11 C 145/2025-51 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 2. 4. 2025 domáhá po žalované zaplacení částky 10.872 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.872 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce – společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, dle které žalované poskytl úvěr ve výši 7.500 Kč. Úvěr měl být splacen do 20. 11. 2023. Žalovaná nic neuhradila. Kromě jistiny žalobce požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 3.150,08 Kč, úrok ve výši 221,92 Kč. Pohledávky vyplývající z této úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobce.2. Žaloba byla žalované doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 19. 6. 2025. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K jednání dne 21. 8. 2025 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání společně s žalobou byly žalované doručeny dne 21. 7. 2025 dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . jednal s žalovanou prostřednictvím komunikace na dálku, internetu, o uzavření úvěrové smlouvy. Na základě těchto jednání právní předchůdce žalobce žalované poukázal dne 21. 9. 2023 na její účet částku 7.500 Kč. Toto bylo prokázáno listinou – smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, listinou označenou jako dodatek ke smlouvě o půjčce, potvrzením o provedené transakci, zprávu , právnická osoba, .5. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru postupovat dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a prověřit úvěruschopnost žalované a případně ji úvěr neposkytnout. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalované byla prověřena. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISI, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Tyto skutečnosti žalobce pouze tvrdil a nepředložil k ním žádné důkazy.6. § 86 z. č. 257/2016 Sb. (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Žalobce dostatečným způsobem nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla jeho právním předchůdcem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalované. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná.9. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru a to ani dle § 561 odst. 2 o. z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému - smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS.10. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit zaplatit žalovanou částku. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu v části, kde žalobce požadoval zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 3.150,08 Kč, úroků a úroků z prodlení z těchto částek.11. U žalované jistiny 7.500 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok na zaplacení této částky z jiného důvodu. Potvrzením , právnická osoba, . o provedení transakce s datem zaúčtování 21. 9. 2023, zprávou , právnická osoba, ., bylo prokázáno, že na účet žalované bylo z účtu právního předchůdce žalobce vyplaceno dne 21. 9. 2023 7.500 Kč. Žalobce tvrdil, že tato částka nebyla žalobci či jeho právnímu předchůdce vrácena. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno dílčí smlouvu o postupování pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 13.1.2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením společnosti , právnická osoba, . o postoupení pohledávky z 22. 1. 2025. Žalovaná žalobci dodnes nevrátila částku 7.500 Kč ani poté, co jí byla dne 19. 6. 2025 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalované povinnost vyplacenou částku 7.500 Kč žalobci vydat – zaplatit. S ohledem na dobu, kdy žalovaná částku 7.500 Kč obdržela, považuje soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. za přiměřené, aby žalovaná byla povinna uhradit tuto částku ve lhůtě jeden den po doručení žaloby. Žalovaná nenamítala žádné skutečnosti, proč by tuto částku neměla být schopna v dané lhůtě uhradit. Protože žalovaná částku 7.500 Kč žalobci neuhradila ani následující den poté, co k tomu byl vyzvána žalobou, která jí byla doručena 19. 6. 2025, dostala se žalovaná od 21. 6. 2025 do prodlení s vrácením částky 7.500 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost za dobu od 21. 6. 2025 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 7.500 Kč ve výši 12 % ročně. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 7.500 Kč za dobu do 20. 6. 2025 zamítl. Nárok na úroky z prodlení za dobu před 21. 6. 2025 není dán proto, že žalovaná v té době nebyla v prodlení. Nebylo prokázáno, že by existovala platná úvěrová smlouva na základě, které by měla žalovaná uhradit žalobci 7.500 Kč. K vydání částky 7.500 byla žalovaná vyzvána až doručením žaloby. To, že by žalované byla před 19. 6. 2025 doručena výzva k zaplacení žalované částky prokázáno nebylo. Z předložených výzev a podacích archů (oznámení o postoupení pohledávky z 22. 1. 2025, výzva k úhradě před podáním žaloby z 22. 1. 2025 včetně podacího lístku) není prokázané, že tyto listiny byly doručeny žalované. U oznámení o postoupení pohledávky nebyly předloženy žádné důkazy o doručení. Podací lístek týkající se předžalobní upomínky prokazuje pouze odeslání tohoto dopisu a nikoliv jeho doručení žalovanému. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.500 Kč za dobu od 21. 6. 2025 do zaplacení zamítl.12. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 7.500 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 7.500 Kč za dobu od 21. 6. 2025 do zaplacení. Pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 28. 8. 2025 na částku 170 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně částky 7.670 Kč. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 3.372 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3.372 Kč za dobu od 21. 11. 2023 do zaplacení, pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 28. 8. 2025 na částku 895 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % z částky 7.500 Kč za dobu od 20. 11. 2023 do 20. 6. 2025, tj. 1.778 Kč, úroků z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 7.500 Kč za dobu od 21. 6. 2025 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 28. 8. 2025 na částku 46 Kč. Celkem měla žalovaná úspěch ohledně zaplacení částky 6.091 Kč. Celkový předmět řízení je 13.761 Kč.13. Žalobce měl úspěch ohledně 56 % celkového pře