5 C 112/2021-98 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhá v postavení právního nástupce obchodní korporace [právnická osoba] zaplacení 45.529,20 Kč s příslušenstvím z právního důvodu poskytnuté zápůjčky a poplatku sestávajícího z úroku, odměny za zpracování, doručení a administraci a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, když dluh dosáhl v případě jistiny poskytnuté zápůjčky částky 24.970,61 Kč a v případě poplatku částky souhrnné částky 17.558,59 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úrok 29% z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací od 4. 8. 2019 do 20. 1. 2020 hodnotou 3.419,59 Kč) a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací od 8. 10. 2018, tj. od marného uplynutí 7 dní od poslední zaplacené splátky, do 20. 1. 2020 hodnotou 2.934,05 Kč). 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 9. 6. 2018 smlouvu o zápůjčce číslo 542705926 Kč a přenechal mu v hotovosti částku 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 25.750 Kč, který tvoří úrok 29 % za zapůjčené prostředky ve výši 5.366 Kč za dobu řádného trvání smlouvy, odměna za zpracování, doručení a administraci ve výši 11.540 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 Kč. Závazek k vrácení poskytnuté půjčky a poplatku měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 930 Kč, poslední ke dni 3. 8. 2019. Žalovaný poskytl pouze částečné plnění, když dluh dosáhl v jistině hodnoty 24.970,61 Kč a v poplatku hodnoty 17.558,59 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od cesní smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a oznámení postupitele o cesi pohledávky určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020. 3. Sám žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. Zástupce vyšel z rozhodnutí krajského soudu zabývajícího se příslušností soudu a dovodil, že buď se bydliště žalovaného ke dni uzavření smlouvy nenacházelo v jurisdikčním obvodu Okresního soudu v Jičíně, nemohlo dojít k reálnému naplnění smlouvy, a potom by měla být žaloba zamítnuta, nebo chybí náležitosti pro projednání věci, a potom by mělo být řízení zastaveno. 4. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, přehled plateb – tabulka umoření, písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. 5. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužné jistiny a poplatku, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázal, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového tvrzení vyloučeno, aby je mohlo být prokazováno a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně v návrhu připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nároku jak ve svém titulu (důvodu), tak případně co do uplatněné výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla v tomto směru přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl, resp. poskytl pouze dílčí plnění. 6. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 9. 6. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto v hotovosti 30.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o půjčce – neboť je přítomen text„ Výše zápůjčky je činí 30.000 Kč a je poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy“ a dále„ Zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že obdržel…..v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 7. Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 30.000 Kč se žalovaný zavázal k zaplacení úroku 29 %, tj. ve výši 5.366 Kč za dobu řádného trvání smlouvy, tj. do 3. 8. 2019, k tomu položky označené jako odměny za zpracování, doručení a administraci ve výši 11.540 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8.844 (tj. celkem zaplatit dalších [číslo], to vše ve splátkách ve výši 930 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v samé smlouvě, v níž se uvádí pevná úroková sazba 29 % jako pevná za celou dobu trvání smlouvy v články 6.1 a 6.6 smluvních podmínek. Citované články neuvádějí, že by pevná úroková sazba vyjádřená částkou 5.366 Kč měla být navyšována při prodlení zákazníka a rovněž část 9. smluvních podmínek takovou úpravu neobsahuje. Soud tak uzavírá, že úrokový přepočet nenahrazuje ujednání hlavní, které vyjadřuje, že žalovaný měl uhradit konkrétní částku úroku vyjádřenou částkou 5.366 Kč. 8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaný poskytl pouze částečné plnění, tudíž co do zbylého závazku, tj. v rozsahu jistiny ve výši 24.970,61 Kč Kč a poplatku ve výši 17.558,59 Kč, nastalo prodlení, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. 9. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalovaného nastalo dnem následujícím po splatnosti další z předepsaných týdenních splátek. 10. K námitkám žalovaného vznesených cestou jeho zástupce nutno uvést, že nemohly být shledány důvodnými, neboť reálné naplnění smlouvy je vyjádřeno přímo v jejím textu a podpisem žalovaného, jehož pravost nebyla zpochybněna. V ostatním lze odkázat na odstavec 6. rozhodnutí. 1. Poměry mezi účastníky řídí se ustanovením § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Výše úroku a dalších nákladů zápůjčky nebyla shledána v rozporu se zvláštním právním předpisem – zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ani s předpisem obecným – zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (shora i níže o. z.), konkrétně s ust. § 577 a 588 o. z., které by dovolovaly redukci plnění nebo vyslovení neplatnosti právních jednání v rozsahu, ve kterém si účastníci dohodli úhradu úroku a poplatků za další plnění. Ujednání, jak co do výše, tak trvání úročení, jsou výrazem autonomie vůle a není-li kolidováno s hmotným právem, nemohl soud do obligačního vztahu zasáhnout. Ani žalobkyně, byť předmětem sporu disponuje, nesouhlasila a ponechala rozsah uplatněných nároků beze změny. 11. Posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z. 12. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalovaného, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky dlužníkovi“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 13. Jestliže žalovaný přijal prostředky, jejichž výši požadoval, a právní předchůdce žalobkyně je reálně přenechal na základě nijak nerozporovaného posouzení způsobilosti žalovaného k jejich vrácení, potom je vázán uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. 14. Sluší se uvést, že odměna za zpracování, doručení a administraci a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení jsou ujednáním innominátní povahy, které nejsou právním předpisem zapovídána, neboť jde o sjednanou odměny za další činnost věřitele, kterou nelze podle stávající judikatury blíže objasňovat, když jde o výraz autonomie vůle. 15. Námitka žalovaného právní povah