671 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč a poplatek za , Anonymizováno, ve výši 3 314 Kč. Žalovaný uhradil pouze 12 631,04 Kč a žalobkyni nadále dluží na jistině částku 8 099,68 Kč, dlužný poplatek 5 754,28 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 638,33 Kč (ve výši 15 % ročně z částky 8 099,68 Kč od 4. 5. 2023 do 29. 7. 2024), kapitalizovaný úrok ve výši 1 814,93 Kč a dále jednak úrok z prodlení a jednak úrok vždy ve výši 15 % ročně z částky 8 099,68 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 115a o.s.ř. rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav.4. Společnost , právnická osoba, a žalovaný podepsali dne 15. 9. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaný byl rovněž zařazen do pojistného programu. Spolu s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 25 482 Kč, tvořený úrokem, poplatkem za , Anonymizováno, a za , Anonymizováno, a pojistné, a to v 78 týdenních splátkách po 584 Kč (poslední splátka činila 514 Kč). Ze zákaznické karty z téhož dne soud zjistil, že žalovaný sdělil, že je zaměstnán na plný úvazek s čistým příjmem 17 300 Kč, žije s rodiči, je bezdětný, další příjmy domácnosti činí 40 000 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, odhadované výdaje činí 4 000 Kč a peníze potřebuje na refinancování. Měl předložit dvě výplatní pásky a pracovní smlouvu z 1. 9. 2019. Z tabulky zaplacených částek soud zjistil, že žalovaný na danou smlouvu uhradil 16 422,96 Kč.5. Společnost , právnická osoba, a žalovaný dále podepsali dne 27. 10. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuty prostředky v částce 12 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zaplatit částku 26 485 Kč, sestávající z jistiny a poplatku ve výši 14 485 Kč tvořeného úrokem, poplatkem za , Anonymizováno, a za , Anonymizováno, v 78 týdenních splátkách po 340 Kč (poslední splátka činila 305 Kč). Ze zákaznické karty z téhož dne soud zjistil, že žalovaný původní věřitelce sdělil, že pracuje na plný úvazek s čistým příjmem 17 300 Kč, žije s rodiči, je bezdětný, další příjmy domácnosti činí 40 000 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, odhadované výdaje činí 4 000 Kč a peníze potřebuje na vybavení domácnosti. Měl předložit dvě výplatní pásky a pracovní smlouvu z 1. 9. 2019. Z tabulky zaplacených částek plyne, že žalovaný na danou smlouvu uhradil 12 631,04 Kč.6. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na stávající žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 29. 7. 2024, odeslaným mu dne 16. 8. 2024 a ve kterém byl současně vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení.7. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužných částek z titulu obou smluv do 15. 1. 2025 rovněž předžalobní upomínkou ze dne 31. 12. 2024, která mu byla odeslána 31. 12. 2024.8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný žalobkyně podepsali dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, které svým obsahem odpovídají smlouvě o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Na základě těchto smluv žalovaný obdržel dne 15. 9. 2021 částku 20 000 Kč a dne 27. 10. 2021 částku 12 000 Kč. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., která je tak aktivně legitimována k jejich vymáhání.14. Žalovaný vystupoval v rámci obou smluvních vztahů jako slabší st