5 C 117/2021-55 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení neuhrazených prostředků poskytnutého úvěru ve výši 5.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení 2. Žalobce tvrdil, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovaným prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] dne 10. 7. [číslo] smlouvu o úvěru. Předcházela tomu registrace žalovaného s ověřením jeho totožnosti podle poskytnutého dokladu a identifikace pomocí hesla. Po prověření způsobilosti žalobce úvěr splatit byly ve prospěch jeho účtu číslo [bankovní účet] poskytnuty úvěrové prostředky ve výši 5.000 Kč pod variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalovaného. Závazek úvěrové prostředky vrátit do 10. 10. 2017 nebyl ani zčásti splněn. Žalobkyně nabyla postavení věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s [právnická osoba] dne 1. 1. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnil. 4. V rámci přípravy jednání byla žalobkyně usnesením ze dne 20. 9. 2021, č. j. 5 C 117/2021-43, vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů k vylíčení rozhodujících skutečností při uzavírání smlouvy ke komunikaci na dálku tak, aby bylo zřejmé, jak došlo k zachycení právního jednání při elektronické komunikaci mezi smluvními stranami a k prokázání tvrzení, že žalovaný akceptoval smlouvu o úvěru s obsahovými náležitostmi, jak je vylíčila žalobkyně. S tvrzeními, k nimž byla žalobkyně vyzvána, je zákonitě spojeno důkazní břemeno, tj. zejména k označení důkazů k identifikaci žalovaného a prokázání, že žalovaný uzavřel smlouvu právě v tom konkrétním znění, jak byla předložena. 5. Žalobkyně doplnila žalobu, zopakovala tvrzení k postupu vedoucímu k registraci a ztotožnění žalovaného a opatření kopie dokladů totožnosti (těmi žalobkyně nedisponuje). Na podkladě žádosti žalovaného podle čl. 3 všeobecných obchodních podmínek (dále jen VOP) a poté, co byl návrh podepsán cestou hesla nebo ověřovací SMS, byly poskytnuty úvěrové prostředky. Žalovaný podle čl. 3 [číslo] [anonymizováno] současně vyslovil souhlas s obsahem veškeré dokumentace. 6. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů: formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky, část výpisu z účtu věřitele k transakci, výzva k úhradě dluhu, oznámení o postoupení pohledávky, podací arch a zpráva banky. 7. K dokazování sluší se uvést, že povaha tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaným nebylo poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvou o úvěru zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohl žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, pokud by byla procesně bdělým a aktivním, mohl cestou tvrzení opaku a přiléhavě označenými důkazy prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše odpadla nebo z jiných důvodů neobstojí a to buď zcela nebo zčásti. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný žádné plnění k úhradě dluhu nebo v rozsahu jiných níže hodnocených skutečností neposkytl. 8. O uplatněném nároku bylo lze rozhodnout bez jednání, neboť s tím procesní strany vyslovily podle § 115a o. s. ř. souhlas, nebyly přítomny nedostatečnosti tvrzení a plnění důkazní povinnosti a soud se odchýlil pouze od právního hodnocení, jak jej podala žalobkyně. 9. Po stránce skutkové se uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 10. 7. 2017 na účet číslo [bankovní účet], jehož je žalovaný majitelem, částku 5.000 Kč. Tato skutečnost je vedle relevantní části výpisu z účtu úvěrujícího prokázána zprávou [právnická osoba], jež prokazuje, že žalovaný byl ke dni připsání částky 5.000 Kč majitelem účtu. 10. Jiné skutečnosti nejsou označenými a provedenými důkazy prokázány, neboť, ačkoli byla žalobkyně vedena k doplnění tvrzení a zejména označení důkazů, neoznačila žádné důkazní prostředky, které by zachytily právní jednání žalovaného v průběhu kontraktačního procesu tak, aby byl jednak dostatečně identifikován, když chybí kopie poskytnutých dokladů totožnosti) a zejména, že svým právním jednáním akceptoval nejenom přijetí prostředků a závazek k jejich vrácení, ale že by se zavázal tak, jak to zaznamenává žalovaným nesignovaná smlouva s přidruženými všeobecnými obchodními podmínkami. Ačkoli žalobkyně vylíčila byť velmi podrobně způsob, jakým měl její právní předchůdce s žalovaným kontrahovat, je postrádáno označení důkazů, které by právní jednání vedoucí k uzavření předložené smlouvy o úvěru zachycovaly. Z poukázání prostředků pak nelze dovozovat nic o jejich právním důvodu, neboť neobsahuje žádný příznak k identifikaci smlouvy a užito bylo identifikaci platby pouze rodné číslo žalovaného. Nutno tak vycházet z prostého zjištění, že na účet žalovaného došla částka 5.000 Kč bez zjištěného (nutno rozumět žalobkyní prokázaného) právního důvodu. 11. Smlouva o postoupení pohledávek a oznámení postupitele ze dne 2. 2. 2021 prokazují, že pohledávka za žalovaným, nerozhodno s ohledem na níže uvedené, byla postoupena žalobkyni. Podle ustáleného soudního vykladu se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník v řízení netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 a nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. I. ÚS 2276/08). 12. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. 13. Po právní stránce, chybí-li prokázání právního důvodu vymezeného žalobkyní, při zjištění, že prostředky byly žalovanému skutečně poukázány, nutno na přijaté plnění hledět jako na beztitulní a posoudit je podle § 2991 a násl. o. z. Současně, komplementárně k tomu, aniž by žalovaný tvrdil či prokazoval, že by prostředky byly přijaty z jiného právního důvodu (např. by šlo o soluci apod.), vznikla mu povinnost k jejich vrácení – vydání. 14. Výrokem I. se žalovanému ukládá vydat bezdůvodné obohacení v rozsahu částky 5.000 Kč s úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) od 11. 10. 2017, neboť s přihlédnutím ke dni připsání prostředků na jeho účet již byl v prodlení s jejich vrácení (zpětnému vydání) právnímu předchůdci žalobkyně, když mu muselo být známo, z jakého účty byly prostředky poukázány. 15. Sluší se dodat, že námitky neplatnosti podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stran posouzení úvěruschopnosti a možné neplatnosti právního jednání nebyly žalovaným předneseny a soud se tak okolnostmi prověření osobních a majetkových poměrů úvěrovaného nezabýval. 16. Výrokem II. je rozhodováno o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně zaznamenala plný procesní úspěch a přiznává se jí právo na náhradu nákladů řízení, neboť nebyla uspokojena ani po zahájení řízení. 17. Celkem činí náklady řízení částku 1.489 Kč. Z ní připadá na odměnu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 600 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. částka 300 Kč, 21% DPH částka 189 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 400 Kč. 18. Stran stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby nelze se ztotožnit s aplikací ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., jak vyplývá z vyčíslení útrat řízení obsažených v žalobě. Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími jejími právními věcmi vedenými před soudy, nelze shledat žádné významné skutkové a právní odlišnosti. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a rejstříkových lustrací, jsou takřka totožné a vycházejí s obdobné konstrukce uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, když se odlišují pouze hodnoty dlužné jistiny, často s tím spojených dalších úhrad z důvodu poplatků či jiných druhů odměn věřiteli, avšak právní důvod a jeho skutkové okolnosti jsou vždy podobné. Individualizace jednotlivých věcí téhož věřitele a jím uplatněných nároků je zcela nepatrná a absentuje tudíž jakákoli významnější variabilita ve vylíčení rozhodných skutečností, jež by vybočení z aplikace § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodňovala, resp. nastolila podmínky pro aplikaci § 7 citované vyhlášky. 19. Lhůta k plnění stanovuje se s ohledem na okolnosti posuzovaného právního případu a výši ukládané povinnosti podle § 160 o. s. ř. jako třídenní, přičemž platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.