9 C 106/2025-62 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 23. 5. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 116 648,81 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet uzavřela s žalovaným dne 26. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr, který měl žalovaný zaplatit nejpozději do 15. 9. 207. Spolu s tím měl žalovaný platit úrok ve výši 9,8 % ročně z jistiny. Výše měsíční splátky byla v e výši 3 714 Kč. Nedílnou součást smlouvy tvoří zejména sazebník žalobce, oznámení o úrokových sazbách, všeobecné obchodní podmínky a úvěrové podmínky. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou měsíčních splátek, tím porušil smlouvu, proto žalobce v souladu se smlouvou přistoupil k zesplatnění úvěru a žalovaného vyzval k úhradě dluhu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Celková výše žalované pohledávky odpovídá částce 116 648,81 Kč, která zahrnuje nesplacenou část jistiny úvěru ve výši 113 378,81 Kč a úvěrové poplatky ve výši 3 270 Kč. Úrok z úvěru a úrok z prodlení žalobce požaduje ode dne 8. 10. 2024 tj. ode dne následujícího po poslední splátce, který částečně kapitalizovala. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Postupem podle ustanovení § 115a o.s.ř. rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 26. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli tuto smlouvu na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 173 318 Kč. Jednalo se částečně o účelový úvěr z důvodu konsolidace dluhů žalovaného, a to v částce 53 318 Kč. Konsolidovány měly být celkem čtyři úvěry, které žalobkyně již žalovanému poskytla. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet v 60měsíčních splátkách po 3 714 Kč měsíčně. Spolu s jistinou měl žalovaný žalobkyni zaplatit i úrok z úvěru ve výši 9,8 % ročně.4. Výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne 19. 2. 2025 je prokázáno, že žalovaný byl vyzván, aby svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 18 203,71 Kč zaplatil do 9. 4. 2025. Pokud se tak nestane stává se splatným celý dluh, a to ke dni 9. 4. 2025. Z dokladu o doručení je zřejmé, že žalovanému byla zásilka s výzvou doručována, kterou si ale nevyzvedl.5. Soud danou věc posuzoval dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dále soud věc posuzoval dle § 2662 o. z., podle něhož smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.7. V řízení bylo shora citovanou úvěrovou smlouvou zcela jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částečně účelový úvěr ve výši 173 318 Kč, který se žalovaný zavázal vždy spolu se sjednaným úrokem z úvěru a pojištění žalobkyni splácet v 60měsíčních splátkách po 3 714 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný platební povinnost porušil a poslední splátku zaplatil dne 7. 10. 2024, využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila a současně žalovaného vyzvala, aby dluh ve stanovené lhůtě zaplatil. Žalovaný do dne rozhodnutí soudu ani přes zaslanou upomínku dluh žalobkyni nezaplatil. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného jeho duh ve výši 116 648,81 Kč, který představuje jistinu ve výši 113 378,81 Kč a neuhrazené poplatky 3 207 Kč, vůči žalobkyni zaplatit. Úrok z úvěru ve sjednané výši byl žalobkyni přiznán v souladu se shora citovaným ustanovením § 2395 o. z. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 1968 o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení od 1.1.2014 je stanovena ve vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tak, že odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Soud proto přiznal žalobkyni i úrok z úvěru v kapitalizované výši 6 583,41 Kč, tj. za období od 8. 10. 2025 do 25. 4. 2025 z jistiny a dále ve výši 9,8 % ročně z jistiny od 26. 4. 2025 do zaplacení. Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán v kapitalizované částce 1 092,40 Kč z jistiny od 8. 10. 2025 do 25. 4. 2025 a dále ve výši 12 % ročně z jistiny od 26. 4. 2025 do zaplacení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 010,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 666 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 116 648,81 Kč sestávající z částky 5 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 640 Kč ve výši 3 704,40 Kč.