5 C 145/2021-48 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhá v postavení právního nástupce obchodní korporace [právnická osoba] zaplacení 20.022 Kč s příslušenstvím z právního důvodu neuhrazené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 14.000 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1.353,29 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.386,71 Kč a poplatku za životní pojištění ve výši 282 Kč. Příslušenství bylo nárokováno v podobě úroku a úroku z prodlení z prodlení počínaje dnem následujícím po dni, kdy měla být hrazena poslední ze sjednaných splátek, do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 1. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo 1401030924 a přenechal jí v hotovosti částku 14.000 Kč, jak to bylo potvrzeno podpisem žalované. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 2.800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 2.800 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč a poplatkem za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši 360 Kč, to vše formou týdenních splátek po 426 Kč. Poprvé měla být splátka hrazena 8. 9. 2018 a naposledy dne 26. 10. 2019. Žalovaná poskytla pouze částečné plnění v souhrnné výši 5.730 Kč, a proto dluh dosáhl v jistině hodnoty 20.022 Kč. K tomu přistupuje úrok v kapitalizované hodnotě 3.372,37 Kč (tj. úrok 19,4 % z částky 14.000 Kč od 27. 10. 2019 do 15. 1. 2021), úrok 19,4 % z částky 14.000 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, úrok z prodlení v kapitalizované hodnotě 1.738,33 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení z jistiny – 14.000 Kč - od 27. 10. 2019 do 15. 1. 2021) a úrok z prodlení v zákonné výši z jistiny nesplaceného úvěru od 16. 11. 2021 do zaplacení. Žalobkyně nabyla postavení věřitele smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, když uvedená skutečnost byla žalované oznámena postupitelem podáním ze dne 15. 1. 2021. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ani později v průběhu řízení své procesní stanovisko nezpřístupnila. 4. Rozhodnuto mohlo být podle § 115a o. s. ř. pouze na podkladě listin účastníky předložených důkazů a jejich presumovaného souhlasu s takovým postupem soudu (usnesení ze dne 21. 12. 2021, č. j. 5 C 145/2021-43). 5. Skutkový závěr stojí na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 9. 2018 uzavřené pod číslem 140103924, karty zákazníka, zařazení zákazníka do pojistného programu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek (strana 22), oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy a dokladu o jejím odeslání. 6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovanou nebylo zcela poskytnuto plnění co do dlužné jistiny a poplatku, ke kterému se smlouvou o půjčce zavázala, má negativní charakter, tudíž je z povahy takového předneseného tvrzení vyloučeno, aby mohlo být prokazováno a jedině žalovaná, pokud by byl procesně bdělou a vyvinula patřičnou procesní aktivitu, mohla by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně v žalobním návrhu připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které nárok jak ve svém titulu (důvodu), tak případně co do uplatněné výše, neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaná plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytla, resp. poskytla pouze dílčí plnění v souhrnné výši 5.730 Kč. 7. Po stránce skutkové se uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 1. 9. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo 140103924, na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti 14.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o spotřebitelském úvěru – neboť je přítomen text, že se čerpá úvěr v hotovosti. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. 8. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnutého úvěru ve výši 14.000 Kč se žalovaná zavázala v rámci uzavírané smlouvy k vrácení hotovostně poskytnutých prostředků a nad to k zaplacení úroku ve výši 2.800 Kč, administrativního poplatku ve výši 2.800 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600 Kč za dobu trvání smlouvy a poplatku za pojištění [anonymizována dvě slova], to vše ve splátkách ve výši 426 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 týdenních splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen kartou zákazníka, zařazením zákazníka do pojistného programu a smluvními podmínkami, které na smlouvu navazují s další úpravou práv a povinností účastníků včetně informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 1.4 a bodu 5.1 smluvních podmínek týkající se zápůjční doby a následků nesplacení úvěru, když bylo ujednáno úročení v rámci zápůjční doby hodnotou 32,15 % vyjádřenou ve smlouvě konstantní částkou 2.800 Kč. 9. Následně, jak žalobkyně tvrdila, žalovaná poskytla pouze dílčí plnění, které se v rámci rozvrhu nedotklo ponížení dluhu v jistině, na poplatku došlo k ponížení na hodnotu 5.730 Kč. 10. Postoupení pohledávky je prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení postupitele o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily (vizte nález nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2276/08, ze dne 24.02.2011). 11. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky stran náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva, prokazuje se předžalobní výzvou včetně dokladu o jejím odeslání cestou držitele poštovní licence na adresu označenou žalovanou v rámci obligačního vztahu. Prodlení žalované ostatně nastalo dnem následujícím po splatnosti další z předepsaných týdenních splátek. 12. Na skutková zjištění aplikuje se úprava smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z. 13. Vedle konsenzuálního základu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků vydlužiteli, jak je patrno z obsahu listiny, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalované, usuzovat, že by byla úvěrovaným ujednáním potvrzena skutečnost, která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Zákonitě by pak nebyl úvěr (byť dílčím způsobem) splácen, nedošlo-li by k jeho čerpání. 14. Jestliže žalovaná přijala prostředky, jejichž výši požadovala (pro sebe vydlužila) a právní předchůdce žalobkyně se k jejich poskytnutí zavázal, a podle smlouvy o úvěru je přenechal, potom je vázána uzavřenou smlouvou včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány v adhezně v rámci druhostranného textu v rámci právního jednání. Elementárně vznikla žalované v postavení úvěrovaného povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila, dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení závazku v úroku a obou poplatcích. Podle sjednaného způsobu splácení, jak je obsažen v úvěrové smlouvě, zůstala vzhledem k výši dílčích plnění zcela nedotčena jistina pohledávky co do částky 14.000 Kč a další úplata, k jejímuž placení se úvěrovaná zavázala., tj. co do částky 6.022 Kč. 15. Sluší se uvést, že sjednání odměny za inkaso splátek v místě bydliště úvěrovaného, poplatku za administraci úvěru nejsou právními předpisy zapovídány, neboť jde o změnu jinak donosné formy plnění závazku a úhradu za činnost úvěrujícího a bylo na účastnící obligačního vztahu, jaká ujednání budou v rámci smluvní volnosti přijata. Nutno také uvést, že soud nemohl přezkoumávat výši odměn včetně sjednaného fixního úroku, neboť jde jednak o výraz autonomie vůle účastníků obligačního vztahu a z moci úřední nebylo naplněno ust. § 588 o. z. pro autoritativní zásah do obligačního vztahu. 16. Žalobkyně interpretuje smluvní ujednání v článku 1.4 odlišně od hodnocení soudu, když nelimituje úrok na dobu, na kterou byla smlouva sjednána, ale domáhá se jej (z části v kapitalizované formě) z dlužné jistiny hodnotou 19,4 % do z