3 C 106/2014-557 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobci se žalobou podanou u soudu domáhali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku vzhledem k tomu, že při jejich užívání dochází k častým neshodám, které nejsou schopni řešit. Žalobci nadále ve spoluvlastnictví nechtějí setrvávat a jejich snaha o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodou neskončila úspěchem. Navrhli proto spoluvlastnictví zrušit a předmětné nemovitosti reálně rozdělit na dvě poloviny s tím, že žalobcům připadne vždy jejich levá polovina, na níž navazují jimi vlastněné nemovité věci, zatímco žalovanému polovina pravá, jež přiléhá nemovitostem ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovanému by tak zůstala původní příjezdová cesta na dvůr s tím, že žalobci si novou příjezdovou cestu vybudují na pozemku, jenž není předmětem podílového spoluvlastnictví všech účastníků. O studni, která se nachází na hranici společných pozemků a pozemků žalobců žalobci tvrdili, že jde o jejich vlastnictví, a její vypořádání proto nenavrhovali. 2. Žalovaný v průběhu řízení deklaroval snahu dohodnout se se žalobci o úpravě užívání společných nemovitostí, aniž by bylo nutno reálné rozdělení stavby. Pokusy účastníků o uzavření jakékoliv dohody však i v průběhu tohoto řízení skončily neúspěchem. Pokud jde o rozdělení společných pozemků, žalovaný měl jinou představu než žalobci a sledoval především, aby mu byla zachována možnost pohodlného příjezdu velkou zemědělskou technikou ke stodole. Studnu pokládal celou za předmět spoluvlastnictví jako součást pozemku st. [číslo] a trval na tom, aby k ní takto při vypořádání bylo přihlíženo. 3. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že jsou podílovými spoluvlastníky stavební parcely [číslo] plocha a nádvoří, a stavební parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín a stavby bez čp./če. stojící na parcele st. [číslo] zemědělská stavba (dále též„ stodola“) bez LV, tedy nezapsané v katastru nemovitostí, tamtéž s tím, že spoluvlastnický podíl každého žalobce činí vždy jednu ideální čtvrtinu celku a spoluvlastnický podíl žalovaného činí jednu ideální polovinu celku uvedených nemovitých věcí. 4. Sporným mezi stranami bylo, zda studna, nacházející se na hranici parcely st [číslo] s parcelou st. [číslo] ve spoluvlastnictví žalobců, je též předmětem podílového spoluvlastnictví účastníků či nikoliv. Zatímco žalovaný tvrdil, že studna je společným vlastnictvím, žalobci trvali na tom, že jde pouze o jejich spoluvlastnictví, na němž se žalovaný nepodílí. 5. Obě strany sporu shodně připouštěly, že při výkonu spoluvlastnických práv dochází dlouhodobě k neshodám a nutno konstatovat, že v průběhu řízení se vzájemné rozpory ještě více prohloubily. 6. Žalobci v řízení dále tvrdili, že oba předmětné stavební pozemky i budovu, stojící na st [číslo] je možné reálně rozdělit tak, aby vznikly samostatné věci v právním slova smyslu, aniž by došlo k podstatnému snížení jejich hodnoty. Žalovaný uznával reálnou dělitelnost parcely st. [číslo] aniž by došlo k jejímu znehodnocení. Pokud šlo o parcelu st. [číslo] a zejména pak o budovu na ní stojící, o jejím reálném rozdělení, aniž by došlo snížení její hodnoty, pochyboval. 7. Žalobci navrhli svá tvrzení prokázat stanoviskem stavebního úřadu, event. posudkem z oboru stavebnictví. Pokud jde o náklady, které budou spojeny s tímto reálným rozdělením, včetně výstavby dělící zdi, žalobci navrhovali důkaz předběžným rozpočtem, eventuálně rovněž znaleckým posudkem a původně požadovali, aby se na těchto nákladech strany podílely stejným dílem, zejména s přihlédnutím k tomu, že žalobci budou vynakládat další prostředky na vybudování přístupové cesty ke svým nemovitostem, zatímco žalovanému přístupová cesta stávající zůstane. Žalovaný však odmítl podílet na nákladech výstavby dělící zdi, žalobci proto své stanovisko v průběhu řízení změnili tak, že zeď vybudují sami na své náklady a ponesou i další náklady s rozdělením stodoly spojené a na tomto stanovisku setrvali. 8. Pro případ, že by se budova na parcele st. [číslo] ukázala být reálně nedělitelná, obě strany požadovaly, aby byla přikázána jim za současného uložení povinností vyplatit přiměřenou náhradu dle tržního ocenění stavby protistraně. Obě strany také potvrzovaly svoji připravenost vypořádací podíl protistraně vyplatit. 9. Ohledáním místa samého, které bylo v průběhu řízení prováděno opakovaně, je prokázáno, že předmětné nemovitosti se nacházejí poblíž centra obce Nemyčeves. Dle jejich polohy je zřejmé, že tvořily v minulosti společně s domy účastníků jednu zemědělskou usedlost, která je mezi strany dnes, až na předmětné nemovitosti, fakticky rozdělena a z části ohraničena ploty. Pozemková parcela st. [číslo] odděluje od sebe další nemovitosti ve vlastnictví stran a představuje z části příjezdovou cestou k domům účastníků a předmětné stodole, z části společný dvůr a další její pruh vybíhá vlevo, směrem k dalším nemovitostem žalobců a jsou na něm umístěny kurníky. Navazuje pozemková parcela st. [číslo] se stodolou. Již z pohledu je zřejmé, že zatímco nemovitosti žalobců slouží převážně k rekreaci, žalovaný ve svých celoročně bydlí a využívá je i k hospodaření. V době ohledání byly na dvoře umístěny voliéry se psy. 10. Projektovým návrhem vypracovaným [právnická osoba] a potvrzeným autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby Ing. [jméno] [příjmení] v říjnu 2015 je prokázáno, že zpracovává návrh řešení příjezdové komunikace k zemědělské usedlosti st. [číslo] a dělící stěny stodoly. Část návrhu, vztahující se k této stěně, obsahuje technickou zprávu, popisující konstrukci, nutný pracovní postup a materiál, jenž bude nutno použít včetně dalších technických podmínek, které je nutno respektovat. Následně je proveden statický výpočet zatížení na střešní konstrukci a posouzení základu nosné zdi a základu nosného pilíře, posouzení únosnosti stěny na navrhované pilíře se závěrem, že navrhované konstrukce ze statického hlediska vyhovují. 11. Sdělením Stavebního úřadu MěÚ [obec] ze dne 14. 11. 2018 k rozdělení stodoly na pozemkové parcele st. [číslo] v k.ú. [obec], je prokázáno, že stavební úřad posuzoval postup rozdělení stodoly s použitím statického posudku pro dělící stěnu, který byl zpracován na žádost žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení] v září 2015. Stavební úřad konstatoval, že ze statistického posudku vyplývá, že pro statické rozdělení stodoly je navrhována dělících stěna z keramických cihel [příjmení], tloušťky 300 mm, v rámci níž jsou navrhovány podpěrné pilíře velikosti [číslo] mm. Statický návrh počítá s přerušením střední vaznice a jejím uložením na nově vyzděných pilířích. Dále budou přerušeny pozednice, budou z jedné strany ukotveny a propojeny do ztužujícího věnce. Ten bude proveden železobetonový v úrovni pozednice a bude nahrazovat vazný trám konstrukce krovu a bude stahovat krov v úrovni pozednice. Dělící stěna bude založena na základových pasech tloušťky 500 mm pod nosným zdivem. Jedná se o úpravy, kterými je zasahováno do nosných konstrukcí stavby, stavební úřad proto dále uvedl, že pro rozdělení pozemku st [číslo] je třeba, aby stavba stodoly byla rozdělena na dvě samostatné budovy. Rozdělení stodoly musí být navrženo a provedeno z hlediska statického, požárního a ke každé samostatné budově musí být zajištěn přístup z veřejné komunikace (přes pozemky ve shodném vlastnictví), musí být provedeny samostatné přípojky, samostatně vyřešen odvod dešťových vod ze střech. Pakliže budou některé konstrukce po rozdělení společné, je třeba to smluvně mezi vlastníky ošetřit. Dle stavebního úřadu popsané stavební úpravy pro rozdělení stodoly vyžadují vydání stavebního povolení, jehož náležitosti stavební úřad dále ve svém stanovisku upřesnil. Sdělením je prokázáno, že stavební úřad nemá proti zamýšlenému rozdělení předmětných nemovitostí žádné námitky. Toto své stanovisko stavební úřad potvrdil znovu ve svém sdělení ze dne 6. 10. 2021 s tím, že v případě zamýšleného rozdělení stodoly na parcele st. [číslo] bude nutno vydat správní rozhodnutí ve správním řízení, jehož výsledek nyní nemůže stavební úřad předjímat. 12. V průběhu řízení žalobci vybudovali na svém pozemku st. [číslo] podél stávající příjezdové cesty na parcele st. [číslo] na své náklady a pro sebe vlastní příjezdovou cestu, kterou na hranici obou parcel oplotili. Příjezdovou cestu na parcele st [číslo] tak účastníci přestali sdílet a užívá ji pouze žalovaný. Tento stav byl zjištěn při ohledání předmětných nemovitostí 30. 11. 2018 (viz fotografie na čl. 222). 13. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že v minulosti došlo k vybudování elektroinstalace ve stodole tak, že z pravé části stodoly je elektroinstalace vedena z přípojky žalovaného z domu [adresa] po pravé části dvora, zatímco připojení levé části stodoly je žalobci vedeno z domu [adresa] a parcely st. [číslo] po levé části dvora. Pokud jde o kabel, připojení z domu [adresa] je v převážné části vede