3 C 180/2022-111 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu žalobou, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji 140 434,97 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli po odborném posouzení způsobilosti žalovaného úvěr splácet smlouvu o úvěru [anonymizováno] půjčka [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal splácet, tuto povinnost řádně a včas neplnil a dostával se do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky z úvěrové smlouvy za okamžitě splatné ke dni 21. 10. 2021, informovala o tom žalovaného a opakovaně jej vyzývala k úhradě celého dluhu, čemuž však žalovaný dodnes nevyhověl. Žalobkyně proto žaluje o jistinu úvěru 130 306,38 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok k 21. 10. 2021 ve výši 5 839,97 Kč, zákonný úrok z prodlení, a to jednak kapitalizovaný ke dni 29. 3. 2022 v částce 3 165,07 Kč, jednak dále nabíhající ve výši 11,75 % p. a. z jistiny ve výši 130 306,38 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z obchodního úroku 5 839,97 Kč ke dni 29. 3. 2022 ve výši 223,55 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z 5 839,97 Kč od 30. 3. 2022 do zaplacení a konečně poplatky dle sazebníku žalobkyně ve výši 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Žalobkyní předložené listiny prokazují v prvé řadě tvrzení žalobkyně, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Dle vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] manažer Debt Recovery Retail a Small Business žalobkyně, byla schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou posuzována individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. Vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr z 26. 2. 2020, které ověřovala. Žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem 31 929 Kč, což bylo ověřeno údaji zjištěnými z jeho běžného účtu. Žalovaný byl tehdy zaměstnán na dobu neurčitou, byl svobodný, bydlel ve vlastním obydlí, čistý příjem domácnosti činil 29 045 Kč měsíčně, u žalobkyně splácel 6 744,64 Kč měsíčně, další výdaje žalovaný neudával. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011, částkou normativních nákladů na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb., a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Po zhodnocení uvedených parametrů byla žalovanému požadovaná výše úvěru 150 000 Kč se splátkou 2 529,10 Kč schválena. Žalobkyně dále výpisy z běžného účtu žalovaného prokázala, že vedla žalovanému běžný účet, měla o jeho příjmech i výdajích přehled, jeho finanční situaci analyzovala. Její postup pokládá soud za odpovídající požadavkům zákona. 4. Smlouvou o úvěru [anonymizováno] půjčka z 26. 2. 2020, uzavřenou prostřednictvím internetového bankovnictví, je prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský splátkový bezúčelový úvěr do celkové výše 150 000 Kč převedením na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši 2 529,10 Kč a s poslední splátkou 1 807,92 Kč, formou zápočtu z běžného účtu na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dále bylo dohodnuto, že vyčerpaný a nesplacený úvěr nebo jeho část bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,50 % ročně s tím, že úroky z poskytnutého úvěru jsou účtovány průběžně a zaúčtovány v anuitní splátce. Pro případ prodlení se splácením úvěru bylo dohodnuto, že žalobkyně je oprávněna žalovanému účtovat úrok z prodlení až do výše dle nařízení vlády 351/2013 Sb. Současně bylo dohodnuto, že žalobkyně je oprávněná požadovat poplatky (600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za splatný) a jiné platby související s prodlením, ukončit smluvní vztah, prohlásit svým rozhodnutím dluh za ihned splatný, pozastavit poskytování bankovních služeb a dluhy vymáhat. Podle čl. 43 Všeobecných produktových podmínek, účinných od 1. 9. 2014, které jsou součástí úvěrové smlouvy, úroky, které nebudou ke dni splatnosti řádně zaplaceny, měla žalobkyně právo připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem. Základní vlastnosti úvěru jsou shrnuty v listině s názvem Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. 5. Výpisem z běžného účtu č. [bankovní účet] s názvem účtu [celé jméno žalovaného], je prokázáno, že úvěr ve výši 150 000 Kč byl čerpán dne 26. 2. 2020 převodem na tento účet. Čerpání úvěru prokazuje i výpis z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Výpisy z tohoto účtu je dále prokázáno, že žalovaný zprvu své povinnosti z úvěrové smlouvy plnil, v červnu 2020 splátku vynechal, následně ve splátkách pokračoval a dlužnou splátku doplatil. V roce 2021 byla jeho splátková kázeň horší, splátky platil opožděně, od července 2021 úvěr přestal splácet úplně. Výpisem z tohoto účtu ze dne 22. 10. 2021 je prokázáno, že úvěr byl zesplatněn k 21. 10. 2021 a k tomu dni žalovaný dlužil na jistině po splatnosti 130 306,38 Kč, na smluvním úroku 5 839,97 Kč, na úroku z prodlení 188,54Kč a na poplatcích 900 Kč. Stejné údaje obsahuje je i tabulka umoření. Výše kapitalizovaných úroků z prodlení vyplývá z tabulky předpisů úroků z prodlení. 6. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 10. 2021 je prokázáno, že žalobkyně žalovanému oznámila, že k 21. 10. 2021 pro opakované porušování smluvních podmínek úvěr prohlásila za splatný. Vyzvala žalovaného k úhradě částky 137 234,89 Kč, což je částka včetně naúčtovaných poplatků v celkové výši 900 Kč. Dle podacího archu bylo toto oznámení žalovanému doručováno doporučenou poštou. 7. Předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2020 je prokázáno, že žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši již 140 522,63 Kč s příslušenstvím do 7 dnů s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku žalovanému doručována doporučenou poštou. 8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Z výše uvedeného soud učinil závěr, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy splnila povinnosti dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb., a spotřebitelském úvěru a účastníci uzavřeli platnou úvěrovou smlouvu. Žalobkyně závazek z ní plynoucí splnila, žalovaný však dohodnutým podmínkám nedostál, úvěr řádně a včas nesplácel, dostal se do prodlení a vyvolal tak zesplatnění nesplaceného zůstatku dluhu, který je dál úročen úrokem z prodlení. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný žalobkyni na jistině dluží 130 306,68 Kč a dále 900 Kč na poplatcích, celkem tedy 131 206,68 Kč. Dále dluží úroky z prodlení, jež žalobkyně z části vyčíslila v kapitalizované podobě. Uvedené proto soud žalobkyni přisoudil. Od 30. 3. 2022 do zaplacení žalobkyně ale požadovala úroky z prodlení ve výši 11,75 % p.a., která však neodpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalovaný se dostal do prodlení v 2 pololetí roku 2021, k 1. 7. 2021 činila reposazba stanovaná ČNB 0,5 %, žalobkyni proto náleží úrok z prodlení ve výši 8,5 % p. a. Tato sazba ostatně též odpovídá sazbě úroků z prodlení žalobkyní kapitalizovaných. Soud proto žalobkyni úrok z prodlení přiznal v této výši, zatímco ve zbytku její žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu („o. s. ř.“). Žalobkyně neuspěla v relativně nepatrné části řízení, právo na náhradu nákladů ji proto bylo přiznáno v plné výši. Je však třeba předeslat, že předmětem řízení byla částka 131 206,68 Kč, z níž je zástupci žalobce třeba vypočítat odměnu, neboť zbylé žalované částky jsou příslušenstvím, byť kapitalizovaným, k němuž