9 C 105/2025-78 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 17 685,42 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že po prověření úvěruschopnosti žalovaného se žalovanou uzavřela distančním způsobem dne 7. 5. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 8 000 Kč. Žalovaný si při sjednání smlouvy zvolila službu „Presto“ za poplatek 128,40 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Žalobkyně jej proto informovala emailem dne 7. 1. 2027 a téhož dne došlo k výpovědi smlouvy. Dlužná částka představuje nesplacenou jistinu ve výši 7 916,86 Kč, poplatek za vyplacení tranší ve výši 123,08 Kč, smluvní úrok ve výši 9 517,26 Kč a poplatek za službu „Presto“ ve výši 128,40 Kč.2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.3. Žalobkyně soudu předložila listinu nazvanou jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kde na straně věřitele je uvedena žalobkyně a na straně dlužníka žalovaný identifikovaný jménem a příjmením, rodným číslem, trvalým pobytem, e-mailovou adresou, telefonem a číslem účtu. Listina je datována dnem 7. 5. 2024. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelsky úvěr s možností postupného čerpání až do výši 80 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatky za sjednané služby nejpozději do 29. 10. 2025. Žalovaný potvrdil, že si smlouvu před jejím podpisem přečetl, s jejím obsahem souhlasil a smlouvu elektronicky dne 7. 5. 2024 podepsala.4. Identitu žalovaného žalobkyně ověřila a autorizovala prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, ., protiúčet: , Jméno žalovaného, , č. účtu, dne 7. 5. 2024.5. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud zjistil, že žalovaný v době poskytnutí úvěru žil v domácnosti čítající 2 členy, výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činila 72 632 Kč (doloženo výpisy z účtu žalovaného obsahujícího příjmové transakce), pravidelné i ostatní výdaje činily 15 755 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného úspěšně.6. Přehledem bankovní transakce žalob prokázal odeslání částky 8 000 Kč dne 7. 5. 2024 na účet č. , č. účtu, . U transakce je uvedena poznámka: , číslo, Vaše , Anonymizováno, půjčka.7. Soud danou věc posuzoval dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Shora citovanou smlouvou a výpisem z účtu bylo zcela jednoznačně prokázáno, že účastníci sporu uzavřeli dne 7. 5. 2024 Smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Zatímco žalobkyně podmínky smlouvy splnila, tj. poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, žalovaný základní povinnost ze smlouvy, tj. povinnost řádně a včas poskytnutý úvěr splácet porušil, žalobkyně proto smlouvu vypověděla. Žalovaný nadále dluží na jistině částku 7 916,68 Kč, na poplatku za vyplacení tranší 123,08 Kč, na poplatku služby „Presto“ částku 128,40 Kč a na smluvním úroku 9 517,26 Kč.9. Požadavek žalobce na zaplacení úroků z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.10. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.11. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ode dne 1. 8. 2025 z jistiny a poplatků ve výši 8 168,16 Kč, tj. ode dne následujícího po dni, kdy se žalovaný dostal do prodlení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 685,42 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.