11 C 152/2022-32 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 1. 6. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.530 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému doručena 26. 8. 2022 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Protože byly splněny podmínky uvedené v § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů vyplývá, že žalovaný dne 7. 3. 2022 cestoval trasou [anonymizována dvě slova], prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, a přitom byla kontrolován zaměstnancem žalobce. Žalovaný se při kontrole prokázal neplatným jízdním dokladem. Žalovanému bylo uloženo zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč a jízdné 24 Kč. To neučinil. 4. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle § 37 odst. 4 písm. d) z. č. 266/1994 Sb. je průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování, číslo osobního dokladu a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování. 6. Žalovaný použil hromadný dopravní prostředky provozovaný žalobcem, ale neprokázal se platným jízdním dokladem, předložil doklad s nižší cenou než stanoví tarif. Tím vznikl dopravci, dle § 2550 o. z., § 37 odst. 4 písm. d z. č. 266/1994 Sb. a platných přepravních tarifů, nárok na zaplacení postihu ve výši 1.500 Kč a jízdného 30 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Soud proto požadovanou částku 1.530 Kč žalobci přiznal a uložil žalovanému povinnost k jejímu zaplacení. Jelikož žalovaný neuhradil tuto částku včas, uložil mu soud dle § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobci i úrok z prodlení z dlužné částky. 7. Žalobce měl v řízení plný úspěch a před podáním žaloby postupoval dle § 142a odst. 1 o.s.ř., soud proto uložil dle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady spojené s tímto řízením ve výši 1.489 Kč Náklady řízení, které je žalovaný povinen uhradit, spočívají v zaplaceném soudním poplatku 400 Kč a nákladech za zastoupení advokátem 1.089 Kč Náklady advokáta tvoří odměna za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.) a DPH 189 Kč. Při stanovení odměny advokáta soud postupoval dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobce podal u soudu na ustáleném vzoru více skutkově a právně obdobných věcí – návrhů. Předmětem žaloby je zaplacení 1.530 Kč Tomu odpovídá i to, že sám žalobce požadoval náhradu nákladů řízení ve stejné výši.