9 C 51/2024-56 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce – společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou úvěr dne 10. 12. 2022 na základě které jí byl poskytnut úvěr 7 000 Kč, který měla splácet spolu s poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč. Dále právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 26. 2. 2022, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla splácet spolu s poplatkem ve výši 1 500 Kč. Žalovaná ani přes zaslanou upomínku žalobci poskytnuté finance nevrátila. Žalobce tvrdil, že pohledávka na něho z původního věřitele přešla na základě smluv o postoupení pohledávky ze dne 25. 1. 2024.2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaná žádné důkazy nepředložila ani neoznačila a k věci samé se nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 10. 12. 2021, má soud za prokázané, že společnost Provident poskytla žalované spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet po 52 splátkách. Spolu s půjčenou částkou se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Smlouva byla podepsána vlastnoručně žalovanou. Úvěruschopnost žalované byla prověřována zjišťováním údajů od žalované, která v Zákaznické kartě – Žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 10 000 Kč, má základní vzdělání, je svobodná, je na mateřské dovolené, další příjem její domácnosti je 13 000 Kč.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 26. 2. 2022, má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet po 78 splátkách. Spolu s půjčenou částkou se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Smlouva byla podepsána vlastnoručně žalovanou. Úvěruschopnost žalované byla prověřována zjišťováním údajů od žalované, která v Zákaznické kartě – Žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že má pravidelný měsíční příjem ve výši 16 800 Kč, má základní vzdělání, je svobodná, její další příjem je 2 800 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností , právnická osoba, na straně postupitele a společností , jméno zainteresované společnosti, . na straně postupníka, má soud za prokázané, že došlo k postoupení pohledávek na postupitele uvedené v příloze ke smlouvě. Z uvedeného seznamu vzal soud za prokázané, že na postupníka byly postoupeny i pohledávky za žalovanou.6. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 2. 2024.7. Soud danou věc posuzoval dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Shora uvedenými smlouvami bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 10. 12. 2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě, které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 52 splátkách s tím, že kromě jistiny bylo její povinnosti právnímu předchůdci žalobce zaplatit částku 1 500 Kč jako poplatek za poskytnutí úvěru. Dále pak na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 2. 2022 poskytl právní předchůdce žalobce, žalované částku 10 000 Kč, kterou měla vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalované poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a úvěr řádně a včas nesplatila. Pohledávky za žalovanou byly postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávky na žalobce. Soud proto považuje žalobu za zcela důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, kterým uložil žalované zaplatit žalobci dlužné částky spolu s úrokem z prodlení.9. Požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 občanského zákoníku, podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Žalovaná je proto povinna zaplatit svůj dluh spolu s úroky z prodlení z dlužných částek, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí, předžalobní upomínky, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.