4 C 117/2026-50 – Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 70 500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne 13. 9. 2022, a na základě které mu umožnila přečerpat jeho běžný účet až do výše úvěrového limitu ve výši 70 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet společně s úrokem ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný postupně úvěr čerpal, následně však svou povinnost splácet řádně a včas neplnil, a proto žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 15. 12. 2023. Žalobkyně dále uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, když kontrolu provedla prostřednictvím výpisů z jeho bankovního účtu, lustracemi v databázích CBCB, neplatných dokladů, ISIR, CEE, dále v interních blacklistech, fraudlistech a dalších, z čehož zjistila jeho životní náklady a příjmy. Po důkladné analýze veškerých zjištěných informací dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně současně uvedla, že vycházela z průměrného příjmu žalovaného ve výši 36 059 Kč a z průměrných výdajů ve výši 16 335 Kč, které zahrnovaly životní náklady jak pravidelné, tak nepravidelné.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutkový stav.4. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22. 10. 2019 uzavřena smlouva o , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného účet č. , č. účtu, a poskytovat platební služby s ním spojené, a žalovaný se zavázal hradit sjednané poplatky dle Sazebníku. Téhož dne byla mezi účastníky řízení uzavřena smlouva o poskytování služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví a dohoda o aktivaci služeb , Anonymizováno, elektronického bankovnictví.5. Žalobkyně a žalovaný následně prostřednictvím elektronického bankovnictví dne 13. 9. 2022 uzavřeli smlouvu o kontokorentu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou, a to až do výše úvěrového limitu 70 000 Kč formou přečerpání běžného účtu č. , č. účtu, do záporného zůstatku. Žalovaný se zavázal úvěr žalobkyni splácet společně s úrokem ve výši 18,90 % ročně, od 1. 12. 2022 pak ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný byl povinen zajistit na bankovním účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, poplatků. Dle článku IV. Smlouvy má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku ve výši 300 Kč za upomínku a poplatku ve výši 500 Kč za každou výzvu k úhradě dlužné částky (smlouva o kontokorentu, záznam o podpisu klienta). Součástí smlouvy byly učiněny také obchodní podmínky pro kontokorent, dle jejichž článku 9.2. byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit mimo jiné v případě, že bude zjištěn úpadek žalovaného ve smyslu insolvenčního zákona. Žalobkyně soudu předložila také Sazebník poplatků, dle něhož činí poplatek za upomínku 300 Kč a poplatek za výzvu k uhrazení dlužné částky 500 Kč. Žalovanému byly současně poskytnuty předsmluvní informace ke kontokorentu a jejich vysvětlení.6. Smlouva o kontokorentu byla uzavřena k žádosti žalovaného, v rámci níž uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem ve výši 33 000 Kč, jeho pravidelné měsíční výdaje činí 9 000 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů činí 5 000 Kč (žádost o poskytnutí úvěru, záznam o podpisu klienta)7. Z výpisu z běžného účtu, a to jak plateb přijatých, tak odeslaných, soud zjistil, že žalovanému byla v období měsíců května, června a července 2022 zasílána mzda od společnosti , právnická osoba, v průměrné výši 28 331 Kč měsíčně. V měsíci dubnu 2022 žalovaný obdržel nemocenské dávky ve výši 27 523 Kč a v měsíci srpnu 2022 nemocenské dávky ve výši 19 173 Kč. Na bankovní účet žalovaného byly v květnu 2022 připsány peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč a 250 000 Kč označené jako „čerpání úvěru“, v srpnu 2022 pak peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč s totožným označením. V srpnu 2022 žalovaný provedl platbu ve výši 16 000 Kč označenou jako „platba za nájem“. Žalovaný prostřednictvím tohoto účtu hradil své běžné každodenní potřeby, zejména pak nákupy potravin, paliva a další. Žalovaný prostřednictvím tohoto účtu vynakládal značné finanční prostředky také na sázení, a to v řádech tisíců až desetitisíců korun českých měsíčně, kdy například v měsíci květnu 2022 prostřednictvím 31 transakcí vynaložil celkem 58 300 Kč na sázky, v měsíci srpnu 2022 pak prostřednictvím 34 transakcí vynaložil na sázky celkem 36 848 Kč. Žalovanému byly také vypláceny peněžní prostředky prostřednictvím online sázkového portálu , Anonymizováno, , kdy v měsíci květnu obdržel částku 20 000 Kč, v měsíci červenci částku 5 700 Kč a v měsíci srpnu částku 15 000 Kč.8. Z výpisu CBCB soud zjistil, že žalovaný měl ke dni podpisu smlouvy o kontokorentu dva aktivní splátkové kontrakty o nesplacených jistinách ve výši celkem 552 246 Kč (včetně úroků) a výší měsíčních splátek 5 853 Kč, žalovaný současně nebyl v prodlením se splácením žádné z nich.9. Z výpisu CRIF soud zjistil, že žalovaný 17. 5. 2022 čerpal spotřební úvěr ve výši 300 000 Kč, kdy výše měsíční splátky činí 4 821 Kč, a dne 27. 7. 2022 čerpal spotřební úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy výše měsíční splátky činí 1 032 Kč.10. Ze statistiky rodinných účtů soud zjistil průměrnou výši nákladů domácností podle postavení osoby v čele za roky 2021, 2022.11. Žalovaný na základě smlouvy o kontokorentu načerpal částku celkem 585 826,11 Kč a splatil částku 535 265,76 Kč. K 30. 9. 2022 činil zůstatek na bankovním účtu žalovaného částku -70 000 Kč (historické výpisy z úvěru, výpis z úvěrového účtu, stav dlužné jistiny a příslušenství).12. Žalovaný byl upomínkou žalobkyně upozorněn, že na bankovním účtu neproběhla v plné výši úhrada kontokorentu a k 8. 11. 2023 je v prodlení s úhradou částky 1 308,66 Kč (1. upomínka). Protože žalovaný dlužnou částku neuhradil, zaslala žalobkyně výzvu k zaplacení dluhu s tím, že k 19. 11. 2023 je stále v prodlení se splacením úvěru ve výši 1 308,66 Kč a poplatku za výzvu ve výši 500 Kč (1. výzva). Dopisem ze dne 17. 12. 2023, doručeným žalovanému dne 21. 12. 2023, žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru dnem 15. 12. 2023, neboť k tomuto dni bylo v rámci insolvenčního řízení rozhodnuto o úpadku žalovaného (oznámení o zesplatnění, dodejka).13. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 11. 2025, odeslanou žalovanému, byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 74 937,17 Kč (předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu, poštovní podací arch).14. Soud vzal z předložených listinných důkazních prostředků za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr až do výše úvěrového rámce ve výši 70 000 Kč. Žalovaný na základě této smlouvy načerpal celkovou částku 585 826,11 Kč a žalobkyni vrátil celkem 535 265,76 Kč.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, tj. k 13. 9. 2022 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by ji žalovaný sjednal z pozice podnikatele a žalobkyně toto ostatně ani netvrdila. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru proto bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebit