4 C 174/2020-128 — Okresní soud v Jeseníku

1. Návrhem ze dne [datum], podaným soudu dne [datum], se žalobce domáhal určení splatnosti dluhu ve výši 2 000 000 Kč, který žalované poskytl jako půjčku ve dvou splátkách ze svého účtu převodem na účet žalované, a to dne [datum] v částce 1 000 000 Kč a dne [datum] ve výši 1 000 000 Kč. Žalobce pak uvedl, že půjčka byla ujednána bezúročná s tím, že žalovaná dluh zaplatí, až bude moci. Žalobce pak měl žalovanou o vrácení dluhu opakovaně žádat, žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobce pak uvedl, že v letech 2006 až 2020 plynul žalované příjem ze zaměstnání a z odměny za výkon člena představenstva ve [právnická osoba] a.s., [IČO], sídlem [adresa žalobce] (dále jako„ [anonymizováno]“), ve výši 13 202 372 Kč a v možnostech žalované tedy již bylo půjčku zaplatit. Jelikož však tak žalovaná neučinila, domáhal se žalobce toho, aby soud určil dle § 1960 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jako „o. z.“), že splatnost půjčky ve výši 2 000 000 Kč nastává dnem doručení rozhodnutí. 2. Žalovaná se vyjádřila k žalobě svým podáním ze dne [datum]. Žalovaná zprvu uvedla, že žalovaný nárok v plném rozsahu neuznává. Žalovaná dále uvedla, že obě poskytnuté částky ve výši 1 000 000 Kč, jak je specifikoval žalobce, byly žalované převedeny, jednalo se však o dary, darovací smlouvy byly ujednány ústně. Žalovaná pak popírá existenci smlouvy o půjče/půjčkách uzavřených mezi ní a žalobcem, a to v jakékoliv formě. Dle žalované pak z okolnosti, že druhá částka jí byla poskytnuta pouhý den před jejími 60 narozeninami je zřejmé, že se jednalo o dar. Stejně tak žalovaná poukazuje na to, že žalobce zaplacení údajné půjčky nežádal po dobu cirka 15 let. Pokud by se pak mělo jednat o půjčky, uvádí žalovaná z procesní opatrnosti, že u půjček nebyly sjednány doby splatnosti a jsou tedy splatné na výzvu věřitele, právo věřitele žádat zaplacení se však promlčí ve lhůtě 3 let od první možnosti věřitele žádat vrácení půjčky (tedy od poskytnutí prostředků) a žalovaná tak vznáší námitku promlčení tohoto práva žalobce. Dle žalované žalobce požaduje vrácení, resp. určení splatnosti, domnělých půjček pro to, že došlo ke zhoršení vzájemných vztahů žalobce a žalované, kteří dříve byli přáteli. Toto zhoršení mělo vyplynout z toho, že žalovaná dlouhodobě působila ve [právnická osoba], kde žalobce je a byl předsedou představenstva a akcionářem, proti žalobci však byla veda soudní řízení v souvislosti s jeho výkonem funkce předsedy představenstva [anonymizováno] a o náhradu škody způsobenou [anonymizováno] žalobcem, přičemž žalovaná se domnívá, že žalobcův postup v tomto řízení je odplatou za její svědectví proti žalobci v dotčených řízeních. Podle žalované žalobce po ní nikdy nežádal vrácení dotčených finančních prostředků až do doby, než došlo k rozkolu ve [právnická osoba] a zahájení dotčených soudních řízení proti žalobci, kdy tento pak žádal vrácení finančních prostředků až dopisem ze dne [datum]. Žalovaná pak uvedla, že vzhledem k době, v níž došlo k převodu finančních prostředků, je nutno na práva a povinnosti mezi stranami řízení užít zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jako„ o. z. 1964“). 3. Žalobce se pak podáním ze dne [datum] vyjádřil tak, že obranu žalované považuje za absurdní. Dle žalobce on a žalovaná nikdy nebyli přáteli, jejich vztah byl čistě pracovní a mimo pracovní povinnosti se nestýkali. Dle žalobce je pak absurdní, že by tento honoroval svou zaměstnankyni milionovými částkami z vlastních prostředků, když takový postup je nestandartní a běžně k němu v [anonymizováno] nedocházelo, žalobce by považoval za rozumné zaměstnankyni eventuálně odměnit za odvedenou práci či obdarovat ji u příležitosti životního jubilea menším finančním datem v řádech jednotek násobků platu či drobným hmotným darem, nikoliv částkou v řádech milionů korun. Dle žalobce v [anonymizováno] působily osoby se stejnou kvalitou práce jako žalovaná a často i osoby s větším pracovním nasazením, žádná z nich však nebyla honorována jako žalobkyně domnělými dary. Žalobce pak poukazuje na to, že žalovaná měla povinnost, domnívala-li se, že jde o dary, tyto řádně zdanit. Žalobce pak uvedl, že půjčky mezi fyzickými osobami se běžně sjednávají na„ dobu neurčitou“, když půjčky jsou běžně poskytovány se splatností dle § 1958 nebo 1960 o. z. Žalobce pak poukazuje na to, že v případě aplikace § 564 o. z. 1964 není možné namítnout promlčení práva věřitele žádat určení splatnosti soudem. Závěrem svého vyjádření se žalobce ohrazuje proti tvrzení žalované, že tohoto řízení využívá jako odplaty a naopak uvádí, že nepoctivě jedná žalovaná, když absurdní konstrukcí o darovací smlouvě a přes své dobré finanční postavení odmítá vrátit poskytnuté prostředky. K osvědčení toho, že žalobce žalované půjčku poskytl a vyzýval ji k zaplacení půjčky, tento navrhl za svědka svého bratra, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa]. 4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná rekapituluje své stanovisko, upozorňuje, že žalobce činí pouze velmi obecná tvrzení a mimo svědectví svého bratra, [jméno] [celé jméno žalobce], nenavrhuje žádné důkazy. Žalovaná pak k bratrovi žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce], uvádí, že tento svědčil již v řízení vedeném Krajským soudem v Ostravě – pobočka v Olomouci pod sp. zn 23 Cm 62/2019, kde soud shledal jím poskytnuté svědectví jako nedůvěryhodné a rozporné s ostatními zjištěnými skutečnostmi a dle žalované je tedy„ osvědčenou strategií“ žalobce využívat svědectví svého bratra k prokázání nepravdivých tvrzení. Žalovaná pak uvedla, že na rozdíl od žalobce se domnívá, že smlouvy o půjčce zpravidla nebývají uzavírány neformálně pouhým převedením finančních prostředků, naopak takový postup je běžný pro dary. Žalovaná pak poukázala na to, že žalobce ji v minulosti vyzval výzvou ze dne [datum] k zaplacení domnělých půjček ve lhůtě 4 týdnů dle § 2393 o. z. a vůbec neoperoval se splatností dle vůle dlužníka, což dle žalované svědčí o rozpornosti tvrzení žalobce. K tomu pak žalovaná vznáší námitku promlčení. 5. Při soudním jednání dne [datum] žalobce uvedl, že žalobce půjčoval i dalším osobám, [právnická osoba] měla vysoký obrat i zisky a tedy pro žalobce nebyl žádný problém půjčit žalované takto vysokou částku. 6. Vyjádřením ze dne [datum] žalovaná uvedla, že z důvodu velké časové prodlevy již nedisponuje daňovými přiznáními z let, kdy jí měly být poskytnuty předmětné finanční prostředky a tyto dokumenty se jí ani nepodařilo získat jinak. Dále žalovaná uvedla, že ve stejnou dobu, jako obdržela předmětné finanční prostředky od žalobce, obdržela finanční prostředky ve stejné výši od pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], druhého akcionáře [anonymizováno], a to darem. 7. Vyjádřením ze dne [datum] žalobce uvedl, že obdobně jako žalované půjčil i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], xanon [číslo] [obec], a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], a navrhl jejich svědecké výpovědi. Vždy se mělo jednat o smlouvy uzavřené ústně, s dobou splatnosti ponechanou na vůli dlužníka, ani jedna z těchto osob pak není blízkým přítelem žalobce. Pro žalobce pak vzhledem k jeho příjmům zapůjčené částky nepředstavovaly žádné snížení životní úrovně, žalobce pak vzhledem ke svým vztahům k [anonymizováno] [příjmení] a p. [příjmení], stejně jako u žalované, byť nikdo z nich nebyl jeho blízkým přítelem, neměl důvod pochybovat o vrácení poskytnutých finančních prostředků. 8. Vyjádřením ze dne [datum] pak žalovaná poukázala na to, že je zcela irelevantní, jaké smlouvy uzavíral žalobce s jinými osobami, když to nemá nijaký vypovídací hodnoty ke vztahu – smlouvám – uzavřeným mezi ní a žalobcem. Žalovaná pak poukazuje na to, že na rozdíl od [anonymizováno] [příjmení] a p. [příjmení] ona nikdy od žalobce peněžní prostředky nežádala, neboť je nepotřebovala. Žalovaná pak zopakovala svou dřívější argumentaci a poukázala na to, že tvrzení žalobce se v čase mění a jsou velmi obecná, žalobce i přes poučení soudu netvrdí, zda mezi ním a žalovanou bylo uzavřeno více smluv či jedna, z jakého důvodu byly uzavřeny, proč atd. a tedy žalobce neunesl břemeno tvrzení a důkazní. 9. Na jednání soudu dne [datum] žalobce uvedl, že dle jeho názoru uvedl veškeré rozhodné skutečnosti. Žalobce měl s žalovanou uzavřít dvě ústní smlouvy o půjčce, se splatností takovou, že žalovaná půjčky vrátí, jakmile bude mít dostatek finančních prostředků. Smlouvy byly uzavřeny v období, kdy žalobce zaslal žalované finanční prostředky, uzavření smluv nebyla přítomna jiná osoba a žalobce si po tak dlouhé době není vědom, že by o půjčkách někdo věděl nebo že by jednal o půjče před jinou osobou. 10. V závěrečném návrhu žalované ze dne [datum] žalovaná zrekapitulovala svůj postoj k projednávané věci a setrvala na něm. Žalovaná poukázala na to, že svědek [jméno] [příjmení] potvrdil její tvrzení stran toho, že on i žalobce darovali dvakrát po jednom milionu korun žalované. Dále žalovaná poukázala na důkazy, jež svědčily o její dobré finanční situaci a tedy o tom, že půjčky nikdy n