4 C 43/2024-335 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala zvýšení výživného, které je žalovaný povinen platit jí jako zletilé dceři ve výši 4 500 Kč měsíčně. Tvrdila, že od posledního rozhodování o výživném se podstatně změnily poměry na její straně i na straně žalovaného. Její výdaje vzrostly v souvislosti se studiem, volnočasovými aktivitami i dalšími náklady přiměřenými jejímu věku. Žalovaný jí nad rámec výživného ničím nepřispívá, splnil insolvenci, takže mu nadále nejsou prováděny insolvenční srážky. Jeho manželka v roce 2021 prodala nemovitosti za 5 500 000 Kč a v současné době je vlastníkem pozemků v obci , adresa, . Žalobkyně se s žalovaným pokusila na zvýšení výživného dohodnout, na její výzvu však nereagoval. Navrhla výživné zvýšit od 1. 5. 2024 na částku 8 500 Kč měsíčně.2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Nárok žalobkyně pokládá za nedůvodný a neoprávněný, protože nedošlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zvýšení výživného. Středoškolské studium žalobkyně bylo při stanovení výživného reflektováno, oddlužení splnil díky zápůjčkám v celkové výši 200 000 Kč, které splácí. Jeho příjem tvoří mzda ze zaměstnání a výsluhový příspěvek. Vede běžný život, žije ve společné domácnosti s manželkou a dvěma syny, má tedy další tři vyživovací povinnosti, které je potřeba zohlednit. Naproti tomu nelze přihlížet k majetku ve výlučném vlastnictví manželky. Pro zvýšení výživného podle žalovaného není žádný prostor. Vysokoškolské studium, které žalobkyně zahájila v průběhu řízení, pokládá za účelové, aby se vyhnula nástupu do zaměstnání a on byl nadále povinen ji vyživovat. Poukázal též na to, že žalobkyně o něj nejeví žádný zájem, a že nereagovala na jeho snahu o smírné vyřešení sporu.3. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. 0 P 168/2018 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 11. 8. 2021, č. j. 0 P 168/2018-257, který nabyl právní moci dne 30. 9. 2021, byla tehdy nezletilá žalobkyně , Jméno žalobkyně, svěřena do péče matky a žalovanému (jejímu otci) byla uložena povinnost přispívat na její výživu částkou 4 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 6. 2021 vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. Dluh na výživném za období od 1. 6. 2021 do 31. 7. 2021 v částce 9 000 Kč bylo žalovanému uloženo zaplatit k rukám matky do 30. 9. 2021. Jednalo se o páté rozhodnutí soudu ve věci tehdy nezletilé žalobkyně. Poprvé ji rozsudkem ze dne 25. 10. 2017 svěřil na dobu před i po rozvodu do střídavé péče rodičů, rozsudkem ze dne 6. 11. 2018 zamítl návrh žalovaného (otce) na snížení výživného, rozsudkem ze dne 9. 9. 2019 svěřil nezletilou do péče otce a rozsudkem ze dne 29. 1. 2021 rozhodl o zvýšení výživného matce z částky 2 500 Kč měsíčně na částku 3 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2020. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 1. 2021 ve výši 2 000 Kč byla matka povinna zaplatit do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalovaného (otce). Důvodem ke svěření tehdy nezletilé žalobkyně do péče matky bylo zjištění, že byla od 21. 5. 2021 ve faktické péči matky, kde si přála zůstat, což žalovaný akceptoval. Žalobkyně tehdy při jednání s opatrovníkem i před soudem vypověděla, že domácnosti žalovaného nebyla dlouhodobě šťastná a necítila se jako plnohodnotný člen rodiny. Žalovaný ignoroval její názory, prosazoval pouze svou vůli, zakazoval jí styk se starší sestrou, dával jí najevo, že zavinila rozpad rodiny. Když se mu s něčím svěřila, řekl to manželce, i když to bylo důvěrné. Cítila se citově vydíraná. Bylo to pro ni stresující, cítila se pod tlakem a denně ve svém pokoji plakala. Nerozuměla si ani s manželkou žalovaného, která se nesnažila s ní navázat vztah. Do péče matky přešla za dramatických okolností. U žalovaného jí zůstaly její věci. Žádost o jejich převzetí žalovaný odmítl s tím, že je může používat, jen když u něj bude na návštěvě. Při stanovení výživného soud vycházel z potřeb tehdy dospívající žalobkyně, které dynamicky rostly a náklady na běžné potřeby se blížily potřebám dospělé osoby. Obvyklé potřeby pak navyšovaly náklady v souvislosti s jejím nástupem ke středoškolskému studiu a náklady na volnočasové aktivity. Žalovaný byl registrován jako osoba samostatně výdělečně činná se třemi živnostenskými oprávněními, provozování živností však měl od 12. 9. 2019 na dobu tří let pozastavené. V obchodním rejstříku byl registrován jako jediný společník a jednatel firmy , právnická osoba, . v likvidaci. Byl v insolvenci se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře, do něhož platil částku 9 300 Kč z výsluhového příspěvku, který pobíral v částce 10 300 Kč měsíčně. Jiný příjem nevykazoval. Od 17. 3. 2021 byl evidován jako uchazeč o zaměstnání bez podpory v nezaměstnanosti, nepobíral žádný důchod ani dávky. Žil ve společné domácnosti s manželkou a jejich společným synem , jméno FO, , narozeným , datum, , který navštěvoval mateřskou školu. Bydleli v domě ve vlastnictví manželky. Žalovaný byl evidován jako vlastník dvou starších osobních automobilů, jinak nevlastnil žádný cenný majetek. Soud vzal při rozhodování v úvahu, že žalovaný měl 2 a v dohledné době dokonce 3 vyživovací povinnosti, protože s manželkou očekávali v srpnu 2021 narození dalšího dítěte a manželka již byla na mateřské dovolené. Žalovaný byl zdráv, měl vysokoškolské vzdělání. V posledním zaměstnání v předchozím roce dosahoval průměrného čistého měsíčního výdělku 36 936 Kč, insolvenční splátky platil z výsluhového příspěvku. K insolvenčnímu řízení soud nepřihlížel s odůvodněním, že dluhy splácené v insolvenci, vzniklé nezodpovědností rodiče při splácení jeho finančních závazků, nemohou jít k tíži nezaopatřeného dítěte.4. Z výzvy k mimosoudní dohodě o zvýšení výživného před podáním návrhu soudu, datované 2. 5. 2024, bylo zjištěno, že žalobkyně se prostřednictvím své právní zástupkyně obrátila na žalovaného s návrhem mimosoudní dohody o zvýšení výživného na částku 8 500 Kč měsíčně počínaje květnem 2024. Dle podacího lístku a doručenky byla zásilka zaslána žalovanému dne 2. 5. 2024 na adresu , adresa, (tato adresa byla uvedena jako bydliště žalovaného v rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 11. 8. 2021, č. j. 0 P 168/2018-257). Zásilka byla vrácena, protože v odběrní lhůtě nebyla vyzvednuta.5. Potvrzením o studiu bylo prokázáno, že žalobkyně ve školním roce 2023/2024 studovala třetí ročník a ve školním roce 2024/2025 čtvrtý ročník Gymnázia , adresa, v denní formě studia.6. Vysvědčením o maturitní zkoušce vystaveným dne 20. 5. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně vykonala maturitní zkoušku s hodnocením prospěla. Ve společné části z předmětů Český jazyk a literatura uspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 60,00 a v matematice s výsledkem uspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 42,00. V profilové části dosáhla z Českého jazyka a literatury i z Německého jazyka dobrého prospěchu a z Fyziky prospěchu dostatečného. Nepovinnou maturitní zkoušku z Matematiky rozšiřující vykonala s výsledkem neuspěla s procentuálním vyjádřením úspěšnosti 18,00.7. Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně byla od akademického roku 2025/2026 přijata ke studiu na Filozofické fakultě Univerzity , jméno FO, v , adresa, ve studijním programu Německý jazyk a literatura pro vzdělávání. Potvrzením o studiu bylo prokázáno, že žalobkyně je od 18. 9. 2025 do 30. 9. 2026 studentkou tohoto studijního programu prezenční formou.8. Ze seznamů učebnic bylo zjištěno, že si studenti gymnázia měli nakoupit učebnice, jejichž celková cena činila v 1. ročníku 5 023 Kč, ve druhém ročníku 1 371 Kč, ve třetím ročníku 2 958 Kč a ve čtvrtém ročníku 3 866 Kč.9. Z účtenek vystavených firmou , právnická osoba, . byla prokázána úhrada za učebnice, knihy a školní potřeby ve výši 1899 Kč (5. 9. 2021) a 1774 Kč (8. 9. 2021).10. Potvrzeními lektorky , jméno FO, bylo prokázáno, že žalobkyně navštěvovala kurzy německého jazyka. Školné ve školním roce 2023/2024 a 2024/2025 činilo 6 000 Kč ročně.11. Přehledy pohybů na účtu žalobkyně bylo prokázáno, že žalovaný jí stanovené výživné 4 500 Kč hradí pravidelně, někdy však s několikadenním zpožděním. V době od března do května 2025 žalobkyně vynakládala na dopravu částky kolem 100 – 200 Kč měsíčně. V bufetu gymnázia hradila v únoru 2024 až květnu 2025 několikrát měsíčně drobné částky v rozmezí od 10 Kč do 80 Kč, od března 2025 do května 2025 občas od 16 Kč do 52 Kč v , název, , za podcasty (, název, ) v dubnu 2024 až květnu 2025 kolem 180 Kč měsíčně, v lékárně 27. 5. 2025 částku 268 Kč. Dne 26. 3. 2025 zaplatila 2x částku 660 Kč Univerzitě , jméno FO, (mělo jít o poplatek za přihlášky na vysokou školu). Od ledna 2024 do ledna 2025 uhradila občasné platby za veřejnou dopravu v rozmezí od 22,90 Kč do 168 Kč a jednou částku 432 Kč, v březnu až květnu 2025 zaplatila Dopravnímu podniku města , adresa, celkem , hodnota, plateb v rozmezí od 10,80 Kč do 75 Kč, v říjnu až listopadu 2025 uhradila 7 plateb v kavárně v částkách od 57 Kč do 132 Kč. Dne 31. 3. 2025 zaslala na účet , jméno FO, celkem 1 900 Kč a od února do dubna 2025 obdržela od , jméno FO, n