9 C 50/2022-102 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se u soudu domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 33 529 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 1. 12. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta zápůjčka 16 000 Kč. Před tím byla schopnost splácet úvěr posouzen s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit s poplatkem za poskytnutí zápůjčky a její spravování ve výši 17 174 Kč, který je vypočten jako úrok 56 % p. a. spolu s částkou za zpracování, doručení a flexibilní splacení a částku za administrativní činnost. Celkem měla žalovaná zaplatit 34 174 Kč v 18 měsíčních splátkách po 1 891 Kč. Žalovaná uhradila pouze 9 000 Kč, která byla částkou 4 149,90 Kč započtena na jistinu a částkou 4 850,10 Kč na poplatky. Pohledávka ve výši 34 356,86 Kč byla z právního předchůdce postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Poté žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolnému plnění, žalovaná však nic nezaplatila. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 850,10 Kč, poplatku 12 678,90 Kč, smluvní pokuty 8 000 Kč a sankčního poplatku 1 000 Kč a úroku a úroku z prodlení ve výši 827,86 Kč. 2. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení a uvedla, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, a to vyhodnocením informací získaných především z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází. Prověřila bankovní registr klientských informací (BRKI), nebankovní registr klientských informací (NRKI), zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb (SOLUS), interní databázi právní předchůdkyně žalobkyně, insolvenční rejstřík, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů, evidenci adres obecních/městských úřadů a nenalezla žádný negativní záznam. Prověřila příjem žalované komplexním vyhodnocení její aktuální finanční situace. Žalovaná před podpisem smlouvy měla předložit pracovní smlouvu, z které vyplývalo, že je zaměstnána jako servírka ba dobu neurčitou u pana [jméno] [příjmení]. Žalovaná uvedla jako svůj měsíční příjem částku 13 516 Kč čistého, která byla prověřena vázaným zástupcem právního předchůdce žalobce z výplatních pásek předložených žalovanou. Dále bylo žalovanou sděleno a následně vázaným zástupcem ověřeno, že další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši 30 000 Kč měsíčně, v součtu tedy dosahují 43 519 Kč. Pokud jde o vyhodnocení výdajů žalované, byly posuzovány nejen výdaje sdělené žalovanou, ale konfrontoval je takto s právními instituty z oblasti sociální politiky např. životního minima a částkami vycházejícími ze statistických dat. Dále se obšírně žalovaná vyjadřuje ke způsobu, jakým soudy přistupují k hodnocení otázky zkoumání úvěryschopnosti před uzavřením spotřebitelských smluv, přitom uvádí řadu rozhodnutí napříč soudy různého stupně a věcné příslušnosti. Dále žalobkyně argumentuje tím, že v tomto případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši pouze 16 000 Kč. Jedná se o nízký úvěr a proto tomu musí odpovídat i zkoumání úvěryschopnosti žalované, neboť nelze klást stejné nároky na úvěr takovéto úvěry a oproti úvěrům v řádech statisíců nebo dokonce milionů korun. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 1. 12. 2019 dohodly s odkazem na ustanovení § 2390 o. z. a § 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na tom, že žalované bude poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč a že žalovaná poskytnuté peněžní prostředky vrátí s poplatkem 15 852 Kč, v němž je zahrnut úrok 8 000 Kč a částka za zpracování úvěru 7 852 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 56 % p. a. po celou dobu trvání smlouvy. Žalovaná přistoupila i doplňkovému pojištění s pojistným 2 022 Kč. Celkově tak právní předchůdkyni žalobkyně měla zaplatit 34 174 Kč v 18 měsíčních splátkách. Dle navazujících smluvních podmínek pro případ prodlení úhrady splátek byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Mimo to byly dojednány sankční poplatky za zahájení vymáhání dluhu a za upomínky. 5. Zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr je prokázáno, že uvedené údaje zjistil, ověřil a zaznamenal [jméno] [příjmení]. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, má základní vzdělání. Má jednu vyživovací povinnost, nevlastní auto. Je zaměstnána na plný úvazek jako servírka u [jméno] [příjmení]. [příjmení] příjem žadatelky byl zjištěn ve výši 13 519 Kč, přičemž jako ověřované dokumenty byly uvedeny dvě výplatní pásky (za měsíc září a říjen 2019), políčko u pracovní smlouvy není zaškrtnuto. Dále byly zaznamenány další příjmy domácnosti ve výši 30 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele byly vyčísleny částkou 6 500 Kč měsíčně. 6. Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2022 právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní prokazuje, že se účastnice této smlouvy dohodly na postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce, uvedených v příloze, kde na str. 10 přílohy je uvedena i pohledávka za žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky oznámila žalované dopisem z 1. 2. 2022, odeslaným doporučenou poštou. Dopisem žalobkyně z 10. 2. 2022 je prokázáno, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k okamžitému zaplacení pohledávky. Dle připojeného potvrzení, i tato výzva byla žalované doručována doporučenou poštou. 7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který pro právní předchůdkyni žalobkyně uzavření smlouvy s žalovanou zprostředkoval vyplývá, že si již nevzpomene, za jakých okolností byla smlouva o úvěru s žalovanou uzavírána. Obecně při uzavírání smluv klienti předkládali své příjmy prostřednictvím výplatních pásek za 3 měsíce a na základě toho vypočítával, zda jsou schopni úvěru dosáhnout. Zadávané příjmy a výdaje byly zapisovány v zákaznické kartě, údaje zasílal do [anonymizováno]. Dokládaly se veškeré příjmy, které klient měl, nevzpomene si, zda žalovaná předložila něco jiného než výplatní pásky. On kontroloval osobní údaje, v rejstřících nevyhledával, tam neměl přístup. Kontrola v rejstřících probíhala na [anonymizováno]. Jemu pak došlo vyhodnocení, zda je dotyčný zájemce schopen úvěr platit a jakou částku. 8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku k nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že právní předchůdce žalobky