28 C 290/2025-34 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 20 000 Kč. Uvedl, že dne , datum, zapůjčil žalované částku 25 000 Kč s tím, že žalovaná měla tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč. Žalovaná před podáním žaloby na svůj dluh uhradila pouze jednu splátku ve výši 5 000 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobcem soud zjistil, že žalobce zapůjčil žalované dne , datum, částku 25 000 Kč s tím, že splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně budou žalované sráženy ze mzdy; při ukončení činnosti měla být zbývající částka vrácena do měsíce (smlouva o půjčce ze dne 1. 2. 2025). Částka 25 000 Kč byla žalované poskytnuta převodem na účet dne 1. 2. 2025 (detail okamžité platby).4. Žalobce žalovanou opakovaně upomínal o zaplacení částky 20 000 Kč prostřednictvím SMS zpráv (SMS komunikace). Výzvou ze dne 14. 6. 2025 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky 20 000 Kč nejpozději do 15 dnů, tj. do konce měsíce června. Tato výzva byla dle podacího lístku žalované odeslána dne 18. 6. 2025.5. Listinné důkazy hodnotil soud podle § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který stanoví: „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle § 2393 odst. 1 o. z. platí, že „Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.“ Ve smlouvě o zápůjčce bylo sice sjednáno, že žalovaná má svůj dluh plnit ve splátkách, avšak nebyla nijak ujednána splatnost jednotlivých splátek. Proto soud aplikoval výše citovaný § 2393 odst. 1 o. z.6. Za výpověď uvedené smlouvy lze dle soudu nepochybně považovat předžalobní výzvu ze dne 14. 6. 2025, jíž žalobce vyzval žalovanou k vrácení částky 20 000 Kč do konce měsíce června 2025. Z logiky věci předžalobní výzva znamená jednoznačně i výpověď smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2393 odst. 1 o. z., neboť těžko se lze domnívat, že věřitel, který vyzývá dlužníka k vrácení zapůjčené částky předžalobní výzvou, zároveň považuje dotčený právní vztah za nadále existující. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 18. 6. 2025 a podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 o. z. stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalované výpověď smlouvy o zápůjčce (předžalobní výzva) doručena dne 23. 6. 2025. Následující den, tj. 24. 6. 2025, počala běžet 6 týdenní výpovědní doba, která uběhla dnem 5. 8. 2025. Dluh žalované vrátit žalobci částku 20 000 Kč se tak stal splatným dne 6. 8. 2025. Žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 20 000 Kč. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neshledal důvod pro její prodloužení.7. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Právo na náhradu nákladů řízení účastníka, jenž v řízení nebyl zastoupen advokátem, se řídí § 151 odst. 3 o. s. ř.: „Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.“ Zvláštním prováděcím předpisem je vyhláška č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“). Podle § 2 odst. 3 vyhlášky činí výše paušální náhrady v této věci 300 Kč za každý úkon. Žalobce ve věci učinil dva úkony (výzva k plnění, podání žaloby), za které mu náleží náhrada ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) a dalších 1 000 Kč mu náleží jako náhrada za zaplacený soudní poplatek. Celkem náklady žalobce činí 1 600 Kč. Povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení byla žalované uložena v obecné třídenní lhůtě k plnění, která běží od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).