4 C 70/2024-92 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala, aby jí zaplatil částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % od 2. 12. 2018 do zaplacení a s úrokem 25,85 % ročně z částky 15 000 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byl po řádném prověření jeho úvěruschopnosti dne 1. 11. 2017 poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal vrátit původnímu věřiteli zpět spolu s příslušenstvím ve 13 splátkách, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka k 1. 12. 2018. Poté opakovaně došlo ke změně věřitele a na žalovanou pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, . Žalovaný dluh nesplnil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby písemně vyzván.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V prvé řadě se bránil tím, že s právním předchůdcem žalobkyně úvěrovou smlouvu neuzavřel. Tvrdil, že podpisy na smluvní dokumentaci nejsou jeho. V době, kdy smlouva měla být uzavřena, žil ve společné domácnosti s partnerkou, která sjednávala nějakou půjčku u nebankovní instituce a měla přístup k jeho pracovní smlouvě. Dále žalovaný namítl, že je úvěrová smlouva neplatná pro rozpor s dobrými mravy a vznesl též námitku promlčení žalobou uplatněného nároku v celém rozsahu.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, datované 1. 11. 2017 bylo zjištěno, že jako smluvní strany jsou označeni , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako úvěrující /věřitel/ a , Jméno žalovaného, jako úvěrovaný /dlužník/. Předmětem smlouvy je poskytnutí spotřebitelského úvěru v celkové výši 15 000 Kč v hotovosti na 13 měsíců s úrokem ve výši 25,85 % s tím, že dlužník zaplatí za správu úvěru poplatek 3 300 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč a RPSN činí 189,38% při splatnosti úvěru 13 měsíců. Splátky byly sjednány ve výši 1 950 Kč měsíčně. Smlouva je podepsána nečitelným podpisem dlužníka, stejně jako souhlas se zpracováním osobních údajů k této smlouvě, předpis splátek ke smlouvě, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V ní je uvedeno, že byl zkontrolován občanský průkaz žalovaného. K jeho osobním údajům bylo uvedeno, že je svobodný, jedinou výdělečně činnou osobou v domácnosti. Je zaměstnancem v , právnická osoba, ., , adresa, jako řidič s pracovní smlouvou na dobu neurčitou a mzdou 14 019 Kč. V kolonce majetek bylo uvedeno standardní vybavení domácnosti, a průměrné měsíční výdaje žadatele byly uvedeny ve výši 5 800 Kč.4. Z listiny Credit scoring vyplývá, že žalovaný byl vyhodnocen jako způsobilý k poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč. Dle hodnocení by mu bylo možné poskytnout úvěr v maximální výši 25 000 Kč (při dosažení skóre 14 bodů), s maximální měsíční splátkou 7 219 Kč. Zohledněn byl příjem žalovaného 14 019 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje 5 800 Kč, minimální měsíční výdaje 3 500 Kč, rezerva 1 000 Kč. Dle souhrnného vyhodnocení byl učiněn závěr, že žalovanému lze poskytnout spotřebitelský úvěr 15 000 Kč s měsíční splátkou 1 950 Kč.5. V čestném prohlášení žalovaného z 1. 11. 2017 je uvedeno, že přispívá rodičům na nájem a elektřinu 1 500 Kč. Jako kontaktní osoba byl uveden bratr žalovaného , jméno FO, s uvedením stejného bydliště jako u žalovaného – , adresa, , telefonní číslo , tel. číslo, .6. Žalobkyně předložila pracovní smlouvu žalovaného, kterou uzavřel dne 26. 7. 2017 se zaměstnavatelem , právnická osoba, . s termínem nástupu do práce dne 27. 7. 2017 jako řidič do 3,5 t. Podle mzdového výměru ze dne 26. 7. 2017 byla jeho základní měsíční mzda stanovena ve výši 17 100 Kč hrubého při plném úvazku 40 hodin týdně. Výplatním lístkem za měsíc září 2017 bylo prokázáno, že čistá mzda žalovaného činila 14 019 Kč.7. Smlouvou o prodeji části závodu ze dne 6. 9. 2018 bylo prokázáno, že pohledávku za žalovaným nabyla od , právnická osoba, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, .8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena společnosti , právnická osoba9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 spolu s přílohou bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila žalobkyni pohledávky za dlužníky uvedenými v příloze smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným v částce jistiny 15 000 Kč s příslušenstvím.10. Z předžalobní výzvy datované 26. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru společnosti , právnická osoba, ve výši 33 902,68 Kč spolu s náklady na právní zastoupení. Ve výzvě je uvedena adresa žalovaného , adresa, . Dle podacího lístku mu však byla zásilka zaslána 26. 2. 2020 na adresu , adresa, .11. Předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2024 bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 065 Kč a smluvním úrokem z prodlení ve výši 24 557,60 Kč.12. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vrácení spotřebitelského úvěru, který dle předložených listinných důkazů poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 1. 11. 2017 v hotovosti ve výši 15 000 Kč. První splátka úvěru měla být žalovaným uhrazena dne 1. 12. 2017 a poslední splátka byla splatná dne 1. 12. 2018. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla žalobkyni postoupena. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu dne 8. 8. 2024 a žalovaný namítl promlčení uplatněného nároku.13. V daném případě jde o závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník) a podle § 86 a následující zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.14. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).16. Podle § 1880 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.17. Podle § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.18. Podle § 1887 občanského zákoníku postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.19. Podle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.20. Podle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.21. Podle § 611 občanského zákoníku promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.22. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.23. Podle § 619 odst. 2 občanského zákoníku právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.24. Podle § 623 občanského zákoníku při dílčích plněních dluhu počne promlčecí lhůta běžet u každého dílčího plnění ode dne jeho dospělosti. Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.25. Podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá tři roky.26. Podle § 629 odst. 2 občanského zákoníku majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.27. Žalobkyně u soudu uplatnila majetkový nárok, který se promlčuje v obecné tříleté subjektivní a desetileté objektivní promlčecí lhůtě. Uplynutím jedné z těchto lhůt se právo promlčí, i když druhá lhůta ještě neuplynula. Pokud dlužník v soudním řízení promlčení namítne, soud k němu přihlédne a nemůže dlužníkovi uložit povinnost promlčený dluh splnit.28. Námitka promlčení žalobou uplatněného nároku je důvodná, protože první splátka úvěru byla dle úvěrové smlouvy splatná dne 1. 12. 2017, poslední splátka dne 1. 12. 2018. Právní předchůdce žalobkyně již tehdy věděl o okolnostech rozhodných pro počátek bě