5 C 125/2020-48 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení neuhrazených prostředků poskytnutého úvěru ve výši 9.598,27 Kč, úroků v kapitalizované výši 451 Kč, poplatku 663,03 Kč za vyhodnocení úvěru 666,94 Kč, poplatku za sjednání úvěru ve výši 3.666,94 Kč a dlužného inkasního poplatku 2.291,98 Kč. Příslušenství bylo tvořeno úrokem z prodlení z částky 1.518,93 Kč do zaplacení. 2. Žalobkyně vylíčila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí hotovostního spotřebitelského úvěru číslo s přenechala mu částku 20.000 Kč, kterou se zavázal uhradit včetně navýšení o dalších 16.672 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. 4. V rámci přípravy jednání byla žalobkyně vyzvána usnesením ze dne 21. 10. 2020, č. j. 5 C 125/2020-37, k označení důkazů doplnění tvrzení k ustanovení dluhu a označení důkazů. 5. Žalobkyně v procesní reakci obšírně vysvětlila, že řádně posoudila úvěryschopnost žalovaného, vyžádal od něj potřebné údaje a hodnotila dílčí nároky na zaplacení doplňkových služeb a sankční ujednání jako platně sjednané. Odkazem na bilanci účtu bylo lze ustanovit dluh e výši 9.598,27 Kč včetně příslušenství ve výši 451,91 Kč, poplatku ve výši 663,03 Kč, 3.666,96 Kč a dlužného inkasa ve výši 2.293,85 Kč. 6. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů: smlouva o podnikatelském úvěru a smluvní dokumentace, informace a souhlas se zpracováním osobních údajů, faktury, smlouvy o postoupení pohledávek, předžalobní výzvy a podacího lístku. 7. Po stránce skutkové se uzavírá, že žalovaný přijal částku 20.000 Kč. Současně se zavázal, jak to prokazuje smlouva o podnikatelském úvěru, uhradit v souhrnu dalších 16.372 Kč v 14 měsíčních splátkách, když naposledy měla být splátka hrazena dne 23. 9. 2018. 8. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi [právnická osoba] žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na základě které bylo žalovanému poskytnuto v 20.000 Kč. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění jinak konsensuálního úkonu toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté úvěru ve výši 20.000 Kč se žalovaný zavázal k zaplacení úroku, poplatku za vyhodnocení úvěru a poplatku za sjednání úvěru a konečně inkasního, v souhrnné výši 16.372 Kč. 9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl plnění (z části před postoupením pohledávky) tak, že dluh ustanoven dluh ustanoven částkou 9.598,27 Kč a nad to dosáhl v úroku částky poplatku za vyhodnocení úvěru částky 663,03 Kč, za sjednání úvěru částky 3.666,94 Kč a inkasního poplatku částky 2.291,85 Kč. K tomu přistupuje zákonný úrok z prodlení z částky 1.518,93 Kč od 24. 9. 2018 do zaplacení. 10. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po splatnosti další z předepsaných týdenních splátek. 11. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanovením § 3028 odst. 3 zák. č. 82/2012 Sb. a z toho plynoucí aplikací zákona č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.). Shora uvedený skutkový závěr podřazuje se stran půjčky pod ust. § 657 a násl. obč. zák., stran poplatků pod ust. § 658 odst. 1 obč. zák. Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). 12. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky dlužníkovi“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval na základě nijak nerozporovaného posouzení způsobilosti žalovaného k jejich vrácení, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. 14. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o sjednanou změnu jinak donosné formy při plnění závazku a bylo na účastnící obligačního vztahu, aby variantní řešení obsažené ve smlouvě sjednali. I způsob sjednání celkovou tedy paušální hodnotou je (z pohledu terminologie aplikovaných předpisů) úkonem, který je právem dovolený. Zda skutečně došlo k výběru jednotlivých splátek, není z hlediska paušální hodnoty služby významné, resp. dlužník netvrdil ani neprokazoval, že by právní předchůdce žalobkyně k inkasu nepřistoupil a své smluvně přijaté povinnosti nedodržel. Oproti tomu žalovaný povinnosti k placení, které na sebe smlouvou vzal, nesplnil, dostal se do prodlení, resp. poskytl pouze dílčí plnění. 15. Lze také podotknout, že soud nemohl přezkoumávat výši odměny věřitele za inkaso jednotlivých splátek v bydlišti dlužníka, neboť jde jednak o výraz zmiňované autonomie vůle účastníků obligačního vztahu a hlediska hodnoty (výše) odměny není přípustné aplikovat ust. § 39 obč. zák. 16. Žalobkyně interpretuje smluvní ujednání v článcích 3 a 20 odlišně od hodnocení soudu, když nelimituje úrok na dobu, na kterou byla smlouva sjednána, ale domáhá se jej (z části v kapitalizované formě) z dlužné jistiny hodnotou 21 % do zaplacení. Takový postup je právem aprobovaný, přijímaný i judikatorně, (vizte k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005), vždy se však, jak je to výslovně vyjádřeno v uváděném rozhodnutí, uplatní smluvní autonomie. Právě k tomu přistoupili účastníci smlouvy, když si pro další dobu účinnosti smlouvy tedy pro dobu prodlení dlužníka explicitně v článku 3 smluvních podmínek dohodli, že se již jistina neúročí. Takové ujednání je třeba respektovat, neboť jeho jazykový a další výklad nevzbuzuje žádné pochybnosti. 17. Jinak je tomu u úroku z prodlení, který má jinou funkci a je spjat se smluvně deliktním chováním dlužníka, pokud řádně a včas dluh neuhradí. V rozsahu této části příslušenství je nárok žalobkyně důvodným. 18. Výrokem I. se tak žalovanému ukládá uhradit dlužnou jistinu s dalšími plněními včetně s úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ode dne následujícího po dni, kdy podle § 573 o. z, kdy již nastal účinek poslední ze splátek úhrady dluhu. 19. O nákladech řízení tak bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně dosáhla plného procesního úspěchu, tudíž se žalovanému ukládá, aby jí zcela hradil útraty, které jí v řízení vznikly. 20. Celkem se žalovanému ukládá nahradit žalobkyni na nákladech řízení 2.252 Kč. Uvedená částka sestává z 3 úkonů právní služby (úkony: příprava a převzetí, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, sepis žaloby) částka 900 Kč (3 x 300 Kč) stanovených podle § 14b odst. 1, písm. c), bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5, písm. a) cit. vyhl., 21% DPH ve výši 252 Kč a zaplaceného soudní poplatku ve výši 800 Kč. 21. Stran stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby sluší se dodat, že se nelze ztotožnit s vyčíslením a odůvodněním útrat řízení, jak jsou provedeny v žalobě (určení výše odměny za úkony právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími právními věcmi shodné žalobkyně vedenými před nadepsaným soudem nelze shledat žádné skutkové a právní odlišnosti. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a provedené rejstříkové lustrace, jsou skutkově a právně shodné a vycházejí vždy z obdobné konstrukce neuhrazeného úvěru a přidružených nároků.. Nelze se ztotožnit s argumentací žalobkyně, že by tu byly důvody pro smluvní navýšení odměny pro individualitu sporu tak, aby byla vyloučena aplikace §