3 C 261/2022-71 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně, postupník pohledávek společnosti [právnická osoba], (dále též jen [anonymizováno]) se u soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení [datum] do zaplacení. Tvrdila, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě bylo žalovanému dne [datum] poskytnuto 25 000 Kč, které měly být splaceny nejpozději dne [datum]. Žalovaný do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Pro případ, že by nebyl uznán oprávněným nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně posouzení nároku dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Distančně uzavřenou smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] je prokázáno, že [právnická osoba] a žalovaný se dohodli na tom, že jmenovaná společnost žalovanému poskytne spotřebitelský, neúčelový, jednorázově splatný úvěr 25 000 Kč a že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí do [datum] s úrokem 5 750 Kč. Výpisem z účtu [bankovní účet] je prokázáno, že [datum] byla z tohoto účtu na účet [bankovní účet] odeslána částka 25 000 Kč [právnická osoba] z [datum] prokazuje, že vlastníkem a disponentem účtu č. [bankovní účet] byl v lednu 2021 žalovaný a [datum] mu na tento účet došla částka 25 000 Kč z účtu [anonymizováno]. Dalšími smlouvami, uzavřenými mezi [anonymizováno] a žalovaným dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] byla postupně prodlužována splatnost půjčky až do [datum]. Podle žalobkyně žalovaný dosud z poskytnutého úvěr nic nevrátil. 4. Soud vyzval žalobkyni, aby doplnila a doložila tvrzení o tom, že byla před uzavřením úvěrové smlouvy prověřována schopnost žalovaného poskytovaný úvěr splácet a jakým způsobem. Žalobkyně reagovala sdělením, že úvěruschopnost žalovaného [příjmení] ověřovala zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného [příjmení] nepojala důvodné podezření o neschopnosti žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně uvedla, že dalšími doklady či listinami, které by doložil k prokázání prověřování úvěruschopnosti, již nedisponuje. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi [anonymizováno] a žalobkyní dne [datum] je prokázáno, že se její účastnice rámcově dohodly na podmínkách pro úplatné postupování pohledávek [anonymizováno] na žalobkyni, k nimž má docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. 6. Oznámením o postoupení pohledávky z [datum] je prokázáno, že [právnická osoba] oznámila žalovanému, že dne [datum] postoupila pohledávku za ním žalobkyni. 7. Předžalobní výzvou z [datum] byl žalovaný opětovně vyrozuměn o tom, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a současně byl vyzván k zaplacení dluhu s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku mu výzva byla doručována od [datum] doporučenou poštou. 8. Podle §2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řádně. Žalobkyni byla poskytnuta možnost, aby zákonný postup [anonymizováno] před uzavřením úvěrové smlouvy prokázala, žalovaná se omezila pouze na obecné, nekonkrétní a ničím nepodložené proklamace o postupu [anonymizováno], z nichž jednoznačně plyne, že posouzení schopnosti úvěr splácet bylo ponecháno čistě na úvaze žalovaného a [anonymizováno] na plnění svých povinností rezignovala. Tím ale došlo k narušení veřejného pořádku, tedy těch pravidel, na nichž společnost právem trvá, a k přestoupení zákona. Předmětnou smlouvu o úvěru soud hodnotí jako absolutně neplatné právní jednání se všemi důsledky, jež z tohoto závěru plynou. 16. Nárok žalobkyně proto soud posoudil jako bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o.z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez platného právního důvodu finanční plnění 25 000 Kč, jež se žalovaný zavázal zaplatit do [datum], nevrátil však nic. Nevyhověl ani pozdějším výzvám, které mu byly adresovány žalobkyní, jako postupníkem pohledávky. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně, tj. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od [datum], jak žalobkyně požadovala, do zaplacení. 17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně v řízení uspěla, soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného žalobkyni náklady řízení plně nahradit. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Náklady řízení žalobkyně tak činí celkem 2 452 Kč a žalovanému bylo uloženo, aby tuto částku zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 18. Podle § 160 odst. l o.s.ř. stanovil soud lhůtu ke splnění povinnosti uvedené ve výroku v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku.