13 C 180/2025-70 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 19. 2. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 40 473,16 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 37 973,16 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 500 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2022. Na základě této poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 13 % p.a. a RPSN 15,54 %, žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 15. 1. 2025 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých samotným žalovaným, dále z údajů v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, interních databázích žalobkyně i celé finanční skupiny, dále vyhodnotila zjištěné příjmy a výdaje žalovaného a dospěla k závěru, že by žalovaný měl být schopen poskytnutý úvěr splácet.2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 2. 9. 2025, avšak žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze žádosti o úvěr a návrhu na poskytnutí úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaný požádal o bezúčelový úvěr ve výši 50 000 Kč, měl střední vzdělání, byl svobodný a uvedl průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 20 000 Kč a příjem dalších rodinných příslušníků v domácnosti ve výši 12 000 Kč. Žalovaný měl 1 vyživovací povinnost k dítěti staršímu 12 let a neměl žádné dluhy. Celkové výdaje domácnosti žalobkyně spočítala na 25 237 Kč.5. Z návrhu na poskytnutí úvěru spolu s informací z registrů BRKI, NRKI, SOLUS dále vyplývá, že žalovaný neměl negativní záznam v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, nebyl v insolvenčním řízení a žalobkyně nezjistila ani žádné negativní informace v rámci svých interních databází (např. případné produkty po splatnosti, překročení splátkového limitu apod.).6. Podle čl. 8.1 ve spojení s článkem 9.1 úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele je žalobkyně oprávněna mj. odstoupit od smlouvy o úvěru nebo požadovat okamžité splacení celé vyčerpané jistiny úvěru a též příslušenství a smluvních pokut mj. v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu na základě smlouvy o úvěru. Dále podle článku 7.1 je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.7. Z oznámení o úrokových sazbách s účinností od 1. 9. 2022 je patrné, že u úvěrů pro fyzické osoby může žalobkyně požadovat úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.8. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 9. 2022, reg. č. smlouvy , číslo, spolu se všeobecnými obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč a tento se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 152 Kč (s výjimkou první a poslední splátky v jiné výši). Úroková sazba úvěru byla 13 % p.a. a roční procentní sazba nákladů 15,54 %. Součástí smlouvy je také ustanovení o ceně 350 Kč za první upomínku o neprovedení splátky a 500 Kč za druhou a každou další upomínku o neprovedení splátky.9. Podle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru mj. v případě, kdy žalovaný závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související se službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení oodstoupení nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín.10. Podle čl. 25.2 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.11. Podle sazebníku platného od 1. 11. 2022 se zvýšila cena za první upomínku o neprovedení platby na 500 Kč.12. Z historického výpisu o čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 27. 9. 2022 úvěr ve výši 50 000 Kč, již v lednu 2023 se začal opakovaně dostávat s úhradou splátek do prodlení, poté hradil několik splátek opakovaně po splatnosti a byly mu opakovaně zasílány upomínky. Ke dni 3. 2. 2025 žalobkyně evidovala u žalovaného dlužný zůstatek úvěru ve výši 37 973,16 Kč, úvěrové poplatky ve výši 2 500 Kč, splatné úroky ve výši 3 918,62 Kč a pokutu z prodlení 514,62 Kč (tato není žalobou nárokována).13. Z dopisu ze dne 27. 11. 2024 je patrné, že žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě tehdy dlužné částky do 15. 1. 2025 a poučen o okamžitém zesplatnění úvěru v případě neprovedení úhrady.14. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 1. 2025 spolu s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaný byl před podáním žaloby opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky.15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč s úrokovou sazbou 13 % p.a. Žalovaný zpočátku úvěr řádně splácel, později se však dostal do prodlení aby následně přestal splácet zcela.16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka. Jinými slovy samotné pozdější nesplácení úvěru dlužníkem neznamená nutně, že poskytovatel posoudil úvěruschopnost nesprávně. Naopak pouhá skutečnost, že dlužník splácel úvěr řádně, tím spíše jen po určité období, neznamená bez dalšího, že byla úvěruschopnost posouzena řádně. Je obecně známou skutečností, že mnoho dlužníků se v případě tzv. „dluhové pasti“ snaží řešit splátky svých závazků získáním jiných zápůjček či úvěrů, jejich zadlužení se tímto způsobem po určitou dobu prohlubuje, fakticky již nejsou schopni ze svých obvyklých příjmů hradit splátky závazků, formálně však doposud nevykazují pohledávky po splatnosti. Takový stav může trvat potenciálně i několik měsíců, než takový dlužník vyčerpá svůj úvěrový potenciál a následně hrazení svých závazků přeruší.17. Zdejší soud konstatuje, že v případě žalovaného dostála žalobkyně v plné míře svým zákonným požadavkům na ověření úvěruschopnosti. Žalobkyně řádně zjistila celkové příjmy žalovaného i jeho rodinných příslušníků v domácnosti, zjistila celkové výdaje domácnosti a při absenci jakýchkoliv varovných indicií řádně vyhodnotila, že žalovaný by měl být schopen hradit splátky úvěru ve výši 1 152 Kč.18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že mezi účastníky byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své smluvní povinnosti a poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, dostal se do prodlení s hrazením dohodnutých splátek a aktuálně dluží žalobkyni nesplacenou část úvěru ve výši 37 973,16 Kč, úvěrové poplatky ve výši 2 500 Kč a smluvní a zákonné úroky z prodlení. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 4 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, účast při jednání soudu dne 2. 9. 2025) dle § 11 o