13 C 188/2025-112 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 24. 3. 2025 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 94 989,51 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 92 284,78 Kč a úvěrových poplatků ve výši 2 704,73 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 21. 9. 2022. Na základě této poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 13,5 % p.a. a RPSN 15,42 %, žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 15. 1. 2025 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých samotnou žalovanou, dále z údajů v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, interních databázích žalobkyně i celé finanční skupiny, dále vyhodnotila zjištěné příjmy a výdaje žalované dle výpisu z účtu a dospěla k závěru, že by žalovaná měla být schopna poskytnutý úvěr splácet.2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 2. 9. 2025, avšak žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalované.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Z návrhu na poskytnutí úvěru vzal soud za prokázané, že žalovaná požádala o částečně bezúčelový a částečně účelově vázaný (ke konsolidaci předchozích závazků) úvěr v celkové výši 100 000 Kč, měla střední nebo vyšší odborné vzdělání, byla svobodná a uvedla průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců ve výši 10 500 Kč a příjem dalších rodinných příslušníků v domácnosti ve výši 25 000 Kč. Žalovaná neměla mít vyživovací povinnost (ačkoliv jako druh příjmu uvedla peněžitou pomoc v mateřství) a měla dluhy u žalobkyně ve výši přes 25 000 Kč a u jiných peněžních ústavů ve výši téměř 125 000 Kč. Celkové výdaje domácnosti žalobkyně spočítala na 17 493 Kč.5. Z návrhu na poskytnutí úvěru dále vyplývá, že žalovaná neměla negativní záznam v registrech BRKI, NRKI, SOLUS, nebyla v insolvenčním řízení a žalobkyně nezjistila ani žádné negativní informace v rámci svých interních databází (např. případné produkty po splatnosti, překročení splátkového limitu apod.).6. Z výpisu z BRKI konkrétně žalobkyně zjistila, že žalovaná má celkovou dlužnou jistinu u dalších produktů ve výši 123 869 Kč, u žádného z produktů však nebylo zjištěno jejich nesplácení či úhrady po splatnosti.7. Dále z výpisu z běžného účtu žalované zjistila žalobkyně, že její příjem za 5 měsíců před žádostí o úvěr dosahoval částky téměř 50 000 Kč měsíčně, pobírala také příspěvek na dítě a rodičovský příspěvek.8. Podle čl. 8.1 ve spojení s článkem 9.1 úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele je žalobkyně oprávněna mj. odstoupit od smlouvy o úvěru nebo požadovat okamžité splacení celé vyčerpané jistiny úvěru a též příslušenství a smluvních pokut mj. v případě, kdy se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého dluhu na základě smlouvy o úvěru. Dále podle článku 7.1 je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.9. Z oznámení o úrokových sazbách s účinností od 1. 9. 2022 je patrné, že u úvěrů pro fyzické osoby může žalobkyně požadovat úroky z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů.10. Ze smlouvy o úvěru ze dne 21. 9. 2022, reg. č. smlouvy , číslo, spolu se všeobecnými obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč (z toho částka 25 082 Kč jako účelový úvěr sloužící ke konsolidaci předchozích závazků) a tato se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 053 Kč (s výjimkou první a poslední splátky v jiné výši). Úroková sazba úvěru byla 13,5 % p.a. a roční procentní sazba nákladů 15,42 %. Součástí smlouvy je také ustanovení o ceně 350 Kč za první upomínku o neprovedení splátky a 500 Kč za druhou a každou další upomínku o neprovedení splátky.11. Podle čl. 10.1 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru mj. v případě, kdy žalovaná závažným způsobem poruší své smluvní povinnosti či své zákonné povinnosti související se službami. Smlouva zaniká dnem doručení oznámení oodstoupení nebo v jiné lhůtě stanovené žalobkyní. Nesplacené dluhy se stávají splatnými první obchodní den následující po zániku smlouvy, neuvede-li žalobkyně v oznámení o odstoupení pozdější termín.12. Podle čl. 25.2 všeobecných obchodních podmínek je žalobkyně v případě prodlení s placením splatných pohledávek oprávněna účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené v oznámení o úrokových sazbách.13. Dodatkem ze dne 20. 4. 2023 ve spojení se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru došlo k prodloužení doby splácení až do září 2032 při zachování úrokové sazby 13,5 % p.a. a novém RPSN 14,36 %. Současně součástí dodatku bylo také ustanovení o ceně 500 Kč za první upomínku o neprovedení splátky a 500 Kč za druhou a každou další upomínku o neprovedení splátky.14. Podle sazebníku platného od 1. 11. 2022 se zvýšila cena za první upomínku o neprovedení platby na 500 Kč.15. Z historického výpisu o čerpání a splácení úvěru soud zjistil, že žalovaná čerpala dne 21. 9. 2022 úvěr ve výši 100 000 Kč, již od počátku se opakovaně dostávala s úhradou splátek do prodlení, zejména po uzavření uvedeného dodatku se její platební historie na přechodnou dobu zlepšila, avšak v roce 2024 se opět dostávala do prodlení s úhradou splátek a byly jí opakovaně zasílány upomínky. Ke dni 24. 1. 2025 žalobkyně evidovala u žalované dlužný zůstatek úvěru ve výši 92 284,78 Kč, úvěrové poplatky ve výši 2 704,73 Kč, splatné úroky ve výši 10 368,90 Kč a pokutu z prodlení 496,61 Kč (tato není žalobou nárokována).16. Z dopisu ze dne 27. 11. 2024 je patrné, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k úhradě tehdy dlužné částky do 15. 1. 2025 a poučena o okamžitém zesplatnění úvěru v případě neprovedení úhrady.17. Z předžalobní výzvy ze dne 17. 1. 2025 spolu s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky.18. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč s úrokovou sazbou 13,5 % p.a. Žalovaná po určité období úvěr řádně splácela, později se však dostala do prodlení aby následně přestala splácet zcela.19. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka. Jinými slovy samotné pozdější nesplácení úvěru dlužníkem neznamená nutně, že poskytovatel posoudil úvěruschopnost nesprávně. Naopak pouhá skutečnost, že dlužník splácel úvěr řádně, tím spíše jen po určité období, neznamená bez dalšího, že byla úvěruschopnost posouzena řádně. Je obecně známou skutečností, že mnoho dlužníků se v případě tzv. „dluhové pasti“ snaží řešit splátky svých závazků získáním jiných zápůjček či úvěrů, jejich zadlužení se tímto způsobem po určitou dobu prohlubuje, fakticky již nejsou schopni ze svých obvyklých příjmů hradit splátky závazků, formálně však doposud nevykazují pohledávky po splatnosti. Takový stav může trvat potenciálně i několik měsíců, než takový dlužník vyčerpá svůj úvěrový potenciál a následně hrazení svých závazků přeruší.20. Zdejší soud konstatuje, že i přes drobné nesrovnalosti v poskytnutých údajích a zjištěných skutečnostech ohledně žalované v tomto případě žalobkyně dostála svým zákonným požadavkům na ověření úvěruschopnosti. Žalobkyně především řádně zjistila celkové příjmy žalované, a to zejména z pohybů na jejím běžném účtu, i rodinných příslušníků v domácnosti, zjistila celkové výdaje domácnosti, řádně vyhodnotila údaje z jednotlivých registrů (celková výše zadlužení dle BRKI může působit varovně, avšak z registru neplynuly žádné problémy se splácením u žalované) a při absenci jiných kritických indicií řádně vyhodnotila, že žalovaná by měla být schopna hradit splátky úvěru ve výši 2 053 Kč. Na tomto místě soud přihlédl také ke skutečnosti, že část úvěru byla čerpána účelově na konsolidaci předchozích dluhů žalované.21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.22. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.23. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodle