13 C 339/2025-39 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 29. 9. 2025 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 9 951 Kč, neboť žalovaná byla v období od 18. 1. 2025 do 4. 5. 2025 vlastníkem a provozovatelem osobního vozidla reg. zn. , SPZ, , které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a je tudíž povinna zaplatit žalobkyni příspěvek dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Současně se žalobkyně domáhá též poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 a násl. o.s.ř.) soud zjistil následující: Ze zjištěných údajů o vozidle ve spojení s informací poskytnutou registrem silničních vozidel soud zjistil, že vozidlo reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, je osobním automobilem Audi Q7 o objemu válců 2 967 cm3. Vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla byla nejméně v období od 22. 11. 2021 do 19. 5. 2025 žalovaná,5. Z výzvy k úhradě ze dne 22. 5. 2025 a záznamu o dodání zásilky je patrné, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu , jméno žalobkyně, za období od 18. 1. 2025 do 4. 5. 2025 ve výši 9 951 Kč. Poplatek ve výši 300 Kč žalobkyně ve výzvě neúčtovala, pokud by žalovaná dlužnou částku v poskytnuté lhůtě uhradila. Splatnost příspěvku byla stanovena na 60 dnů od doručení. Součástí výzvy bylo též poučení pro žalovanou, jakým způsobem má postupovat v případě, že vozidlo bylo v předmětném období pojištěno, žalovaná nebyla vlastníkem ani provozovatelem vozidla, vozidlo bylo vyřazené z provozu, zaniklé, vyvezené do jiného státu nebo bylo odcizeno. Výzva byla adresována žalované na adresu trvalého bydliště a doručena dne 26. 5. 2025.6. Z upomínky o úhradu nedoplatku ze dne 12. 8. 2025 a předžalobní výzvy ze dne 4. 9. 2025 spolu s výpisem o sledování zásilky vyplývá, že žalobkyně se před podáním žaloby opakovaně snažila upomínat žalovanou k úhradě dlužné částky.7. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalovaná byla v období od 18. 1. 2025 do 4. 5. 2025 vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu , značka, o objemu válců 2 967 cm3, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, . K uvedenému vozidlu nebylo v uvedeném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisem ze dne 22. 5. 2025.8. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po(a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo(b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.9. Podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.10. Podle § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.11. Podle § 46 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.12. Podle § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.13. Podle § 47 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.14. Podle § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 93 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3.15. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.18. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že žalovaná jako provozovatelka a vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 2 500 cm3 nesplnila zákonnou povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně řádně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku v zákonné lhůtě a s nezbytným poučením. Žalovaná doposud na svůj dluh ničeho neuhradila, a je proto povinna zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 9 951 Kč (součin 107 dnů bez pojištění x denní příspěvek ve výši 93 Kč), náhradu paušálních nákladů ve výši 300 Kč a též úroky z prodlení v zákonné výši od data splatnosti příspěvku.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky částku 400 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 10 251 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý úkon, tedy celkem 300 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 1 500 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.20. Při úvaze o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud přihlédl ke skutečnosti, že v posuzované věci se jedná o občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem, který představuje ustálený vzor používaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (k tomu srov. z nedávné doby např. řízení u zdejšího soudu sp. zn. 13 C 11/2025, 13 C 35/2025, 13 C 37/2025 a další). Bez povšimnutí není ani skutečnost, že sama žalobkyně v návrhu vyčíslila své náklady postupem dle § 14b vyhlášky.