CS · EN DE FR brzy

10 C 145/2021-28 — Okresní soud v Jeseníku

ECLI: ECLI:CZ:OSJE:2022:10.C.145.2021.1
Datum: 2022-02-17
Předmět: 20 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.",
["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""vzájemné plnění"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: 20 000 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 160 (99/1963 Sb.).
1. Podanou žalobu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 20 000 Kč, úroků z prodlení, úroku ve výši 3 802 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 880 Kč s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru, žalované byla poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaná se zavázala žalobci vrátit částku 23 702 Kč spolu s příslušenstvím do 21. 8. 2019, sjednanou částku však řádně a včas neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaná nedisponuje. Žalobce vzal žalobu zčásti zpět co do kapitalizovaných úroků ve výši 3 802 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 880 Kč. 2. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 23. 11. 2021, č. j. 10 C 145/2021-22 bylo řízení co do částky 3 802 Kč a 8 880 Kč zastaveno. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Smlouva o úvěru [číslo] ve znění její změny, doklady o převodu částky 8 000 Kč a 12 000 Kč, prokazují, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum], ve znění změny ze dne 5. 8. 2019, na účet žalované č. [bankovní účet] dne 29. 7. 2019 částku 8 000 Kč, dne 5. 8. 2019 na stejný účet číslo [bankovní účet] částku 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20 000 Kč spolu s úrokem 3 702 Kč do dne 21. 8. 2019. 5. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 12. 2020, potvrzení o úplatě z dne 20. 11. 2020, podací arch ze dne 7. 12. 2020, prokazují, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi společnosti [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci, oznámením ze dne 4. 12. 2020 podaným k poštovní přepravě dne 7. 12. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. 6. Předžalobní upomínka ze dne 3. 5. 2021 a podací lístek ze dne 5. 5. 2021 prokazují, že zástupce žalobce upomínal žalovanou o zaplacený dlužné částky do 12. 5. 2021 dnů s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Dne 5. 5. 2021 byla podána k poštovní přepravě listovní zásilka odeslaná zástupcem žalobce a adresovaná žalované. 7. Z ostatních provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění. 8. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Na výzvu soudu žalobce neoznačil žádné důkazy k tomu, jak právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované úvěr splácet. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že právní předchůdce žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalované splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalované a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalované plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 20 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 20 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v 10ti denní lhůtě ve výzvě ze dne 4. 12. 2020 podané k poštovní přepravě dne 7. 12. 2020. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohla žalovaná dostat za použití § 573 o.z. nejdříve od 21. 12. 2020. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od 21. 12. 2020 do zaplacení v zákonné výši 8,25% ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení, které byly požadovány nad rámec uvedeného, žalobu jakou nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. § 146 odst. 2 tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 818 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše 5 114 Kč, když pro míru úspěchu zohlednil soud i požadované příslušenství vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 20 000 Kč a úroků z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 Kč ve výši 8,25 % ročně, což do dne 17. 2. 2022 činí 1 916,71 Kč, celkem tedy co do částky 21 916,71 Kč. Žaloba byla zamítnuta ve zbývající části, kdy se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroků z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do 20. 12. 2020 ve výši 10 % ročně, tedy co do částky 164,38 Kč, dále co do úroků z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 21. 12. 2020 ve výši 1,75 % ročně, což do 17. 2. 2022 činí částku 406 Kč, dále co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 432,88 Kč, dále bylo řízení pro částečné zpětvzetí žaloby zastaveno co do částky 8 880 Kč a 3 802 Kč, celkem tedy byl žalobce neúspěšný co do 15 685,26 Kč. Míra úspěchu tak činí 58 %, neúspěchu 42 %, žalobci tak náleží právo na náhradu nákladů řízení co do 16 % Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, jehož nevrácená výše činí 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním žaloby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) a z částky 1 900 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (částečné zpětvzetí žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 400 Kč ve výši 714 Kč, celkem tedy 5 114 Kč. 14. Žalobce vzal podanou žalobu zčásti zpět, proto bylo rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši 156 Kč dle § 10 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když řízení bylo zčásti zastaveno pro zpětvzetí žaloby před prvním jednáním. 15. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty de

Citovaná ustanovení

§ 86 (257/2016 Sb.)§ 10 (549/1991 Sb.)§ 1958 (89/2012 Sb.)§ 2993 (89/2012 Sb.)§ 573 (89/2012 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.