10 C 158/2021-44 — Okresní soud v Jeseníku

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 389 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne [datum] úvěrovou smlouvu o bezúčelovém spotřebitelském úvěru, žalovanému byla poskytnuta částka 3 000 Kč, žalovaný se zavázal k zaplacení dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 99 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, žalovanému byly účtovány účelně vynaložené náklady, a to dne 28. 1. 2021 částka 100 Kč, dne 23. 4. 2021 částka 100 Kč. Dále byla žalovanému účtována jednorázová smluvní pokuta jako 3% z nezaplacené jistiny úvěru, tedy 90 Kč. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč jako jistiny úvěru, poplatku za poskytnutí úvěru 99 Kč, účelně vynaložené náklady 200 Kč, smluvní pokutu 90 Kč a úroky z prodlení. 2. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobce uvedl, že prověřoval bonitu spotřebitele zjišťováním jeho kreditního skóre. Využívá úvěrových registrů SOLUS a NRKI, provedl lustraci i v registrech ISIR, CEE. Při sjednání úvěrové smlouvy byla vstupní data taková, že požadovaná výše úvěru byla 5 000 Kč, výše úvěru 3 000 Kč, čistý měsíční příjem [částka], čistý měsíční příjem ostatních členů domácnosti [částka], měsíční výdaje domácnosti na bydlení 18 000 Kč, životní minima členů domácnosti 3 410 Kč, počet vyživovaných dětí 0. Dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem nenalezen žádný závazek po splatnosti, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotazy do registru ISIR, CEE byly provedeny s výsledkem v registru nenalezen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Dne [datum] uzavřel žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru, výše úvěru činila 3 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit do 21. 1. 2021, roční procentní sazba nákladů činila 48,3%, poplatek za poskytnutí úvěru 99 Kč. V žádosti klienta z databáze žalobce je uvedeno, příjmy [částka], příjmy ostatních členů [částka], měsíční výdaje domácnosti 18 000 Kč, počet dětí 0. Žalovanému byl poskytnut úvěr 3 000 Kč dne 22. 12. 2020 na účet žalovaného č. [bankovní účet], nezaplatil žádnou splátku. Předžalobní výzvou ze dne 4. 6. 2021 podanou k poštovní přepravě dne 7. 6. 2021 zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky z úvěrové smlouvy v celkové výši 3 389 Kč do 30 dnů ode dne sepsání výzvy s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. 5. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. V projednávané věci bylo povinností žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobce vyšel dle tvrzení žalobce pouze z údajů z veřejně přístupných registrů a údajů sdělených žalovaným, aniž by tyto údaje o příjmu a výdajích sdělené žalovaným jakkoli ověřoval, např. předložením pracovní smlouvy, mzdového listu, doklady o výdajích na bydlení, apod. Za takového zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žalobce neposoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit úvěr (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). Soud tak dospěl k závěru, že žalobce řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného a v takovém případě nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, který plnil bez právního důvodu, má právo na vrácení toho, co plnil. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku 3 000 Kč. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 3 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v 30 denní lhůtě ode dne sepsání předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2021 podané k poštovní přepravě dne 7. 6. 2021, dne 4. 7. 2021 tak uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od 5. 7. 2021. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od 5. 7. 2021 do zaplacení, jejich kapitalizovaná výše činí do 20. 7. 2021 částku 11,17 Kč, dále za dobu od 21. 7. 2021 do zaplacení v požadované výši 8,25% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení žalobu jakou nedůvodnou zamítl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 161 Kč, přičemž tato částka představuje 78 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11 %). 12. Pro stanovení míry úspěchu soud vyčíslil i požadované úroky z prodlení do dne vyhlášení rozsudku, žalobce tak byl v řízení úspěšný v části, kdy se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč, dále kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 5. 7. 2021 do 20. 7. 2021 ve výši 11,17 Kč, dále úroků z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 21. 7. 2021 do vyhlášení rozsudku 24. 2. 2022 v požadované výši 8,25 % ročně činí úrok z prodlení 148,50 Kč, celkem tedy byl žalobce úspěšný co do částky 3 159,67 Kč. 13. Neúspěšný byl žalobce v části, kdy se domáhal po žalovaném zaplacení částky 389 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1,09 Kč, úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 389 Kč za dobu od 21. 7. 2021, kdy do dne vyhlášení rozsudku 24. 2. 2022 činí tato částka 19,25 Kč, celkem byl žalobce neúspěšný co do 409,34 Kč. 14. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Celkem tedy 1 489 Kč, z čehož činí 78 % částku 1 161 Kč. 15. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.