5 C 48/2021-177 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení 35.600 Kč s příslušenstvím z právního důvodu náhrady mzdy podle § 56 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen zák. práce) a to na podkladě okamžitého zrušení pracovního poměru pro nevyplacení mzdy do 15 dnů od její splatnosti. 2. O nároku žalobce bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 11. 11. 2021, č. j. 5 C 48/2021-48, který nabyl právní moci 27. 1. 2022 3. Žalovaný současně uplatnil vzájemný návrh v rámci odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 11. 5. 2021, č. j. 5 C 48/2021-15, jímž se domáhá zaplacení 14.500 Kč s příslušenstvím – zákonným úrokem z prodlení od 7. 6. 2021. Tvrdí, že žalobce v rámci pracovní pozice řidiče kamionu prováděl přepravu objednanou u žalovaného společností [právnická osoba] Za tuto přepravu měla být žalovanému poskytnuta odměna 19.000 Kč bez DPH. Žalobce v místě vykládky zboží dne 10. 9. 2020 v areálu VW Groupe v Soltau porušil přísný zákaz močení, bylo odmítnuto převzetí zboží a bylo nutno jej vyložit na náhradní adrese u [právnická osoba] [příjmení]. S tím vznikly náklady 550 Eur, čímž byla ponížena odměna za přepravu zboží a žalovanému vyplaceno pouze 4.500 Kč bez DPH. Škoda vzniklá výlučně jednáním žalobce dosáhla rozdílové hodnoty 14.500 Kč. Prodlení žalovaného odvíjí se od upomínky zaslané žalovanému 7. 6. 2021. 4. Žalobce označil nárok za nedůvodný, neboť se nedopustil žádného porušení pracovních povinností. Podstatou bylo, že na základě obtíží na straně žalovaného se nepodařilo doručit zboží včas a využít tzv. bukačního okénka. Naplánováním přepravy žalovaným vzniklo zpoždění 5 hodin, žalobce v důsledku toho dorazil na místo vykládky opožděně a nesměl setrvat v areálu vykládky a byl z něho vykázán. Současně byl povinen dodržet bezpečnostní přestávku ověřitelnou tachografickými údaji a nemohl zboží vykládat 11. 9. 2020 v 6.30 hod. Tím nemohlo být dodrženo další„ bukační okénko“. Přesto se žalobce snažil domoci vykládky v odpoledních hodinách, urgoval jí a tím vyvolal negativní reakci personálu v místě vykládky a vysvětluje tím pravý důvod vykázání z areálu závodu. Na zpoždění vykládky a nemožnosti včasného dodání neměl žalobce žádnou vinu, vše bylo komunikováno s objednatelem a močení v areálu je pouze zástupným důvodem. Žalobce rovněž odkázal na zásah tamní policie, která v jeho jednání neshledala žádný delikt a věc nijak neřešila. 5. Žalobce v podání ze dne 25. 4. 2022 doplnil, že se řídil nařízením ES 561/2006 a nemohl po dojetí do místa vykládky, kde nemohl zboží vyložit, uskutečnit další jízdu dříve než další den v 7.30 hod. Zmaření vykládky, která se měla uskutečnit již v 6.30 hod. tak zapříčinila špatná logistika žalovaného. Močení je malichernou záminkou, pravou příčinou byla pasivita žalovaného, který měl možnost vykládky zajistit a účelově nezakládat regresivní postih zaměstnance. Vedle toho došlo pouze k mechanickému přeúčtování nákladů externí firmou, když podle čl. CMR se zásilkou disponoval odesílatel potom, co příjemce odmítl její převzetí. Zmaření převzetí zboží bylo způsobeno výlučně žalovaným, který se případných nových výdajů může domáhat jedině po odesílateli. 6. Na to žalobce doplnil při jednání dne 24. 3. 2022, že nebyly dodrženy postupy podle dohody CMR, neboť žalovaný nezajistil jako přepravce vykládku zboží, nepostupoval tak řádně a nezjistil ani skladování zboží v areálu firmy a vynaložil nadbytečné náklady překládky. 7. Žalovaný namítal, že si vyžádal pokyny odesílatele a v jejich rozsahu jednal tak, že složil náklad na jiném místě, s čímž vznikly další náklady k jeho tíži. 8. K tomu žalobce uvedl, že k zavinění došlo na straně koncového zákazníka, neboť neexistovala žádná objektivní překážka, aby nemohlo být zboží složeno. Žalovaný přijel bez řádného důvodu pokyny firmy DHL, která potom zvýšené výdaje přenesla na žalovaného, resp. žalovaný se jich nyní domáhá po žalobci. 9. Žalovaný k tomu v podání ze dne 25. 4. 2022 popsal bod bodem II. obsah CMR listů vyhotovených podle vyhl. č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě a zdůraznil, že odepření převzetí zboží zabránilo močení žalobce v prostorách vykládky zboží v areálu VW Groupe v Soltau. Močení způsobilo vytvoření překážky v dodání ve smyslu úmluvy č. 15 úmluvy CMR a žalovanému tím vznikly náklady, které byl povinen uhradit. Přitom se žalovaný řídil pokyny odesílatele [právnická osoba] 10. Prokazuje vyúčtování žalovaného určené společnosti [právnická osoba], že za dopravu vozidlem [anonymizováno] [číslo]„ [obec] [anonymizováno] 9. 9. 2020 – Soltau DE 10. 9. 2020 – [příjmení] [příjmení] 14. 9. 2020. S tím souvisí objednávka přepravy, v rámci které se uvádí cena přepravy 19.000 Kč, když čas nakládky se uvádí 8. 9. 2020 a vykládky 10. 9. 2020. Na poslední straně objednávky jsou uváděny velmi podrobné pokyny pro přepravce od fakturace po nakládání s přepravovaným zbožím, respektováním časového ona vykládky, zajištěním právních předpisů o minimální mzdě na území SRN atd. V rámci těchto detailních pokynů není obsaženo žádné upozornění pro přepravce týkající se zákazu močení v místě vykládky zboží. Předžalobní výzvou byl žalobce seznámen s porušením pracovních povinností, když při přepravě a doručování zboží porušil dne 10. 9. 2020 pracovní úkoly a v místě vykládky zboží v areálu VW Groupe v Soltau přes přísný zákaz a močil v prostorách vykládky. Z tohoto důvodu musel být náklad vyložen na náhradní adrese a s vyskladněním vznikly náklady ve výši 550 Euro. Plnění sjednané smlouvou pro žalovaného tak bylo kráceno z 19.000 Kč bez DPH na 4.500 Kč bez DPH, když je uvedeno v předmětné písemnosti, že zboží bylo následně znovu dopravováno do místa určení. Prokazuje email objednatele určený žalovanému ze dne 5. 1. 2021, že dne 10. 9. 2020 doručoval řidič žalovaného zboží do závodu VW Groupe v Soltau a v prostorách závodu, kde je to přísně zakázáno, močil. Zákazník proto odmítl auto složit a řidiči byl zakázán vstup do závodu. Proto muselo být zboží posláno do firmy [jméno] [příjmení] a opětovné doručení bylo spojeno s nákladem ve výši 550 Euro. O tyto výdaje dochází ke krácení dohodnuté odměny. Prokazuje tachografický záznam, že žalobce čerpal bezpečnostní přestávku počínaje dnem 10. 9. 2020 v 15.30 hod. Přepravu a její průběh prokazuje list CMR [číslo] přičemž se z přepravních listů pro věc žádná skutková zjištění nečiní, neboť se jedná o vztah nikoli mezi účastníky řízení, ale mezi odesílateli a přepravcem (žalovaným). Prokazuje emailová komunikace (č. l. 88-98), že došlo ke komunikaci mezi odesílatelem a žalovaným počínaje 11. 9. 2020, která obsahuje údaj o tom, že„ řidič byl přistižen při tom, že čurá u nás na ploše podniku“ a že„ řidič bude muset za trest čekat na své vyložení do dnešního večera“ (11. 9. 2020). Současně obsahuje elektronická komunikace vyjednávání zákaz vstupu řidiče na pozemek, komunikaci týkající se vyjednávání termínů pro vyložení zboží a hledání řešení. Výslechem [jméno] [příjmení] – dispečera žalovaného v době realizace přepravy – je prokázáno, že od počátku přepravy byly potíže s nakládkou a následně vykládkou a nepodařilo se dodržet časové okno vykládky, resp. ani 2. okno vykládky. Řidič (žalobce) byl večer vykázán z areálu firmy, kde nelze přes noc parkovat, řidič musel přeparkovat a tím porušil 9 hodinovou přestávku. O močení se dozvěděl přímo od žalobce s tím, že byl napomenut. Vykládka zboží se stále posouvala, a proto dostal pokyn od DHL, aby poslal zboží 200 km daleko. Vyslovil domněnku, že příjemce neměl pro zboží časovou kapacitu a vykládka v místě je komplikovaná a tím, se ztratila 3 vykládková okna,„ tak si na ně zasedli“. Potom dorazila faktura od DHL, ale svědek si nepamatuje, kolik bylo strženo a přeúčtováno. Přeúčtování bylo s žalovaným konzultováno, neznal, jak k přeúčtované částce bylo dospěno. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] je zjišťováno, že pracoval v předmětné době ve [právnická osoba], vybavil si, že tehdy se měl řidič kamionu vymočit v areálu příjemce, a proto dostal zákaz pro sebe i kamion k vstupu do areálu firmy. Hledal náhradní řešení a našel východisko složit náklad asi 300 km daleko. K močení žalobce bližší podrobnosti nebyl schopen si vybavit. Bližší pokyny se k přepravě nedávají, vychází se z toho, co je běžné. Odečet odměny za přepravu obdržela firma v rámci hromadného vyúčtování., potom se provedlo rozúčtování, když se v tomto případě jednalo o náklady náhradního vozidla. Výslechem žalobce je prokázáno, že jeho nadřízeným byl dispečer [příjmení], s odesílatelem nemohl navázat kontakt potom, to se povedlo až ve čtvrtek odpoledne. Bylo mu odpovězeno, že se věc bude řešit až následující den. [příjmení] opustit areál firmy a nebylo lze dodržet bezpečností přestávku a zajistit další okno k vykládce zboží. Nový termín vykládky neobdržel ani následně. [příjmení] ho viděl pracovník areálu močit, je to však u řidičů kamionů běžné, nikdo se nad tím nepohoršuje. V souvislosti s obtížemi doručení zboží zaznamenala předráždění personálu, byla přivolána policie. Vše bylo vysvětleno, žádná sankce mu n