22 C 77/2026-39 – Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení 25 741,01 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se žalovaným uzavřela dne 22. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem a s poplatky, tj. celkem se zavázal splatit částku ve výši 16 730 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen 3 290,34 Kč na jistině úvěru, 66,515 Kč na smluvním úroku, 1 260 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 355,29 Kč na poplatku za administrativní činnost a na vyhodnocení úvěru a 462,86 Kč na inkasním poplatku. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 500 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny za období od 23. 11. 2023 do 20. 2. 2025 ve výši 396,43 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 760,86 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 3 290,34 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 356,85 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.Dále právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., se žalovaným uzavřela dne 17. 5. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem a s poplatky, tj. celkem se zavázal splatit částku ve výši 14 868 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas a zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen, 6 425,79 Kč na jistině úvěru, 302,74 Kč na smluvním úroku, 3 080 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, 866,05 Kč na poplatku za administrativní činnost a na vyhodnocení úvěru a 1 131,43 Kč na inkasním poplatku. Dále žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny za období od 18. 7. 2024 do 20. 2. 2025 ve výši 521,30 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 016,20 Kč, úroku ve výši 8 % ročně z částky 6 425,79 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 6 728,53 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně v případě obou smluv vycházela z informací získaných od žalovaného (ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů), které byly zaznamenány v žádosti o úvěr a následně ověřeny doklady získanými od žalovaného, a dále nahlédnutím do veřejných registrů (NRKI, BRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík). Příjmy žalovaného byly konkrétně ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami žalovaného. Výdaje pak byly zkoumány z výpisů z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně také odkázala na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, v němž soud dospěl k závěru, že je postačující, aby listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce, když jejich poskytnutí potvrdil i sám žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě, a tudíž není důvod pochybovat o tom, že tyto listiny byly skutečně předloženy. Žalobkyně poukázala i na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 12 Co 367/2020-170, dle jehož závěrů je správné posoudit výdaje žalovaného dle ekonomického modelu v případě, kdy žalovaný neuvede měsíční platby domácnosti a rovněž, že je povinností žádajícího o úvěr uvést údaje v žádosti pravdivě. Žalovaný výslovně stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí posoudila jeho schopnost spotřebitelský úvěr splácet a prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Přitom žalobkyně podotkla, že v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů by se žalovaný mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu a že nepochybně není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr dopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. Teprve po vyhodnocení získaných informací byla se žalovaným uzavřena předmětná smlouva.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 22. 9. 2022 byla mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 9 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 456 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 410 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 244 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 620 Kč (tj. celkem 16 730 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 195 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení s tím, že výše jedné smluvní pokuty může činit maximálně 500 Kč. Předpis splátek tvořil přílohu č. 1 smlouvy.Žalobkyně dále doložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou žalovaným ze dne 22. 9. 2022. Žalovaný zde uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 29 204 Kč, k čemuž měly být doloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, vyživuje jedno dítě. Jeho měsíční náklady spojené s bydlením měly činit 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 6 960 Kč měsíčně, srážky ze mzdy a výživné 11 089 a měsíční splátky stávajících půjček 796 Kč; celkem tak průměrné měsíční výdaje žalovaného měly činit 19 845 Kč. Je zde uveden dluh žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně, kde zbývalo doplatit 7 144 Kč. Z doložené pracovní smlouvy ze dne 23. 7. 2028 je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . jako cihlářský dělník. Z výplatních pásek za období 6/2022, 7/2022 a 8/2022 soud zjistil, že průměrná čistá mzda žalovaného za toto období činila 29 204 Kč, přičemž na účet mu (po provedení srážek ze mzdy na výživné a na ostatní) byla v průměru vyplacena částka 17 448 Kč.Z transakční historie je zřejmé, že žalovaný celkem právní předchůdkyni zaplatil 11 295 Kč.Dále byla dne 17. 5. 2023 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 8 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 406 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 920 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 102 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 440 Kč (tj. celkem 14 868 Kč) právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Ve smlouvě byla dále sjednána pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný ocitne v prodlení s tím, že výše jedné smluvní pokuty může činit maximálně 500 Kč. Předpis splátek tvořil přílohu č. 1 smlouvy.Žalobkyně dále doložila žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru podepsanou žalovaným ze dne 17. 5. 2023. Žalovaný zde uvedl, že je zaměstnaný s měsíčním příjmem ve výši 25 995 Kč, k čemuž měly být doloženy výplatní pásky a pracovní smlouva. Dále žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný a bydlí u kamaráda. Jeho měsíční náklady spojené s bydlením měly činit 3 800 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 4 860 Kč měsíčně, srážky ze mzdy a výživné 4 479 Kč a měsíční splátky stávajících půjček 3 000 Kč; celkem tak průměrné měsíční výdaje žalovaného měly činit 16 139 Kč. Je zde uveden dluh žalovaného u právní předchůdkyně žalobkyně, kde zbývalo doplatit 10 000 Kč. Z doložené pracovní smlouvy ze dne 23. 7. 2028 je zřejmé, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . jako cihlářský dělník. Z výplatních pásek za období 2/2023, 3/2023 a 4/2023 soud zjistil, že průměrná čistá mzda žalovaného za toto období činila 25 995 Kč, přičemž na účet mu (po provedení srážek ze mzdy na výživné a na ostatní) byla v průměru vyplacena částka 20 480 Kč.Z transakční historie je zřejmé, že žalovaný celkem právní předchůdkyni zaplatil 3 062 Kč.Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 byly obě pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 25. 3. 2025 postoupeny na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisy ze dne 2. 4. 2025, jimiž byl zároveň vyzván k úhradě dlužných pohledávek vzniklých z titulu shora uvedených smluv. K úhradě dlužných částek byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2025, jejíž odeslání téhož dne žalobkyně prokázala podacím lístkem.Je zjevné, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným